Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677

Hostina pro vrány, George R. R. Martin

Martin George R. R.: Píseň ledu a ohně IV. - Hostina pro vrány 1

Autor

„Ať jsou vaše zimy krátké,“ napsal mi George R. R. Martin věnování do záhlaví svojí knihy. A pokud by se mi zima měla zdát dlouhou, jistě mi ji zkrátí Martinovy rozsáhlé spisy. Nic jiného od nich nečekejte, jen to zkrácení dlouhé chvíle. Zajímavý příběh, ale nezapamatovatelný. A je to vůbec příběh, když to odnikud nikam nevede? Knihou stále prochází tytéž hlavní postavy (přestože úmrtnost je značná!) a kolem nich se hemží mračna postav vedlejších, starých i nových. Ale kam vlastně směřují? Zajisté, kdo nemá nic, chtěl by majetek, kdo má zlaťáky nebo pádnou ruku s mečem, chtěl by titul a k němu panství, a kdo má panství, chtěl by království. V tomto usilování se shodne většina Martinových postav. Ale čí snahu má čtenář brát vážně? Který rod je autorem předurčen získat (nebo udržet?) trůn? To z této knihy (a ani ze žádné z předchozích) není jasné.
Ale dokud toto není vyjasněno, dokud není ani naznačeno, kam vše směřuje a co je celkovým cílem autorova spisování, není to opravdový příběh. Je to jen kaleidoskop volně řazených scének, tu akčních, tu popisných, tu pouhé vaty. Dobrodružné putování odnikud nikam. Jediné, co si autor musí systematicky hlídat, je, která postava ještě žije, a kterou již stačil odkráglovat. A i v tom čtenáře občas podfoukne.

K té vatě: Aston kdysi vysvětloval, jakou roli hrají nudné přírodovědné pasáže ve verneovkách. V Hostině pro vrány nenajdete pasáže přírodovědné, to tedy ne. Ale těch nudných, jejda! Vrcholem je asi sestup Alayne z Orlího hnízda, přes celých třináct vzrušujících stránek. Těsně druhá se umístila Malíčkova vyčerpávající odpověď na otázku: „Jak může být dědicem lady Planodřevské? Cožpak ona nemá vlastní syny?“ Zmáknul ji na dvou stránkách. Věrní Martinovi čtenáři si obou užijí ve druhé části.
Martinova „Píseň ledu a ohně“ obsahuje značné množství vaty. Obsahuje také značné množství akce, i značné množství břitkých dialogů. Jak je to možné? Inu, ony ty knihy jsou prostě celé strašně dlouhé. Asi je to dobrá fantasy, ale je to špatná literatura. Myšlenky lze sdělovat stručněji. Proč se Martinovy texty tak strašně táhnou?
Napadají mě dvě vysvětlení: buď to autor neumí, nebo je placen od stránky. Schválně jsem si přečetl pár jeho povídek. A… Martin psát stručně umí. Takže zbývá…

Dostižen ekonomickou realitou

Jezdce uživí cesta, praví orientální rčení. A samozřejmě, rytíře fantasy uživí jeho putování. Nebo potýkání. Případně nicnedělání. Nebývá zvykem ve fantasy řešit, odkud pochází prachy na žold armády, na stavbu korábů, na městská opevnění. Jsou-li zapotřebí hodně velké prachy, pak musí hrdina prostě vykopat hodně velký poklad.
Takové jsou fantazijní zvyklosti a já bych v tom nešťoural, kdyby si autor nenaběhnul sám. A on si naběhnul.
Pokud už v knize uvede, že království si půjčilo od banky, a řeší, zda a kdy bude dluh splácet, pak chci tedy znát to ekonomické pozadí celé. Odkud se vůbec berou v Sedmi královstvích peníze? Kdo je razí? Nebo jsou importem z východu? A kdo vlastně ta království financuje? Rolníci, řemeslníci, nebo obchodníci? Venkované, nebo měšťané? A jak to bylo se sjednocením Sedmi království do jediného pod žezlem Targaryenů? V reálu se takovéhle věci nedějí samy od sebe, ba ani z vůle nějakého panovníka či dobyvatele. Stojí za tím společenské síly, zpravidla ekonomické povahy.
Od Martina se nic z toho nedovíme. Chyba.

