Na Roberta Langdona čeká páté dobrodružství. V ledasčem bude podobné těm předchozím, ale tentokrát se dotkne zatím historicky nejstaršího momentu, totiž okamžiku, kdy se na Zemi poprvé objevil život. Otázka zní: „Představuje román Počátek něco nového, nebo je bodem zlomu, kdy by měl autor přestat?“

Věhlasný světový vědec Edmond Kirsch se chystá oznámit světu neobyčejný objev, který má zásadně ovlivnit společnost a hlavně světová náboženství. Podstatu vysvětlil duchovním zástupcům katolictví, židovství a islámu. Ti byli zděšeni a požádali Kirsche, aby svou prezentaci neuskutečnil. On jejich žádosti nevyhověl a připravil bombastickou prezentaci svých myšlenek do Guggenheimova muzea ve Španělsku. Krátce před tím se začínají dít neobvyklé události s ní spojené. Na scénu nastupuje Kirschův někdejší učitel, profesor Robert Langdon, jehož vědec osobně pozval. Stává se svědkem Kirschovy vraždy a nyní, doprovázen snoubenkou španělského následníka trůnu Ambrou Vidalovou, prchá před pronásledovateli a zároveň se snaží zločin objasnit.

Dan Brown si vydobyl renomé schopností dát dohromady obrovské množství informací různého stupně faktické přesnosti, načíst nějaké ty konspirační teorie a smíchat vše do knižní obdoby hollywoodského blockbusteru. Pravda, jeho thrillery se možná lépe četly, než se na ně dívalo ve zpracování Rona Howarda. Každopádně byl leckterý čtenář ochotný přijmout spotřební zábavu, byť si většinou velice rychle všiml jednotné šablony, podle níž byla každá „langdonovka“ napsána. Tedy děj ve stylu: 1. Dojde k vraždě; 2. Je přivolán Robert Langdon; 3. Onen profesor najde spojence v podobě inteligentní atraktivní ženy; 4. Oba jsou po dlouhé honičce konfrontováni s hlavním padouchem, jenž původně působil jako „dobrák“.

Samozřejmě vše je také často opepřené neobyčejně zjednodušeným konfliktem vědy s náboženstvím, většinou soustředěným na téma, které by ve skutečnosti nemělo zdaleka tak vážné následky. Těžko mu vyčítat něco, co úspěšně udělal již třikrát, ale domnívám se, že s každou další knihou je nedostatek Brownovy invence výraznější.

Přesto mu nelze upřít jeho další klasické rysy, tedy získat si čtenáře svým vizuálním popisem místa příběhu, vyvolat v něm alespoň nějaký zájem o historii a především jej naprosto „lapit“ v ději i během těch pomalejších pasáží. Zkrátka a dobře, Brown je trvalým odborníkem na to, jak člověka nenechat vydechnout.

Jenže, jak některé z nás může napadnout, spisovatelova obliba spočívá tak trochu v tom, že pod rouškou erudice přejímá postupy braku. S tím souvisí jeho agresivní antiklerikalismus, neustálá expozice, melodramatická akce nebo snaha vecpat do děje skandalózní elementy. Zarytý fanoušek Perryho Rhodana, za něhož se považuji, nemá velké právo brak kritizovat, ale právě u tohoto autora není často snadné zjistit, jestli opravdu sám sebe nepovažuje za seriózního spasitele světa především před náboženským vlivem, jak by to jeho knihy mohly často naznačovat. Finální rozřešení záhady v Počátku rozhodně seriózně nepůsobí. Mimo jiné proto, že vzhledem k dříve odhaleným skutečnostem může být pro někoho matoucí.

Počátek by se dal považovat za další drobný update langdonovské ságy, nikoli však za její renovaci. Brown nicméně přišel s novým příjemně oddechovým čtením a dobře využil nádherné prostředí Barcelony. Možná se chce Španělům omluvit za to, jak jejich zemi vylíčil kdysi v Digitální pevnosti… Čím méně od jeho novinky očekáváte, tím lépe pro vás.

• Dan Brown: Počátek
• Argo, 2018
• Překlad: Michala Marková, David Petrů
• 508 stran, 448 Kč (v e-shopu Fantasye již za 403 Kč)