Je libo vychlazenou minerálku?, Michael Koryta: Tak chladná řeka
 |
Michael Koryta není pro českého čtenáře nikým neznámým. Otevřeně kráčí ve stopách klasika hororového žánru Stephena Kinga a představuje se thrillerem tak chladným, že z něj mrazí v zádech.
Eric Shaw, kdysi nadějný kameraman se zpackanou kariérou, se živí sestavováním videí na pohřby, svatby a podobné události. Na jednom pohřbu ho osloví Alyssa Bradfordová s prosbou, aby natočil dokument o jejím umírajícím tchánovi Campbellu Bradfordovi v lázeňském městečku v Indianě, kde strávil mládí, o kterém se svými příbuznými nikdy nemluvil. Jako jedinou indicii Eric dostane láhev minerální vody Pluto, jež lázeňskému městu kdysi přinesla slávu. Zpočátku zajímavá práce se pomalu zvrátí v nebezpečně nevyzpytatelnou záležitost. Do pátrání po Campbellově minulosti se připlete jeho jediný potomek, výbušný mladík Josiah, a Eric začne trpět děsivými halucinacemi způsobenými ochutnáním minerálky Pluto.
Právě ona minerální voda má v celém příběhu nepostradatelnou roli, i když se to tak zpočátku nejeví. Michael Koryta své dílo zasadil do skutečného prostředí lázeňských hotelů West Baden Springs a French Lick, které navštěvoval jako dítě. Jejich věrohodnému vykreslení věnoval dostatek prostoru, jako by jim chtěl složit poklonu. Studie historie zdejšího kraje mu perfektně posloužila k dokonalé plasticitě děje a fakt, že voda Pluto na počátku dvacátého století zdejší místo skutečně proslavila, dodává knize podstatnou hloubku a čtenáře začne hlodat, v čem dalším se skrývá zrnko pravdy. Navíc okolními lesyopravdu protéká ona chladná řeka, jíž se říká Ztracená. Ti, kteří si tento román oblíbí, si tak mohou naplánovat dovolenou a jít v Erikových stopách. Nejspíš se ale pro vlastní dobro zdrží pití jakékoli tamější minerální vody.
„Když po lahvi sáhl, zdála se ještě ledovější než v Chicagu. Vždycky byla nepřirozeně studená, ale teď působila dojmem, jako by ji právě vyndali z mrazáku. Navzdory Erikově poslední zkušenosti lahev dnes vypadala lákavě. Téměř osvěživě.“ (str. 51)
Tak chladná řeka je kniha nabízející čtenáři tajemnou a poutavou zápletku čítající několik zajímavých postav, s nimiž si autor patřičně vyhrál. Nežene děj zběsile dopředu v touze šokovat nebo rychle přeskočit lákavé detaily, jež dodávají každému charakteru zjevný motiv jeho chování a jasnou tvář. Do popředí se nedostává pouze Eric Shaw, pokořený filmař se spoustou nápadů a zvláštní schopností vyjádřit podstatu věci, který čeká na příležitost vrátit se k opravdové filmařině, a Josiah Bradford, poslední žijící Campbellův potomek, jenž by rád srovnal účty se svým okolím. Svůj podstatný part sehraje i Erikova zatím manželka Claire a obyvatelka městečka Anne, stará žena pozorující počasí a čekající na velkou bouřku. A ta se dozajista blíží.
Michael Koryta v pěti bodech:
- Korytův první kriminální román (Dnes večer jsem se rozloučila), který napsal ve dvaceti letech, se setkal s velmi kladnými ohlasy.
- Vystudoval trestní právo, pracoval v soukromé vyšetřovatelské firmě a živil se jako novinář, dnes žurnalistiku i učí.
- Stal se držitelem několika literárních cen a jeho knihy se těší oblibě kritiků i čtenářů.
- Jeho práce již byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků.
- Je jisté, že čeští čtenáři si ho oblíbí též, a určitě ne jen za Tak chladnou řeku.
Celý román není lacině podbízivý, že by ho čtenář musel přelouskat za dva dny, protože jinak by měl pocit, že mu příběh uteče, a za pár hodin už po něm nezbude nic. Tak chladná řeka je z těch knih, na než si leckdo raději nechá víc času a nechá je uzrát. O to déle se člověku usadí v hlavě. Celé dění čtenář sleduje několika páry očí a tak je vždy před postavami o krok napřed. Hlavně v závěru se tato schopnost ukáže jako velmi účelná. Vyvrcholení románu je chutnou třešničkou, na niž stojí za to si počkat. Veškeré otázky položené v průběhu díla se dočkají svých odpovědi a všechny narážky padnou na úrodnou půdu.
- Koryta, Michael: Tak chladná řeka (So Cold the River)
- Knižní klub, 2012
- překlad: Ludmila Hanzlíková
- obálka: Diana Delevová
- 448 stran, 299 Kč