Originální fantastická trilogie Božská města je zpět s posledním dílem, který uzavírá všechny nedořečené záležitosti. Vypráví ho tentokrát mlátička Sigrud, čemuž se do jisté míry přizpůsobila i sama zápletka, svazek přesto funguje jako výborné zakončení celé ságy.

Třináct let po událostech Města mečů a osmnáct po Městě schodů se z někdejší premiérky Shary Komaydové opět stala tichá uzavřená žena v pozadí. Do té doby, než na ni někdo spáchá úspěšný atentát. To probudí z jakéhosi dobrovolného exilu siláka Sigruda a jeho jediným motivem se stává snaha Sharu pomstít – a posléze také ochránit její adoptivní dceru, Taťánu.

Tomu se přizpůsobuje příběhová stavba posledního z Božských měst. Zatímco dříve šlo o víceméně komorní příběhy, kde hrály hlavní roli špionážní a detektivní linky, jež se až v průběhu vyprávění rozrostly co do dopadu svých událostí, ve Městě zázraků je vše dáno skoro od začátku. Zbývá jen zjistit, jak nepřítele porazit, neztratit při tom důležité hrdiny a tak nějak zachránit celý svět. Ten svět, kde v uplynulých desetiletích průmyslová revoluce konečně předehnala božskou mocí vyživovaný Kontinent.

Netrpělivost je strašný hřích, pomyslí si. Kvůli ní nevidíme okamžiky, které máme před sebou, a teprve když pominou, ohlédneme se za nimi a zjistíme, že byly plné pokladů. (str. 344)

Změna koncepce?

Navzdory změně koncepce vyprávění se Bennett ale od původního konceptu trilogie odpoutal jen zdánlivě. Sigrud sice kdovíproč pořád vypadá jako mladík, ve skutečnosti má ale už na krku požehnaný věk. A tak třebaže je jeho vyprávění relativně přímočaré a prodchnuté dlouhými akčními pasážemi, zbude i místo na rozpracovávání hlubších konceptů, tak jako v předchozích dílech. Svoboda volby, budoucnost vlastní země, státní moc, rodina, války, náboženství… Všechny koncepty, které Bennett rozvíjí, se dají bez problému vztáhnout i na naši současnost.

Kromě toho se v průběhu vyprávění ukazuje, že na pozadí prvních dvou dílů ve skutečnosti probíhaly další procesy, kterých jsme si dosud nevšimli. V první chvíli to vypadá, že autor roubuje okolnosti třetího dílu na předchozí svazky trochu okatě, s tím, jak se děj rozvíjí a spisovatel poodhaluje další kličky ve svém složitém plánu, to však nakonec působí jako dost kompaktní celek.

Robert Jackson Bennett v pěti bodech

1. Narodil se v Louisianě, studoval a nyní žije se ženou a syny v Texasu.
2. Dvojnásobný držitel ceny Shirley Jackson Award, a to za prvotinu Mr. Shivers (2010) a knihu American Elsewhere (2013).
3. Za román The Company Man (2011) získal ocenění Edgar Award v kategorii nejlepší kniha vydaná v paperbacku.
4. Trilogie Božská města byla v roce 2018 nominována na prestižní žánrovou cenu Hugo.
5. Mezitím autorovi vyšla v originále nová kniha jménem Foundryside, první díl trilogie z nového světa. I zde se čtenáři mohou těšit na velmi osobité kulisy a dechberoucí vyprávění.

Zajímavou roli hrají v románu i postavy. Kromě Sigruda jsou to skoro bez výjimky ženy, kdo určuje spád příběhu a jeho směřování, a hlavní hrdina se tak může soustředit na to, co mu jde nejlépe – klást výbušniny, rubat a pálit. Vzhledem k tomu, že výrazným prvkem je také nástup průmyslové revoluce a zmenšující se vliv bohů, výraznou úlohu zastávají i dospívající postavy v čele s Taťánou, kterým ten svět bude jednou patřit. Chvílemi tak kniha připomíná spíše young adult literaturu, to je ale v kontextu celé trilogie logické. Hlavní hrdinové jsou jednoduše staří a otěže postupně přebírají jejich nástupníci.

Impozantní tečka

Při čtení předchozích řádků může někomu přijít, že Robert Jackson Bennett si při psaní Města zázraků lokl ze zcela jiného soudku, než jakým se opájel u předchozích dvou dílů. Opak je ale pravdou. Božská města jsou originální nejen jako celek v rámci fantastického žánru, ale i napříč jednotlivými svazky. Vývoj posledního románu tak čtenáře opět překvapí něčím novým, zároveň ale všechny součásti postupně zapadají na své místo. Nikam se nepoděla ani výjimečná čtivost, jíž Bennettovy knihy oplývají, či výborné dialogy.

Závěrečným dílem autor své trilogii nasadil impozantní korunu, a celé dílo se tak směle zařadí mezi nejvýraznější fantastické tituly této dekády. Pokud stále váháte, skutečně není proč. Bennett strhne kohokoli.

„Lepší svět nepřinese povodeň,“ povzdechne si Ivanja, „jedině vytrvalé kap, kap, kap. Přesto se někdy zdá, že každá kapka je vykoupena žalem a zármutkem. Ničí nás to.“ (str. 346)

• Robert Jackson Bennett: Město zázraků (Božská města 3)
• Host, 2018
• Překlad: Milan Pohl
• 543 stran, 389 Kč (v e-shopu Fantasya již za 350 Kč)