Drizzt Do´Urden opět tasí své čepele, aby vybojoval další bitvy. Legendární drow však tentokrát silně váhá, zda vlastně stojí na straně dobra. Svět se mění, přátelé umírají a všechny jistoty mizí. A tak nezbývá než věřit, že pomsta bude sladká a morálně přijatelná.

Charonův spár je třetím dílem série Neverwinter. Děj knihy plynule pokračuje tam, kde předchozí dva díly skončily. Trochu uštěpačně se chce poznamenat, že předchozí díly vlastně ani nemusíte číst a můžete začít rovnou od třetího, ale je pravda, že přestože se vlastně nic zásadního v předchozích dvou knihách nestalo, teprve nyní skutečně oceníte, jak důkladně si Salvatore dokázal připravit pole a rozestavit figury.

Tentokrát se do hry vměšuje zcela nová mocnost – starý drowský rod, který se chystá obsadit legendární trpasličí město Gautlgrym a přeměnit ho na svůj nový domov. Do pozadí naopak ustupují popelová monstra a nekromantické čáry. Situace se tak stává trochu překombinovanou, ale šikovným manévrováním a přeskakováním mezi jednotlivými dějovými liniemi autor vše zvládne bravurně ukočírovat.

A ještě jedna věc zbývá dořešit – sejmout tieflinga Herga Alegniho, který je dýkou v srdci obou současných Drizztových společníků – elfské válečnice Dahlii, která s ním má nevyřízené účty za svoji rodinu, i Artemisi Entrerimu, lidskému zabijákovi, kterého tiefling zotročil pomocí magického artefaktu – mocného meče Charonova spáru.

R. A. Salvatore v pěti bodech

1. Robert Anthony Salvatore se narodil 20. ledna 1959 ve městě Leominster ve státě Massachusetts (USA). Na vysoké škole studoval anglistiku.
2. První rukopis s názvem Ozvěny čtvrté magie publikoval v roce 1982.
3. Později se proslavil díky knihám ze série Forgotten Realms (Ztracená království) a především díky dílům s hlavním hrdinou Drizztem Do´Urdenem, temným elfem, který stojí na rozdíl od svých soukmenovců na straně dobra. Příběhy z tohoto cyklu dosáhly počtu třiceti knih. Jeho knihy se dostaly až na seznam bestsellerů New York Times.
4. Kromě toho si odskočil ve dvou knihách také do světa Star Wars (mimo jiné sepsal román Klony útočí podle filmové předlohy) a zpracoval klasický motiv Tarzana (Tarzan: The Epic Adventures). Je podepsán i pod mnoha dalšími knihami.
5. Salvatore je také tvůrce příběhu počítačové hry Forgotten Realms: Demon Stone, která byla vydána roku 2004 na platformy PS2, XBOX a PC.

Pro Salvatoreho je typické, že velmi dobře pracuje s postavami. Ani tato kniha není výjimkou. Čtenář se snadno vcítí do Drizzta, zmateného a žárlícího. Celý svůj dlouhý život stál na straně dobra, a nyní, když se má stát pouhým nástrojem pomsty v rukou jeho společníků, začíná pochybovat, zda jeho činy nějaké dobro světu vůbec přinesou. Tyto drowovy pochyby autor sděluje čtenářům i prostřednictvím nezbytných Drizztových deníkových zápisků, podobné poselství se však jasně a zřetelně proplétá celou knihou, takže deníček (opět) působí trochu nadbytečně.

A ještě jeden motiv se proplétá celým dějem – Drizztova žárlivost. Dahlia a Entreri jsou totiž spojeni svojí bolestí a nenávistí vůči společnému nepříteli, a nebohý Drizzt je drásán faktem, že ti dva spolu sdílí mnohem silnější pouto než temný elf s Dahlií, přestože jsou milenci. Tato emoce je ještě posílena prostřednictvím Charonova spáru, který chce Entreriho zotročit nebo zabít.

Spáry Spáru

Charonův spár se tak ocitá v samém centru dění a zároveň slouží Salvatoremu i jako skvělý oslí můstek pro posun v ději a pro propojení jednotlivých linií. Nejprve ho vlastní Hergo Alegni a naše parta má za cíl proradného zloducha zabít a meč mu sebrat. Následně se družina vydává do Gautlgrymu (toho času obsazenému armádou drowů), aby se artefaktu zbavila jednou provždy a Entreri, kterého držela moc meče při životě, konečně nalezl klid a mír.

V průběhu celé knihy svedou dobrodruzi velké množství bojů. Zdá se, že Salvatore na sobě průběžně pracuje, a tak je třeba vyzdvihnout, že až doposud poměrně plytký popis soubojů zaznamenal značné zlepšení. Čtenář si nyní mnohem lépe dokáže představit, co se vlastně během boje děje.

Charonův spár má však jednoho výrazného poraženého: logiku. Podzemní prostory, ve kterých řádil nespoutaný ohnivý elementál soptící lávu a magma zůstaly téměř netknuté a volně průchozí; přitom láva zalila celé město na povrchu… Postavy se navíc občas chovají dost nedůvěryhodně a podle logiky „protože pomsta!“, což nemůže být odpověď na všechno, byť se mnohdy nabízí.

Děj ságy Neverwinter se konečně posunuje a vyvíjí, řady postav lehce prořídnou, ale stále zůstává kopa otevřených témat do dalšího dílu. Ano, třetí díl je nejlepší ze série, má však jedno velké ALE v samém závěru knihy. V epilogu totiž Salvatore předvádí, že si se sérií neví příliš rady – nebudu prozrazovat, o co se přesně jedná, ale společně s cestováním časem je tato finesa jednou z nejmarkantnějších známek toho, že autorovi dochází nápady.

V celkovém kontextu Salvatoreho děl je Charonův spár lehce nadprůměrný, a to zejména díky výbornému popisu bojových scén a perfektnímu prokreslení emocí klíčových postav. Konečně jsou uzavřeny některé zápletky, a naopak vzniká několik nových konfliktů, na jejichž vyvrcholení budou čtenáři zaručeně zvědaví. Opět tedy platí otřepané „bavit se a příliš nemyslet“ – jen tak si užijete knihu na plné pecky.

• R. A. Salvatore: Charonův spár (Neverwinter 3)
• Fantom Print, 2017
• obálka: Todd Lockwood
• překlad: Kateřina Niklová
• 336 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 209 Kč)