Královské krvi, jejíž první svazek u nás vyšel před rokem, nelze upřít, že vzbudila dost vášní. Nebyly to často vášně kladné, ale každá reklama je dobrá reklama. V druhé, závěrečné knize, sešlapávají autoři plyn až na podlahu, aby si zaručili, že se o ní bude mluvit ještě více.

V recenzi na první knihu jsme mluvili o „nervózním stylu vyprávění“. Autorský eklekticismus nejvyšší úrovně v druhém svazku nikam neodešel. Postavy vcházejí do děje a zase z něj vypadávají, jak jen se božskému záměru zachce. Některé z nich se objeví odnikud, získají zcela zásadní roli a za pár stránek zmizí, jiné – stálice – jsou čím dál více upozaněny.

Vydolovat z Královské krve 2 srozumitelný příběh je poměrně náročná práce i přesto, že je v podstatě velmi jednoduchý. Styl vyprávění ho ale dokonale zamlžuje, tahá z klobouku jednoho králíka za druhým a soustředí se na víc míčků, než lze při zdravém rozumu uhlídat.

Nic z toho ale není opravdová výtka. Právě tahle frenetická hravost způsobuje, že čtenář je vtažen hodně hluboko do děje, i když po vystřízlivění zjistí, že vlastně dostal jen sérii bojových a sexuálních scén mezi čím dál podivnějšími partnery. Je v tom jakási černá magie, podobná, jaká se line samotným vyprávěním.

Jodorowsky v téhle knize výrazně rozšiřuje pohled na svůj svět. Zatímco v prvním svazku byl asi největší podivností ochočený medvěd a v podstatě se držel v rovině realistické „historie“, zde se najednou vyřine vše, co bylo pod povrchem. Hned na začátku válčí hlavní hrdina Alvar se sousedním královstvím (o němž dosud nepadlo ani slovo) o posvátnou krystalickou horu… aby se o chvíli později do příběhu přimíchal vlkodlak, protože proč ne, a že tam někde budou také upíři, protože PROČ SAKRA NE, už ani nikoho nepřekvapí.

To, že se tu leckdo libovolně přeměňuje z formy do formy, je novinka, ale co zůstalo stejné jako v jedničce, jsou staré dobré pletichy, zrady a úkladné vraždy. Je to velká mela plná jedu a nenávisti, řítící se nezadržitelně kupředu, a kdesi na pozadí tu jeden král s božským komplexem sleduje přesně opačnou cestu od šíleného psychopata k postavě, které normální člověk dokáže skoro rozumět. A v tom se ukazuje Jodorowského talent, protože právě díky Alvarovi se mu celé to panoptikum nakonec nerozprskne jak po nárazu do stěny.

Pokud patříte do tábora fanoušků jedničky, vězte, že dvojka nabízí totéž v mnohem přepálenějším měřítku, takže budete vrnět blahem. Pokud se vám první díl nelíbil, vyhněte se tomuhle radši obloukem a pro jistotu se pokřižujte, minete-li ho ve výloze knihkupectví.

• Alejandro Jodorowsky, Dongzi Liu: Královská krev 2 – Pomsta a vykoupení
• Crew 2020
• Překlad: Richard Podaný
• Obálka: Dongzi Liu
• 120 stran, 449 Kč (v e-shopu Fantasye již za 404 Kč)