Překlad

Lámu si hlavu, jaké je nejvýstižnější označení toho překladu.
Otrocký? To není. Překladatelka se sice drží předlohy přepečlivě, ale když je opravdu zle, dokáže se od otrockého překladu odpoutat. Usuzuje – nejspíš správně – že to, co prochází Martinovi – zavádět do jazyka nová slova a přidávat nové významy slovům starým – by jí neprošlo. Takže označení pro nejvyššího státního úředníka není doslovná „Ruka králova“, ale srozumitelný „králův pobočník“. Fajn. A titulem rytíře zůstává i v českém překladu Martinovo „ser“, velice blízké běžnému anglickému „sir“. Věru správné rozhodnutí!
Jenže je tu cosi, co činí překlad obtížně čitelným. Překlady příjmení. Většinou dlouhatánským přídavným jménem. Rudotvrzský, Planodřevská, Dubosrdcký. To by se ještě dalo rozdýchat, pokud by se ta jména používala výhradně v situacích jako „setkání se zúčastnili…“ Jenže nositelé těch dlouhatánských nevyslovitelných a nezapamatovatelných jmen jsou občas také nositeli děje. Tam už to vadí.
A přitom překladatelka ví, jak na to. Ojediněle to i použije: krátké podstatné jméno, případně rozvité jedním nebo více přívlastky. Ty pak lze použít nebo vynechat, podle situace.

Nebo je nepřesný? Bohužel ano. V originále stojí: „Not Osney, the quee… the filly and her cousins.“
Nepřesný překlad říká: „Ne Osney – ten černoch – klisničku a její sestřenice.“
Správně by bylo: „Ne Osneyho, králov… tu klisničku a její sestřenice.“
Oč tu jde? Osmund mluví o tom, že exotický cizinec Xho vyučuje mladičkou Margaery. Označí ji správně jako královnu, ale v půli slova si uvědomí, že před Cersei nesmí nikdo Margaery přiznat královský titul. Takže se opraví a nazve ji klisničkou.
A tento význam se do textu v českém vydání nevejde!
Další nepřesnosti:
Původní „indifferent jouster“ zajisté není „na kolbišti mizerný bojovník“, ale pouze bojovník, kterému je jeden druh souboje (a to joust, boj jednoho-proti-jednomu dřevcem) lhostejný.
Vzápětí je vysvětleno proč: „he had much preferred the melée“, ale proboha, protože „dával přednost pranici“? Melée je název té disciplíny. Nazvat to pranicí je jako nazvat tenis plácanou či hokej rvačkou o puk.

A pak tu máme „what is it now?“, nota bene proneseno v té nejobvyklejší situaci, tedy matkou vůči nezdárnému spratkovi. (Ta druhá nejobvyklejší situace je mezi manželem a manželkou.)
„Co to má znamenat?“ je možná trefné a možná do té situace také pasuje, ale co naplat, každý ví, že tohle znamená „Co zas?“.

Nebo je pěkný?
Také. Původní „the soiled knight“ je přeložen jako „poskvrněný rytíř“. Tohle je zdařilé. Zkusil jsem si to také a přiznávám, že na tohle jsem nepřipadnul.

Jenže je také neobratný: Máme tu „nařídit seru Lorasovi, aby nechal sera Osmunda shodit jej z koně“.
Co že má dělat Loras a jak se na tom podílí Osmund? Nebylo by srozumitelnější „nařídit seru Lorasovi, aby se nechal od sera Osmunda shodit z koně“?

A pak je tu překlad nepochopitelný: „I saw you in the yard today“, přeloženo: „Včera jsem tě viděl na nádvoří.“
Proč někdo přeloží „včera“, kde v originále jasně stojí „dnes“? Zní to lépe?

Pochvala za silný jazyk:
Na pár místech se v knize objevuje silné výrazivo. Nejznámější anglické slůvko na čtyři písmena a tak. Tedy ten nejsilnější výraz, jaký existuje. Český překlad je tlumenější, dovedu si představit češtinu mládeži nepřístupnější. Toto překladatelčino řešení mi vyhovuje.

