Iáson vyplouvá z Reykjavíku, Sjón: Múza z lodi Argó
 |
I krátká knížečka se může chlubit hloubavým obsahem a překvapivým formátem. Jednu takovou nám přichystal islandský autor Sigurjón Sigurdsson alias Sjón. Svého krajana z nedávné doby posílá na cestu po moři a k ságám, které stály na počátku evropské kultury.
Valdimar Haraldsson je roku 1949 již věkovitý stařec a na stará kolena mu zbývá pouze jeho vášeň ve zkoumání souvislosti mezi nadřazeností nordické rasy a konzumací ryb. Je to prostě takový nácek, avšak nikoliv agresivní. Díky kontaktu s jedním ze čtenářů jeho rasistického časopisu je přizván na plavbu lodi MS Elizabeth Jung-Olsenová. Její plavba není úplně bezproblémová, ale nikdo na palubě se jistě nebude nudit. Člen posádky jménem Kaineus totiž údajně vlastní mluvící část přídě legendární lodi Argó a kousek dřeva používá k vyprávění o vlastních zkušenostech z Iásónovy výpravy za zlatým rounem, respektive o jejím významném přerušení.
Námořník vypráví půvabně
Seveřané se čím dál tím víc prosazují na mezinárodním literárním trhu a z „Múzy“ je docela dobře vidět proč. Dokážou totiž podivuhodně vystavět atmosféru a zaujmout vyprávěním, i když příběh sám o sobě se leckomu může zdát banální. Realistická část děje, samotná Valdimarova plavba, je sice čas od času vyšperkována dramatičtějším momentem, celkově se však zážitky z plavidla nesou v duchu obyčejné každodennosti. Právě od toho tu máme postavu osobitého vypravěče, aby nám z ní vychytal své roztomilé postřehy. Oproti tomu svět starých bájí, řeckých, ale i germánských, útočí na naše základní pudy a nabízí exotické dobrodružství.
Sjón v pěti bodech
- Narodil se roku 1962 v Reykjavíku.
- V současnosti nejpřekládanější islandský spisovatel.
- Píše prózu, poezii i drama.
- Patří k zakladatelům nesurrealistické skupiny Medúsa.
- Roku 2001 byl nominován na Oscara za píseň I've seen it all k filmu Tanec v temnotách.
Smyslem kontrastu je pravděpodobně právě to, abychom si uvědomili sílu pradávné kultury, jež k nám neustále promlouvá, případně docenili příběhy všeobecně. Možná proto kniha příliš vlastní děj nemá a na konci ji podezříváme, že nás chtěla zmást. O něco moudřejší si snad budeme připadat po přečtení autorova doslovu (při jehož čtení se možná někomu vybaví Američtí bohové), jenže se nezbavíme otázky, jestli se Sjón nedostal do pasti moderních spisovatelů a nepohřbil zajímavou myšlenku pod balastem nesrozumitelnosti.
Na poslední stranu číslo 143 se čtenář dostane velice rychle, neboť dílo je poháněno silou sugestivního vypravěče. Nejspíš udělá nejlépe, když po dočtení rezignuje na pochyby a ponechá si z knihy prostě jen silný dojem námětů jako takových a nadčasové atmosféry Iásonovy výpravy.
- Sjón: Múza z lodi Argó
- dybbuk, 2016
- Překlad: Martina Kašparová
- Obálka: Jan d'Nan
- 144 stran, 157 Kč