Když Havrani uloupí Zloděje úsvitu, Černokněžní páni se zlobí, James Barclay: Zloděj úsvitu (Kroniky Havranů 1)
 |
Příběh plný krve, soubojů, magie, zla a dobra, odehrávající se ve světě, který se chystá napadnout šestice nejčernějších mágů v historii a nakonec skupinka Hrdinů (záměrně psané s velkým H), kteří se chystají všechny zachránit. Nepřipomíná vám to něco?
Pochopitelně připomíná. Jedná se totiž o zcela běžný fantasy příběh poslední doby. Ani zkušeného čtenáře však nepřestane udivovat, kolik variací této šablony může být vymyšleno. James Barclay ji pojal zcela osobitě.
Týká se to hlavně magie a many. Anglický spisovatel tady navrhl originální způsob i podmínky vyvolávání kouzel (i když se nezapře jistá inspirace v počítačových hrách), při nichž je sesílání závislé na určitém množství many a na síle mága. Při jeho tvoření musí čaroděj vytvořit specifický vzorec many. Dále existují jisté odstíněné místnosti, do kterých neproudí mana, zastoupená ve všem, a v nichž se proto nedá čarovat. Některá kouzla může sesílat jednotlivec, jiná – například dimenzionální – potřebují sílu až padesáti mágů. A tady si na sebe Barclay upletl bič – je záhadné, že na vyvolání mezi dimenzionální vlny je potřeba padesát mágů a dva týdny ustavičných příprav, zatímco na Zloděje úsvitu, největšího kouzla všech dob, stačí jediný, a to ještě ani ne ten nejlepší. Dobře rozvinutý příběh tím poněkud ztrácí na věrohodnosti.
Věrohodnost ale zdaleka neztrácí úplně. Až na drobné výjimky se Barclay úzkostlivě drží realističnosti a se svými hrdiny se vůbec nemazlí. Dovede si přiznat, že jakkoli jsou Havrani výborní bojovníci, nejsou nesmrtelní. Ani s ostatními postavami nemá mladý spisovatel přehnaný soucit a jako ztělesněný osud smýká svými protagonisty kamenitou cestou života. Citlivý čtenář kvůli tomu zažije hned několik šokujících překvapení. Ke konci knihy si člověk nemůže být jistý ani tím, kdo přežije a kdo zemře.
James Barclay v pěti bodech
- Narodil se roku 1965 v Anglii, ve Velké Británii.
- Odmalička miloval čtení a svoje první dílko napsal už v 11 letech.
- K fantastice a sci-fi ho přivedl jeho bratr.
- Román Zloděj úsvitu je jeho první knihou, vyšla roku 1999 ve Velké Británii.
- Soustřeďuje se výhradně na žánr fantasy a sci-fi.
Snaha o realismus se projevuje i na charakterech. V knize vystupují hrdinové i zbabělci, zrádci i přisluhovači. Ačkoli tato snaha obloukem míjí hlavní protagonisty, čtenáře otráveného dokonalými charaktery (ať už zlými, či dobrými) to potěší. S tím však souvisí zarážející skutečnost – proč se v příběhu vůbec nevyskytují obyčejní lidé? Každý je významný. Chybí tu rozhovor s řadovým vojákem nebo krátký příběh chudého vesničana trpícího válkou, tolik typické například pro tvorbu Andrzeje Sapkowského. Jsou to detaily, ale právě s nimi by příběh získal nový, lepší rozměr.
Když už si ale James Barclay jednou vybral významné postavy, myslel to skutečně vážně. Nenajdou se tady dva stejné charaktery, protagonisté do sebe doslova vráží rozdílnými povahami a nejeden konflikt vzniká právě slovní přestřelkou či vzájemnou nenávistí. Stačí se zaměřit jen na spory mezi hlavními charaktery, jež by technicky vzato měly držet pospolu. Ne tak v Barclayově knize. Tento netradiční spisovatel nechá bez mrknutí oka zemřít vůdce a jednoho hlavního hrdinu nechá opustit skupinu „jen proto“, že mu zemřeli dva přátelé. Takto zpracované psychologické pochody přitlučou čtenáře k židli a nepustí ho ani na vteřinku.
To, že kniha nemá žádnou smysluplnou hlavní myšlenku, tedy něco, co by autor chtěl čtenářovi sdělit, ještě neznamená, že musí být okamžitě odsouzená coby brak. Barclay vytvořil příjemné dílko s nenáročnou tématikou, ve kterém se čtenář nemá šanci ztratit. S konečnou platností lze říci, že Zloděj úsvitu, jenž má svoje nedostatky, je nenáročná, oddychová četba vhodná pro čtenáře, které již unavuje věčně přemýšlet nad složitými zápletkami a nepochopitelnými otázkami smyslu bytí.
- James Barclay: Zloděj úsvitu (Kroniky Havranů 1)
- FANTOM Print, 2012
- překlad: Jan Kovář
- 358 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