Suma sumárum: ten překlad má svoje mouchy. Ale nikde jsem nenašel, že by nepřesnost překladu zkreslila příběh.
Což ovšem také může být tím, že tam žádný příběh není.
A jak tedy označím překlad? Nenápaditý.

Mapy

Mapy jistě nejsou tou nejpodstatnější částí knihy. Ale když už tam ty mapy jednou jsou, je škoda, že jsou tak špatně zpracované. Proti mapám v anglickém originálu vypadají jako „slepé“ mapy pro soutěže v orientačním běhu. A ještě hůř.
Mapa ostrovů vypadá jakž takž, v mapě „Severu“ chybí pár věcí, „Jih“ je nejhorší. Nejen že v té české verzi chybí polovina názvů, ale ona tam chybí i většina hradů a měst. Opravdu většina! To jest, o hodně víc jich tam není, než jich tam je. A také chybí celá jedna řeka.
Čím to může být? Napadlo mě vysvětlení: třeba v české mapě chybí názvy těch míst, kudy ještě „neprošel“ děj. Ale tohle vysvětlení neobstojí. V české mapě chybí i názvy míst, kde se odehrává děj tohoto knižního torza. A nejen to. Chybí i místa, která byla označena v české mapě k „Bouři mečů“. Takže nevím.

Obálka

Obálka se mi nelíbí, ale to je dojem zcela subjektivní. Zobrazuje podstatnou scénu z knihy, čtenář pozná kterou.
Avšak text říká: „Na hlubší vodě viděl kořist: kogy, karaky a válečné koráby ukořistěné… příliš velké, než aby mohly připlout blíž k pobřeží.“
Tedy za prvé – ty lodě tam kotvily a nemohly být pod plachtami. Za druhé – koga je plavidlo s oplachtěním zcela primitivním. Karaka je trochu pokročilejší, ale ani ta nemá tři plachty nad sebou a na čelenu (to je to dlouhé vpředu) by měla leda obyčejnou blindu. Stručně a prostě: ten obrázek je nesmyslný.

Obálka má ještě zadní stranu a ta je nesmyslná rovněž. Obsahuje cosi jako upoutávku, nejspíš z pera reklamního kreativce, který knihu nikdy nečetl. Český vydavatel i překladatelka jsou v tom nevinně – je to volný překlad blábolu na zadní straně originálu.
Prý „…sedm mocností vládnoucích… říši se navzájem zdecimovalo natolik, že jim nezbývá než nyní žít v tísnivém příměří.“
Ale jakých sedm mocností? Je snad míněno sedm královských rodů původních Sedmi království? Tedy rodů Stark, Lannister, Arryn, Greyjoy, Martell, a – dejme tomu – Baratheon? Jenže z nich je zdecimovaný pouze rod Stark. Rody Arryn a Martell se dosud do bojů nezapojily. Naopak rody Lannister a Greyjoy vesele válčí a o nějakém příměří by asi nechtěli nic slyšet. Nějak mi ty počty nevychází.
Nebo jsou zahrnuty i nekrálovské velké rody, Tully a Tyrell? Nu, Tully je opravdu zdecimován, ale Tyrell je v plné síle a zdatně válčí ve službách rodu Lannister.
A co královský rod Targaryen? Ten je vskutku zdecimovaný, z něj na počátku knihy zbývají pouhé dvě osoby.
Ale ty si řeší svoje vlastní problémy a ani na ně nelze vztáhnout řeči o příměří.

No nekupte to, s takovouhle upoutávkou!

Cena

Český překlad Martinovy „Hostiny pro vrány“ je rozdělen na dvě poloviny a ta první (428 stran) se prodává za 249 Kč. Nechci se pouštět do obecných polemik o hodnotách českých překladů. Jen uvedu, že celý anglický originál (1060 stran) se dá koupit za 10 EUR. O důvod více učit se řeči.

Chcete jednu z nejlepších současných fantasy knih od jednoho z nejplodnějších současných autorů fantasy? Oddychovou četbu? Jste tu správně.
Chcete kvalitní literaturu? Od autora, který vám má co sdělit? Námět k přemýšlení? Běžte jinam!

