Jaká tajemství skrývá Nejtemnější část lesa?, Holly Black: Nejtemnější část lesa
Holly Black se na knižní scéně proslavila především svou zálibou ve světě víl, fae, elfů a jiných nadpřirozených bytostí. Není tedy divu, že i její nová kniha, nazvaná Nejtemnější část lesa, láká na dobrodružství ze světa lesních lidí, tajemných a nepolapitelných víl, nestálých svou dobrosrdečností, kterou lehce může vystřídat krutý hněv. Kdo měl tu čest seznámit se s vílami v knihách, jako je Daň peklu či Kronika rodiny Spiderwicků, ví, že víly v podání Holly nejsou klasické éterické a sluníčkové bytosti, zářící ve světle svých třpytivých, mihotavých křídel. Víly stvořené v mysli Holly Black jsou mnohem temnější, nevyzpytatelné bytosti, s kterými není radno přijít do styku.
Hazel a Ben jsou zvyklí na život ve Fairfoldu, i na podivnosti, které k městečku neodmyslitelně patří. Nejznámější a nejčastější turistickou atrakcí je skleněná rakev v lese. Tam již po staletí nehybně leží, studený a krásný jako socha, rohatý chlapec. Kým byl a proč se ocitl ve skleněném vězení, to se mohou obyvatelé Fairfoldu jen dohadovat. Chlapec spí a nic a nikdo ho nedokáže probudit.
Pro Hazel a Bena je rohatý chlapec ale víc než turistické pobavení. Kolik dlouhých hodin strávili u jeho rakve s nadějí, že se probudí? Ale chlapec nevyslyšel jejich přání a spal dále, netečný ke svému okolí a času, který kolem něj plynul. Nic však netrvá věčně, ani kouzelný spánek. Jednoho dne obyvatelé Fairfoldu najdou místo snícího rohatého chlapce pouze rozbitou rakev. Společně s jeho probuzením se spustí řada událostí, které uvrhnou Fairfold do chaosu. A Hazel ví, že pokud je ve městě člověk, který dokáže zachránit Fairfold před jistou zkázou, je to ona…
„V lese leží stvůra zlá, chytí tě a už tě má, zatáhne tě do listí, bude její kořistí. Pošle tě na onen svět, nevrátíš se nikdy zpět.“
Nejtemnější část lesa mnozí zařadí do škatulky young adult. Typický YA začátek knize moc nepřidá. Párty v lese plná puberťáků, flirtující hlavní hrdinka, pokukující po klukovi, který se od ostatních chlapců liší tak, jak to jen jde. Čtenáři se však nesmějí nechat odradit. S každou další přečtenou stránkou se příběh mění v něco netypického, temného a přeci kouzelného.
Atmosféra knihy navrací čtenáře zpět do dětství, plného nevysvětlených záhad. Les, zabydlený magickými bytostmi, které nelze zahlédnout, rozmazané stíny, jež probleskují mezi stromy, pokroucené stromy, co ve své kůře ukrývají tváře, jaké dokáže vidět pouze dítě. Ručně stavěné lesní domečky pro skřítky, tajemné zvuky, kameny a skály, které připomínají zkamenělá zvířata a lidské bytosti, mihotavé světlo, pableskující na vodní hladině. Autorka dětskou fantasii ve Fairfoldu proměňuje ve skutečnost. Mrazivou a temnou skutečnost, která při čtení pohltí a pohladí nostalgií. Nejeden ze čtenářů zavzpomíná na své dětství s klackem v ruce, který se proměnil v dřevěný meč a byl postrachem pro příšery skrývající se ve stínech.
Holly Black v pěti bodech
- Její nejpopulárnější knihou je Kronika rodiny Spiderwicků.
- Momentálně žije v Massachusetts s manželem a dětmi.
- Dětství prožila v domě, který připomínal sídlo Spiderwicků.
- Vlastní sbírku výstředních klobouků.
- V současné době spolupracuje s Cassandrou Clare, autorkou Nástrojů smrti.
Holly Black se podařilo udržet linii v oparu nepředvídatelnosti a příběh nemá děravé mezery, které by vedly k předčasnému prozrazení závěru – ba naopak, až do konce nelze tušit, kudy se bude příběh ubírat. Děj se tak stává napínavým a každá další stránka odhaluje další díl skládačky, která vcelku tvoří originální příběh, jemuž se podařilo vyhnout typickým klišé. Autorka si sice neodpustila i romantickou linku, ta je však zastíněna brilantním seskládáním a vysvětlením celého příběhu v závěru.
Celkově je kniha laděna do temného a melancholického stylu, který nemusí každému sednout. Zvlášť těm, kteří na příšery přestali věřit už v dětství. Co se týče obsahu po gramatické stránce, nakladatelství Omega je mezi knižními čtenáři a bloggery známo pro své občasné pravopisné prohřešky a překlepy. Ani Nejtemnější část lesa není výjimkou a v knize se najdou již zmíněné překlepy a chybky, které vnímavější čtenáře mohou praštit do očí. Čtivosti to však neubírá.
Nejtemnější část lesa je zářným příkladem toho, že kniha nemusí mít 500 a více stran, aby vytvořila komplexní a zajímavý příběh. Holly Black stačilo 216 stránek, aby světu darovala jeden z příběhů, které si své místo v knihovně zaslouží oprávněně.
- Holly Black: Nejtemnější část lesa
- Omega, 2015
- Překlad: Adam Steinz
- 216 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)