Hrdinové 100 nábojů razí na výlet do Mexika a Itálie, Brian Azzarello, Eduardo Risso: Začátek konce (100 nábojů 11)
 |
„Zkurvený taliáni a jejich salámistický pojetí času. Nakonec ze mě bude zesnulý pan Rome. To je fakt – krom toho že to svoje kafe kratší dobu pijou, než chčijou, je všude v týhle zemi čas zanedbatelnej. Všude kromě vlakovejch nádraží.“
V sérii 100 nábojů už jsme zažili kdeco. Autoři nás vzali podívat se do černošského ghetta i do nejluxusnějších sídel Trustu, sdružení bohatých konspirátorů ovládajících svět. Byli jsme si poslechnout blues v zaplivaném pajzlu, i smuteční hymny na pohřbu. Tak proč si tentokrát nevyrazit na výlet?
Minutemani si dají abiturientský sraz v Mexiku, který ale nemůže samozřejmě dopadnout nijak jinak než přestřelkami a násilným skonem několika výrazných postav. Obzvlášť v některých případech jde o poměrně překvapivou záležitost, a když k tomu přidáme aheroický způsob odchodu na onen svět, s nejedním čtenářem to může docela zamávat.
Proto neuškodí si potom zajet oddechnout s panem Romem do Itálie. Podle všeho jde o docela jednoduchou prácičku. Má pro zaměstnavatele jenom koupit obraz a dovézt mu ho, ale když se do kšeftu s uměním zaplete svůdná italská kráska a místní mafiánské bandy, nedopadne ani italský výlet moc veseleji než ten mexický.
No a do třetice nás čeká trochu netypická výprava, půjde totiž o v sérii prozatím vzácný flashback, který ukáže něco z minulosti vůdců minutemanů, konkrétně agenta Sheparda. Graves totiž pěkně v klidu povypráví o tom, jaké to bylo, když Shepparda kdysi dávno k minutemanům verboval. Samozřejmě ani tady nějaká ta mrtvolka nechybí, ale tentokrát se to obejde bez explicitních scén. Výjimečně.
„Každej má nějakej svůj kryptonit. Ten můj je hovno na čuráku.“
Přesně tak, všichni máme nějakou slabinu, a to se samozřejmě týká i série 100 nábojů. V tomto případě jde hlavně o tah na branku, který má série podobný jak česká fotbalová reprezentace. Tempo v některých dílech je velmi rozvláčné, postavy se vykecávají a do toho všeho je hlavní dějová linie neustále narušovaná odbočkami. To dodává lehce ironický rozměr názvům posledních knih, protože jedenáctý díl se zval Začátek konce, tento zase vyfasoval jméno Odpočítávání, ale k nějakému rozuzlení je série pořád daleko.
Půlroční prodleva při čekání na další book je prostě dlouhá. Hlavně proto, že během ní čtenář ztrácí dějovou nit a musí se složitě rozpomínat, co se vlastně všechno stalo (v tomto případě to znamená zejména, kdo koho podrazil a zabil a proč). A než se zorientuje, je stejně konec knihy a může se vrátit k čekání na další díl, což může být pro mnohé čtenáře dost frustrující.
Možná že u původního sešitového vydání takový problém nebyl, protože u něj je přece jenom periodicita mnohem častější, a tak jsou ještě hlavní obrysy příběhu v živé paměti. Ale toho se v česku asi jen tak nedočkáme. A to i přesto, že komiksová kultura se u nás utěšeně rozvíjí. Na druhou stranu když si člověk vezme do ruky starší díly a děj si osvěží tak rozhodně neprohloupí, protože díky hutné atmosféře a geinálním dialogům se 100 nábojů jen tak neomrzí.
- Brian Azzarello, Eduardo Risso: Začátek konce (100 nábojů 11)
- BB/art,
- Překlad Petr Zenkl
- Obálka: Dave Johnson
- 192 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)