  • George R. R. Martin: Hostina pro vrány I
  • vydal: Talpress
  • přeložila: Hana Březáková
  • obálka: Martina Pilcerová
  • 432 stran / 249 Kč

Související články:

Profil G. R. R. Martina.

Recenze Hostina pro vrány 2.

14. listopadu 2006, E. Kocourek

Diskuze k článku

Ad Hostina pro vrány
Speedemon - 14. 11. 2006 17:14

Mám takový pocit, že autorovi Píseň ledu a ohně zrovna dvakrát nesedla :) Je to moje oblíbená fantasy série a tak bylo zajímavé si přečíst něco jiného než chválu ženoucí se na mě ze všech koutů. Ale i tato negativní recenze na mém názoru nic nemění. Zatím mě nic jiného než Píseň tak nenadchlo....
Sedla nesedla
Marbh Maidin - 14. 11. 2006 20:14

Mňa prekvapilo, že sa našiel niekto, kto má podobný názor ako ja - aj keď podoprený (aj) inými argumentami. Viď http://www.fandom.sk/clanok.php?clanok_id=1893, kde do mňa pred troma rokmi za recenziu nakopal kadekto :-) Jednoducho, aj keď je Martin mojim nedostižným literárnym vzorom, pri Piesni ľadu a ohňa mu to u mňa nevyšlo. Je to pre mňa tá paradoxná výborne napísaná zlá kniha.
RE: Sedla nesedla
e.kocourek - 15. 11. 2006 08:16

> ... že sa našiel niekto, kto má podobný názor ako ja - aj > keď podoprený (aj) inými argumentami. Airidh Marbh Maidin, osobně jsem poctěn, že můj názor na Píseň vyznívá podobně jako názor znalce žánru Fantasy vašich kvalit a s vsším rozhledem. Ale kdo mi teď uvěří, že jsem to od vás neopsal ...
RE: Ad Hostina pro vrány
e.kocourek - 15. 11. 2006 08:19

> ... autorovi Píseň ledu a ohně zrovna dvakrát nesedla ... Snad máte na mysli recenzentovi, ne? Sedla nesedla, Martinovi nelze upřít, že má špičkové nápady a překvapivé pointy. Bohužel o pár takových je čtenář (naštěstí jen dočasně) připraven tím přepůlením knihy. A stejně jako by bylo nepřesné hodnotit celou knihu podle poloviny (což jsem ale neučinil), možná bude jiné hodnocení Písně v okamžiku, kdy ji budu moci posoudit celou. Ale nastane ten den někdy? Nedělá si z nás Martin legraci? Třeba zemře v pokročilém věku, až už bude Písně v regálech metr (nebo víc) a konec stále stejně v nedohlednu ...
RE: RE: Sedla nesedla
Marbh Maidin - 15. 11. 2006 15:00

> Airidh Marbh Maidin, > osobně jsem poctěn, že můj názor na Píseň vyznívá podobně jako názor > znalce žánru Fantasy vašich kvalit a s vsším rozhledem. > Ale kdo mi teď uvěří, že jsem to od vás neopsal... Heh, "znalec žánru", bejvávalo, táto skromná osoba už len z diaľky sleduje dianie. A preferuje klasické príbehy - preto veľmi smúti za chudákom Gemmellom. Napríklad taká Trója je niečo, čomu Pieseň ľadu a ohňa nesiaha ani po pás (zakladám flamewar :) Trója je rovnako ako PLaO len jemne fantastická a skôr historická, ale Aineasov príbeh som, na rozdiel do Starkovskej ságy, hltal.
Trója ze všech stran ...
e.kocourek - 15. 11. 2006 15:16

> Napríklad taká Trója je niečo, čomu > Pieseň ľadu a ohňa nesiaha ani po pás ... Trója je > rovnako ako PLaO len jemne fantastická a skôr historická ... Zdá se, že Trója si získává všestrannou oblibu. Takový Stirling nedávno reinscenoval trojskou válku sice bez Heleny a bez koně, ale zato s marińáky, puškami, minomety a bombardováním ze vzducholodi ... Další lahůdka od mistra military SF!
RE: RE: Ad Hostina pro vrány
Speedemon - 15. 11. 2006 15:36

