Jak přežít v budoucnosti, když je vám náct a nemáte co do pusy, Paolo Bacigalupi: Prachožrouti
 |
Paolo Bacigalupi je všemi oslavovaný spisovatel realistické sci-fi, který se opakovaně vydává do blízké budoucnosti, kde světu plnému chudých vládnou bohaté korporace. Ve své třetí česky vydané knize cílí na dětské publikum, i tak ale pobaví i dospělé fanoušky jiných Bacigalupiho prací.
Nailer měl tu smůlu, že se narodil jako jeden z miliard chudých, kteří otročí, aby měli vůbec co k večeři. Coby teenager žije na americké pláži a s partou podobně nedorostlých dětí rozebírá obrovské lodě, které ztroskotaly na vrcholech mrakodrapů při pobřeží. Hladina moře se totiž zvedla natolik, že mnohá pobřežní města přímo zatopila. A v Nailerově světě je špatně víc věcí – třeba to, že v chatrči z naplaveného dříví, ve které bydlí, si nikdy nemůže být jistý, jestli ho jeho zdrogovaný otec neseřeže. Ještěže se může opřít o partu děcek, se kterými tahá z vraků měď, třeba o drsňačku Pimu.
Nailer má ale také to štěstí, že mu do života vstoupí Nita, zazobaná holka, jejíž loď náhodou ztroskotá na zmíněných útesech. Třebaže pravý prachožrout z pláže by ji zabil, okradl a lup co nejrychleji zpeněžil, aby se z tohohle slzavého údolí mohl vykoupit, Nailer ji ušetří a snaží se jí pomoci. Nedávno totiž sám málem přišel o kejhák, a díky tomu člověk prostě získá trochu jinou perspektivu.
Více příběhu, méně světových problémů
Paolo Bacigalupi stojí za povídkovou sbírkou Čerpadlo 6 a románem Dívka na klíček, který získal snad všechny žánrové ceny, co jich na světě je. Bacigalupi je bravurní vypravěč – jeho příběhy jsou čtivé a vypointované, mají skvělé postavy a odehrávají se ve fascinujících, tak trochu dystopických světech, ke kterým má naše současnost povážlivě blízko. Prachožrouti doplácí na to, že jde o knihu zacílenou na náctileté čtenáře, kvůli čemuž musel autor ubrat na prvcích, které jeho knihy dělají tak výborné. Fiktivní svět románu je stále fascinující a autor se při jeho popisech dotkne společenských, ekonomických i ekologických problémů, ale nikdy nejde tak do hloubky jako v jiných svých dílech. A to navzdory tomu, že věnuje nemálo stránek popisu nuzné společnosti na Nailerově pláži.
Na úkor těchto prvků naopak zesílila role příběhu. Ten je přesně tak dobrodružný, jak by tomu u knihy pro mládež mělo být, s precizně odměřenými akčními a oddechovými pasážemi a především s tempem, které čtenáře donutí slupnout celý krátký román jedním dechem. V poslední třetině sice příběh přehluší pozoruhodný okolní svět úplně, o to vygradovanější jsou ale závěrečné stránky. Závěr Prachožroutů navíc není úplně očekávatelný, a to je velmi příjemný bonus.
Paolo Bacigalupi v pěti bodech
- Americký spisovatel sci-fi, narozen 6. 8. 1972 v Colorado Springs.
- Vlastním jménem Paolo Tadini Bacigalupi.
- Napsal povídkovou sbírku Čerpadlo 6, za níž dostal cenu časopisu Locus, stejně jako za stejnojmennou povídku.
- Autorův debutový román Dívka na klíček získal ceny Hugo, Nebula, pamětní cenu Johna W. Cambella a cenu časopisu Locus.
- Prachožrouti (v orig. Ship Breaker) vyšli v roce 2010, o dva roky později je následovalo velmi volné pokračování Drowned Cities.
Potěší i postavy, které se chovají uvěřitelně a jen utvrzují autorovu myšlenku, že když nemáte vůbec nic, je třeba se alespoň obklopit lidmi, o které se můžete v drsném světě opřít. A občas jim věřit trochu víc, než se zdá rozumné. Bacigalupi sice v nové knize do detailu prokreslil snad jen ústřední (a tak trochu milostný) trojúhelník hlavních hrdinů Nailera, Nity a Pimy, ale i ostatní postavy přirostou čtenáři k srdci. A to by v románu pro mládež měly především.
Skvělá kniha pro mládež, pořád dobré pro dospělé
Prachožrouti postrádají podrobný svět, složitou dějovou strukturu a myriádu postav Dívky na klíček i naléhavost vypointovaných povídek z Čerpadla 6. To ale neznamená, že jde o špatnou knihu. Děj tu svižně ubíhá, s hlavním hrdinou se každý ztotožní a nepříjemná budoucnost, kterou Paolo Bacigalupi vykresluje, stihne zamrazit i na tak malém rozsahu.
Cílový náctiletý čtenář si knihu bezpochyby užije a možná si díky tomu přečte i autorova náročnější díla. Nemluvě o tom, že si u něj Bacigalupi okamžitě získá pár bodů k dobru tím, že v rámci realističnosti z protagonistů nedělá superhrdiny, dovolí jim na příslušných místech mluvit sprostě a občas je nechá krvácet, aby jejich osudy vypadaly uvěřitelněji. Tomu pomáhá i opět geniální grafická úprava Milana Malíka. Dospělejší čtenáři si Prachožrouty užijí také, jen budou muset slevit ze svých vysokých nároků.
- Paolo Bacigalupi: Prachožrouti
- Plus, 2013
- překlad: Richard Podaný
- obálka: Milan Malík
- 254 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
