Jak dokáže jeden jediný den obrátit život vzhůru nohama, David Levithan: Ještě jeden den
 |
Od vydání bestselleru Den co den od Davida Levithana uplynuly již tři roky. Nakladatelství CooBoo konečně splnilo přání stovkám nadšenců, kteří se modlili za pokračování. V překladu tak konečně vychází i Ještě jeden den, který sice nabízí stejný příběh jako první díl, ale z jiného úhlu pohledu – toho Rhianonnina. Je možné milovat někoho, kdo je každý den v jiném těle?
Rhiannon si myslela, že její život nemůže být lepší. Má všechno, co si může přát – kamarády, dobré studijní výsledky a úžasného kluka, Justina. Jeden jediný den ale dokáže změnit vše. Pro Rhiannon je to den, kdy ji její přítel vezme na pláž, ten nejúžasnější v jejich stereotypním vztahu. To by však v jeho těle musel být Justin.
Dívka záhy zjišťuje, že život není jen o stereotypech a každodennosti. V jejím životě se objevuje A – člověk, který o sobě tvrdí, že se každý den probouzí v jiném těle. Ač se to zdá jakkoliv bizarní, Rhiannon nakonec uvěří. Vše, čemu až dosavad věřila, se pomalu rozpadá na prach. Dokáže se Rhiannon vyrovnat s realitou, s kterou už delší dobou bojuje, a přiznat si, co doopravdy chce a kým by chtěla být? Vydá se cestou logiky nebo poslechne své srdce?
Druhá strana příběhu
David Levithan zasadil děj svého příběhu do reálného světa, konkrétně do prostředí americké střední školy. Ještě jeden den vypráví ten samý příběh jako Den co den, změna je pouze ve vypravěči. Oproti prvnímu dílu, který vyprávěl A, má čtenář možnost nahlédnout i na druhou stranu příběhu z pohledu Rhiannon, která se s A potkává. Kniha je opět vyprávěna v první osobě.
David Levithan v pěti bodech
- Mimo Den co den u nás vyšly i autorovy další knihy – Nick a Norah, Slovník lásky či Will Grayson, Will Grayson.
- Inspirací pro jeho první román Boy Meets Boy byl jeho homosexuální přítel, který musel svou orientaci skrývat.
- Sám patří mezi homosexuály.
- Mezi jeho oblíbené spisovatele patří například John Green nebo Markus Zusak.
- Některé své knihy vydal jako spoluautor, například společně s Johnem Greenem nebo Andreou Cremer.
Autor využívá podobných prvků jako v prvním díle – především velmi čtivého stylu psaní, který připoutá a nepustí. Díky vyprávění v ich-formě má čtenář lepší možnost vcítit se do hlavní hrdinky a soucítit s ní, což je o dost snadnější než vcítit se do A, který se každý den probouzí v jiném těle (přeci jen, pro čtenáře je daleko bližší situace Rhiannon). I když jde o stejný příběh, nese se v trochu jiném duchu. Levithan poodkrývá situaci, v které se hlavní hrdinka nachází a odhaluje důvody, proč se k A zachovala tak, jak se zachovala.
Neotřelý příběh
Nechybí ani romantická linka příběhu, která se vyvíjí nenásilně a pomalu, což působí velmi realisticky. Autor využívá motivů LGBT, k čemuž ho inspirovala vlastní sexuální orientace. David Levithan je unikátní autor – netradiční téma podává svižně a trefně. Ještě jeden den lze číst samostatně bez znalosti předchozího dílu, i když je pro čtenáře výhodnější přečíst si nejprve pohled A, aby pochopil některé souvislosti. Není to však podmínkou. Jelikož je mezi vydáním obou dílů větší časová prodleva a pokračování je zatím v nedohlednu, je tu o důvod víc si Ještě jeden den přečíst.
Den co den i Ještě jeden den se tváří jako zamilovaný románek s fantasy prvky. Doopravdy však jde o realistický příběh o hledání vlastního já a o tvoření budoucnosti. Levithan volí netradiční příběhy, o kterých čtenáři dozajista ještě uslyší.
Ještě jeden den je knihou, kterou ocení všichni, kterým se líbil už první díl Den co den, a chtějí vědět, co prožívala Rhiannon, ale také ti, kteří jen hledají neotřelý příběh o hledání vlastní identity.
- David Levithan: Ještě jeden den
- CooBoo, 2016
- překlad: Tomáš Bíla
- 360 stran, 299 Kč