Hlas nože, Patrick Ness
 |
Už jste si někdy povídali se psem? Nebo s ovcí? Slyšeli jste něčí myšlenky? Viděli Sádráka? A promluvil na vás nůž? Pokud jste ve všech pěti případech odpověděli „Ano“, jste Todd Hewitt a Hlas nože vypráví váš příběh.
Toddovi bude brzo třináct a konečně se z něj stane muž. Muž z Prentisstownu. Jenže je o co stát? Toddovo město má smutnou historii. Při válce se Sádráky (domorodci z Nového světa) se všichni jeho obyvatelé nakazili virem Hluku, který zabil všechny ženy a u mužů zapříčinil to, že mohou neustále navzájem slyšet své myšlenky. Udržet tajemství je prakticky nemožné. Není divu, že všichni okamžitě odhalí, že Todd v močále za městem našel v Hluku díru. Něco hluchého, prázdného. Jeho život náhle nabírá nečekaný spád.
Hned, jakmile se ukáže doma, je se vší parádou vybaven ruksakem, knížkou, mapou a psem, kterého nikdy nechtěl, a vyslán zpátky do močálu. Vstříc novým a lepším zítřkům? Ne tak úplně. Alespoň nepůjde sám. V močále totiž znovu narazí na zdroj toho podivného ticha. A, světe div se, není to Sádrák, ale holka. Už konec keců. Toddovi nezbývá moc času. Musí je totiž varovat. Jenže to by ještě musel vědět koho a před čím.
Hlas nože je zářným příkladem toho, že ani kniha ověnčená literárními cenami všeho druhu se nemusí líbit úplně každému. Dystopický Nový svět je dostatečně dobře propracovaný na to, aby si získal čtenářovo srdce, ale zbytek už trošku pokulhává. Celých tři sta padesát stran by se dalo shrnout jako cesta z bodu A do bodu B, přičemž stránky, na kterých se nic neděje, střídá akce velikosti vlašského ořechu, která je pro jistotu zadušena hned v zárodku. Nedostatek napínavosti je uměle kompenzován faktem, že Todd celou dobu vlastně ví, o co jde, jenže je to moc příšerné na to, aby na to pomyslel, takže ubohý čtenář si musí počkat až na konec knihy aby zjistil to, co je mu vlastně úplně jasné.
Další velké mínus příběhu je jeho nereálnost. I když celý příběh staví na tom, že lidé přesídlili na jinou planetu, kde navzájem slyší své myšlenky, kámen úrazu je v něčem úplně jiném. Vzhledem k tomu, že Todd a Viola celou dobu utíkají před lidmi z Prentisstownu, předpokládali byste, že buďto utečou, anebo neutečou a bude s nimi podle toho naloženo. Kupodivu je tu i možnost c). Todd a Viola prchají, ale pravidelně je bez menších problémů dohání kazatel Aaron, který má snad víc životů než Chuck Norris a králíček Energizer dohromady. Sežral ho krokouš, utopil se, ale stejně má ještě dost šťávy na to, aby jim značně znepříjemňoval život.
Že by to mohl vykompenzovat silný hlavní hrdina? Leda ve snu. Todd většinu knihy běduje nad tím, jak jsou všichni šíleně nespravedliví a proč ho ten hnusnej vesmír nemohl nechat hezky v teple na farmě s jeho ovcemi. Jasně, přišel o domov a zjistil, že všechno, co znal, byla lež. Jenže neustálá sebelítost mu nepomůže. Skorochlape, vzmuž se!
Oproti Toddově naprosté neschopnosti stát se sympatickým byli Manchee a Viola příjemným překvapením. Jasně, Manchee je pes, takže se stupidním vyjádřením typu „Bobek, Todde.“ nevyhnete, jenže pokud se zrovna nevěnuje svým potřebám, je tak roztomilý a nezkažený. Jeho vlastnosti dokonale kontrastovaly s krutostí okolního světa. Viola je z jejich trojice ta rozumná. V krizových situacích jedná rychle a s chladnou hlavou. Oblíbit si tuhle holku z nebe spadlou není vůbec těžké.
Patrick Ness má rozhodně potencionál, jenže ten se stává v moři písmenek bez pořádné zápletky a ani ždibečku happy-endu skoro neviditelným. První díl trilogie Chaos je dost dobrý na to, aby nalákal na druhou část, ale jen těžko se zařadí mezi oblíbené knihy. Nepomohlo mu ani falešné brnkání na slzné kanálky několika nesmyslnými úmrtími.
Varování: Po dočtení tédlenc knížky je zatraceně možný, že začnete mluvit nějak takhlenc a objevíte podělaný příznaky alergie na podělaný pomlčky.
Hodnocení: 40%
- Patrick Ness: Hlas nože
- vydala: Jota, Praha 2011
- překlad: Jan Kozák
- obálka: René Senko
- brožované vydání: 374 stran, 248 Kč
- vázané vydání: 376 stran, 298 Kč
