Katastrofální proměna kvůli moderním technologiím pořádně vyděsí, Walter Slovo: Thonis
 |
Svět už není, co býval. A Praha už teprve ne. Na místě Smíchova se rozkládá bohatá čtvrť Thonis, kde žijí jen vyvolení milovníci staroegyptské kultury a náboženství. Většina civilizovaného světa je multikulturní a závislá na moderní verzi internetu, k němuž se připojuje díky čínské technologii SuanPchan.
Je to poměrně jednoduché. Lidé, kteří se s touto vymožeností ještě nenarodili, mohou požádat o implantaci SuanPchanu, a pokud nedojde k nějaké neočekávané komplikaci, získají téměř okamžitý přístup k síti. Samozřejmostí pak jsou věci jako sdílení prožitků a vzpomínek, zasílání myšlenkových zpráv nebo předplatné vědomostních balíčků. Občanům 23. století musí připadat, že prožívají evoluci v praxi. Na druhou stranu, nikdo se nic doopravdy neučí a pro většinu je obtížné odtrhnout se od sdílených prožitků těch úspěšnějších, nebo alespoň zajímavějších osobností.
Svět budoucnosti připomíná lehce modifikovanou verzi ráje pro movitější. Jakékoli prvky násilí ve společnosti dokáže státní správa poměrně snadno zpacifikovat, neb disponují přístupem k SuanPchanu. O to děsivěji tak vypadají sériové vraždy spáchané přímo v srdci Thonisu. Protože pachateli se daří unikat jindy bedlivé pozornosti policie, rozhodne se mladá dívka Nefertiti rozplést tuto záhadu sama. S pomocí detektivního balíčku pochopitelně.
Základní námět nepostrádá dramatické prvky. Moderní technologie lidstvo častěji brzdí ve vývoji než naopak. Zajímavě působí také sociální a geopolitické uspořádání světa budoucnosti – autor zpracoval některá fakta realističtěji (Euro-Ruská unie), jiným trochu pomohl (egyptští migranti si v Praze rozvzpomenou na tisíce let staré polyteistické náboženství), ale výsledkem je atraktivní a dynamický svět. Zápletka navíc pomalu ale jistě posouvá děj k mnohem závažnějším tématům.
Do tohoto světa se bohužel zamiloval i sám autor. Šest set dvacet stran doslova přetéká příliš obsáhlými vysvětleními jednotlivých aspektů života ve 23. století, většina z nich se navíc dočká minimálně jednoho opakování. A přednášková nálada postihuje i hlavní postavy. Ještě horší to je ale s použitým jazykem. Sebenapínavější román poškodí věty typu: „Dokud ji nestihne stařecká demence, ví, že ví, co ví jen díky sobě samé.“
Walter Slovo ctí své jméno a chrlí jedno slovo za druhým, čímž vzniká nelogický mix různých na první pohled líbivých výrazů, které si však velmi často protiřečí. Z celé knihy doslova sálá potřeba zkrátit celkovou délku na alespoň tradičnější rozsah jednosvazkových románů. Dalším problémem jsou dialogy. Dá se očekávat, že lidé v budoucnosti povedou docela jinou komunikaci než ti současní. Nicméně střídavá knižnost a teatrálnost vyjadřování v kombinaci s krátkými výkřiky řeči ulice nepůsobí dobře. Zvlášť, postihuje-li tento stav všechny osoby.
V neposlední řadě postavy jednají, jak jim autor předepsal. Není zde patrný žádný vývoj nebo zdůvodnění, proč dělají to či ono. Lidé jsou zkrátka neměnní a děj postrádá dynamiku. Poté, co na několik desítek stran hlavní linii pohřbí zbytečné popisy, nahradí z ničeho nic autor některé pojmy jinými, které sice několikrát vysvětlí, ale nezdůvodní. Tímto způsobem se čtenáři dostanou například k rozdělení otců na alfaotce a betaotce.
Thonis je kniha s velkým potenciálem, který bohužel autor nedokázal využít. Walter Slovo vyplýtval svou kreativitu na přemíře popisů, opakovaném vysvětlování a neuvěřitelných dialozích. Titulu by slušelo výrazné zkrácení a přepracování. Je však otázkou, zda by se k takové vraždě zbytečných pasáží autor vůbec odhodlal.
- Walter Slovo: Thonis
- E-knihy jedou, 2016
- 620 stran, 69 Kč