> Snad máte na mysli recenzentovi, ne? Myslel jsem autorovi této recenze... Taky se bojím toho, že to možná nikdy neskončí. Svět PLaO mám rád a tak dokážu Martinovi odpustit více chyb než komukoliv jinému. A to nemluvím o jeho ostatních knížkách, který jsou taky dokonalý. A oproti takovému Kolu času od Jordana je tohle pouze povídka :)
indifferent jouster
lei - 10. 02. 2007 14:25

"Indifferent jouster" v tomto kontextu znamena prumerny, ne lhostejny. Ne ze by se mi ten preklad libil, spis me tak znechutil, ze si knihu koupim v originale, ale kdyz uz se do neceho recenzent navazi, tak by to mel delat bez technickych chyb.
RE: indifferent jouster
e.kocourek - 12. 02. 2007 13:04

> "Indifferent jouster" v tomto kontextu znamena prumerny, ne > lhostejny. > kdyz uz se do neceho recenzent navazi, tak by > to mel delat bez technickych chyb. To si jenom myslite, nebo pro to mate nejaky argument? Muzeme se o tom pobavit treba pres mail - e tecka kocourek zavinac email tecka cz
RE: RE: indifferent jouster
Jan Vaněk jr. - 12. 02. 2007 16:35

> Muzeme se o tom pobavit treba pres mail A proč ne veřejně, když už se to tady nakouslo, ať z toho má veřejnost nějaký užitek? Význam (viz např. http://dictionary.reference.com/browse/indifferent ) vskutku je kromě doslovného 1. without interest or concern; not caring; apathetic: též 3. neither good nor bad in character or quality; average; routine: an indifferent specimen 4. not particularly good, important, etc.; unremarkable; unnotable: an indifferent success; an indifferent performance A musím říci, že i já jsem to již při prvním čtení článku též chápal, obzvláště v kontextu "You did very well, Tommen. I would expect no less of you. Jousting is in your blood. One day you shall rule the lists, as your father did." (...) Margaery Tyrell gave the queen a coy smile. "But I never knew that King Robert was so accomplished at the joust. Pray tell us, Your Grace, what tourneys did he win? What great knights did he unseat? I know the king should like to hear about his father's victories." A flush crept up Cersei's neck. The girl had caught her out. Robert Baratheon had been an indifferent jouster, in truth. During tourneys he had much preferred the mélée, where he could beat men bloody with blunted axe or hammer. jako "boj dřevcem na koni mu nešel, [a tak] dával přednost mlácení zblízka" a ne "dřevec ho nebavil, [zato] volný styl ano".
RE: indifferent jouster
e.kocourek - 12. 02. 2007 18:04

