Hry s příběhem: Zločin a trest, Zbyněk K. Holub (ed.)
 |
Zločin a trest – od dob jistého pana Dostojevského jde o velmi zvučné jméno. Dostojí čeští autoři svými příběhy z herních světů jeho slávě? Nejspíš ne. Vsází totiž na úplně jiné nástroje než autor slavného dramatu. V hlavní roli zločinci a jejich zapřisáhlí nepřátelé – strážci pořádku.
Taria, Asterion, Impérium a Unknown armies jsou všechno pojmy, které příznivcům RPG her rozhodně nejsou neznámé. Asterion si už dokonce vybudoval solidní pověst i u čtenářů. Každý svět má svá specifika a každý přilákal odlišný typ autorů. Obojí se dočkalo svého představení. Medailonky autorů čekají na konci knihy, zatímco se světy je čtenář seznámen vždy ještě dřív, než se začte do povídek. Což rozhodně ocení každý, kdo nemá s daným prostředím bližší zkušenosti.
Největší část sborníku zabírá nejrozsáhlejší český herní svět Asterion. Tajemství Dubu se nám pokusí odhalit dvojice zkušenějších autorů, které Zločin a trest představuje. Zbyněk Kučera Holub a Petr Jánský nás zavedou na hrad Dub, na kterém se chystá slavnost Gorova dne. Přípravy jsou však poznamenány záhadnými vraždami, které se pokusí odhalit purkrabí Pjetr a jeho přátelé. Možná to bylo pouze náhodou, možná zcela záměrně, ale nemůžu se zbavit pocitu, že autoři se nechali lehce inspirovat slavným románem Jméno růže, který má podobnou zápletku i atmosféru. Každopádně ale nedělají ostudu ani Umbertu Ecovi ani Asterionu, protože je to možná nejlepší povídka, kterou tu najdete.
Další ostříleným harcovníkem je i Hanina Veselá, která ve vypointovaném příběhu Derteonský roh představí střet dvojice psioniků a zkušeného vládce podsvětí v Erinu. Tam zůstaneme i v povídce o mladé urozené slečně, která se stane z nudy profesionálním nájemným zabijákem bez skrupulí. Představí nám ji Jan Čenis Galeta, který se jako jeden z kmenových tvůrců světa vůbec nebojí využít všech možností, které Erin, ne nepodobný renesančním Benátkám, pro vrahy nabízí. Nejedna nepravost se totiž může odehrát ve Stínech Erinu.
Kukaččí gambit neznámého Radovana Kolbaby ukazuje souboj špionážních organizací o nadějného malého zlodějíčka, který se tak ocitne uprostřed sporu mnohem většího než si zprvu dokáže představit.
Asterionskou povídku si střihl i Ondřej Netík, který má ve sborníku hned dvě práce. První z nich je o prokletí i požehnání, které poskytuje objevení hrobky slavného Asterionského lupiče. Každý, kdo přežije nástrahy tohoto smrtonosného místa posledního odpočinku, totiž získá návod na jeden z jeho vynálezů, ale zároveň tím odhalí svou totožnost všem ostatním úspěšným vykradačům hrobek. A jak už to u zlodějského plémě bývá, nevyhnutelně dojde ke střetu, protože lupičská chamtivost nezná mezí.
Bohužel příběh z jeho vlastního světa, Sanatoria podvržených, s názvem Žabí triky Zeleného skřítka se až příliš utápí ve snových vizích a náročné práci se slovy. Celkový dojem je zmatený a poněkud rozplizlý, ale autorovým fanouškům bude nepochybně vyhovovat. U mě ale jasně vede jeho umírněnější, asterionská povídka Prokletí Khan, kterou jsem zmínil výše.
Ale nejen Asterionem živ je český RPG hráč, a tak se pojďme podívat i na ostatní světy.
Taria se prezentuje povídkami žánru „vesnická fantasy“, takže nečekejte žádnou velkou epiku, ale skromné příběhy víceméně obyčejných lidí. Lesní spravedlnost je absolutní, a na vlastní kůži to pocítí jak vesničané žijící v blízkosti druidského hvozdu, tak i výběrčí daní, kteří je terorizují. Psychologický thriller z Tarijského operačního sálu přináší Petr Dolník a jeho Hlasy mrtvých mají co říct. Nechybí totiž ani nápad ani pořádná porce napětí a dojde i na nečekanou pointu.
Příběhy Impéria nás zavedou do Viktoriánské Anglie. No samozřejmě ne úplně do té, jakou ji známe z naší historie. Přece jenom tady funguje magie a skřeti pracují v prvních továrnách. Jak Meč v rudém šálu, tak Skřítčích deset dukátů mají potřebnou neotřelou atmosféru, jen jim chybí krapet větší vypsanost autorů. Obě povídky nepostrádají zajímavý námět, ale mám pocit, že autorům se ho nepodařilo úplně prodat.
Velmi milým překvapením jsou Labutí ozvěny Karla Černína, hájícího barvy herního systému Střepy snů. Naplno využívá potenciál tématu, originalitu prostředí vězeňské planety, a přitom se mu velmi dobře daří vystihnout hlavní motto Střepů snů. Největší překvapení sbírky v tom nejlepším možném slova smyslu.
Nepříliš hezké překvapení si pro mě připravily sestry Lukačovičovy se svou detektivkou ze zahraničního světa Unknown armies, využívajícího prostředí moderní urban fantasy a skvěle vymyšleného systému magie. Bohužel jejich Vrah panenek sice tento systém naplno využívá a představuje jeho fungování v praxi, ale povídka je dobrá tak akorát jako součást herní příručky. Jako samostatný příběh obstojí jen stěží, jediné, co udržuje čtenářovu pozornost, je, jakým archetypem se vlastně hlavní hrdina povídky stává. Jenže samotné rozuzlení není ani příliš překvapivé a mě osobně nepřišlo ani jako logické. Vzhledem k tomu, že jde o zkušené autorky, je to jednoznačné zklamání.
Jde rozhodně o sympatický počin. V českých luzích a hájích nenajdeme často antalogie tématicky sevřené a zároveň velmi různorodé, jak ve stylu autorů, tak v prostředích, ve kterých se povídky odehrávají. Pravda, místy je poznat, že zkušenosti s tvorbou herního prostředí ještě neznamenají zvládnutí spisovatelského řemesla. Jindy se zase autoři nechali možná až příliš svázat pravidly konkrétního světa. Jenže to jsou všechno jenom drobná zaškobrtnutí, která nekazí příjemný dojem z celé knihy.
– Zbyněk K. Holub(ed.): Hry s příběhem – Zločin a trest
- Mytago, 2011
- obálka: Roman Kýbus
- 362 stran / 249 Kč