> A proč ne veřejně, když už se to tady nakouslo, ať z toho má > veřejnost nějaký užitek? Ten "užitek" teda veřejnosti přeju. Já jsem zvyklý, že když něco baví mne, nebaví to nikoho jiného. Ale když se tedy našla vhodná oběť (to jako vy, pane kolego), budiž, pusťme se do toho. > 1. without interest or concern; not caring; apathetic: > 3. neither good nor bad in character or quality; average; routine: > an indifferent specimen > 4. not particularly good, important, etc.; unremarkable; unnotable: > an indifferent success; an indifferent > performance Dobrá, považuji za dostatečně prokázané, že slovník uvádí sporné významy oba. Mohu klidně pominout okolnost, že ten můj význam je primární a váš podružný, a soustředit se na kontext. > A musím říci, že i já jsem to již při prvním čtení článku též chápal, > obzvláště v kontextu > "You did very well, Tommen. I would expect no less of you. > Jousting is in your blood. One day you shall rule the lists, as your > father did." > (...) Margaery Tyrell gave the queen a coy smile. "But I never > knew that King Robert was so accomplished at the joust. Pray tell us, > Your Grace, what tourneys did he win? What great knights did he > unseat? I know the king should like to hear about his father's > victories." > A flush crept up Cersei's neck. The girl had caught her out. Robert > Baratheon had been an indifferent jouster, in truth. During tourneys > he had much preferred the mélée, where he could beat men bloody with > blunted axe or hammer. > jako "boj dřevcem na koni mu nešel, [a tak] dával přednost > mlácení zblízka" a ne "dřevec ho nebavil, [zato] volný styl > ano". Já chápu druhou z obou kritických vět tak, že se řeší zde Robertovy osobní PREFERENCE, nikoli schopnosti. Kdybychom řešili Robertovy schopnosti, soudím, i tak byste neměl pravdu, totiž, chci říci: vaším popisem byste nevystihoval situaci. (Já se domnívám, že) Robert byl bojovník velice zdatný a soupeřů se naporážel až až, a Cersei byla zaskočena nikoli tím, že měla referovat o neexistujících vítězstvích, ale že měla referovat o vítězstvích jí neznámých. Ona totiž Roberta ignorovala a více sledovala svého bratra. Dále: v původním textu není textu není to vaše "[a tak]" nikde ani naznačeno. Moje varianta se bez dodatečných spojovacích výrazů obejde snáze. "Po pravdě, boj dřevcem ho nebavil. Při turnajích dával přednost meléé, při kterém mohl zmlátit soupeře dokrvava ..." Jak to chápu já, z textu přímo "stříká" Robertova sebedůvěra. (Teď fabuluji:) Robert si mohl se soupeřem dělat co chtěl, a dával přednost odreagování krvavému. Tak by se IMO nechoval někdo, kdo by za jiných okolností mohl podlehnout - někdo v boji na dřevce pouze průměrný.
RE: RE: Sedla nesedla
Černý Paladin - 23. 05. 2007 12:55

Recenze na Emila Kocourka: Nechápavý kokot.Výstižnější slovo mě nenapadá.Jen mě tak hrozně mrzí,že musí bejt zrovna vulgární:)
RE: RE: RE: Sedla nesedla
E.Kocourek - 23. 05. 2007 14:55

> Recenze na Emila Kocourka: > Nechápavý kokot.Výstižnější slovo mě nenapadá.Jen mě tak hrozně > mrzí,že musí bejt zrovna vulgární:) Snažím se reagovat na všechny připomínky, ale tady se nějak nechytám. Pokuste se být o chlup specifičtější. Jo a taky si přesněji zjistěte, na KOHO reagujete.
fantasy ci historicke drama
boris - 19. 06. 2007 16:25

myslim ,ze lepsimu pochopeni a vice pozitivnich rekci na toto dilo by prinesla zmena oznaceni zanru z fantasy na Historicke DRAMA... pak by mnozi ctenari, zvykli na urcite zakony z knih tohoto zanru , kde dobro, moralka a dobry skutek vitezi nebyli tak sokovani jako ja kdy behem prvnich nekolika dilu nechal autor vyvrazdit, zostudit ci zmizet vetsinu kladnych hlavnich postav.. clovek si uz rika, ze i ten nejkrutejsi trest pro takove postavy jako je Cersei apod. nesmije ci nevyvazi zlo, ktere napachali a ctenari se dostava na jazyk pachut skutecnosti, ze byt zly se mozna vyplaci...., stejne tak jako dokaze autor strhnout svym dokonalym rozborem jednotlive postavy jeho nalady, osobnosti, strachu,radosti, choutek ,obav ,ale i planu , dokaze i zmrazit ci uspat vyctem jmen postav , ktere hlavni dej jen zdrzuji ci uspavaji , ci nadchne detailnim popisem souboju, mysleni, citeni obou bojovniku ,tak sokuje a nuti ctenare obracet stranky dopredu tim jak jednotlive scenky kouskuje a mezi sebou propleta... skutecnost , ze prvni dil, nas zacalo cist pres 12 nadsencu fantasy a posledni dil uz jsem docital sam jen vystihuje asi to co zde vise ci nize bylo popsano .....
Comprar Viagra Malaga Evenign
Evenign - 23. 02. 2018 13:17

Tadalafil 10 Mg Zithromax Dosage For Std cialis price Online Acticin Buy Now Cialis Frei Kaufen

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).