Fax ze Sarajeva: Tvář komiksu, kterou nikdo nechce vidět, Joe Kubert: Fax ze Sarajeva
 |
Fax ze Sarajeva je příšerným připomenutím hrůz války, která skončila teprve nedávno. Joe Kubert odebral komiksu kratochvilnou lehkost a vydal silný dokument. V příběhu podle skutečných událostí lze najít několik paralel s dneškem. Není náhoda, že kniha z roku 1996 vyšla v České republice nyní.
Jak napsat recenzi na tak strašnou knihu? Nejlepší by bylo nepsat nic. Nejlepší by bylo jen mlčet, hledět do prázdna a to nic pak opatrně vložit mezi stránky. Jenže to nejde. Aby nedošlo k mýlce, Fax ze Sarajeva je skvělý. Jen události, které popisuje, jsou ze světa, o jehož existenci nechceme vědět. Pokud by Joe Kubert potřeboval o jednom z nejhorších válečných konfliktů naší doby mlčet, nikdy by tento titul nenapsal a nenakreslil. A to by bylo špatně.
Výsadou komiksů jsou superhrdinové. Ať už ti bezchybní a pohlední bojovníci se zlem (Superman) nebo ti emocionálně zkrachovalí trosečníci se sklony k fetišismu (Strážci). Jenže válka, ta opravdová válka, žádné superhrdiny nemá. Stejně tak to není akční zábavná podívaná, jak ji známe z barevných stran komiksů. V opravdové válce se čas nesnesitelně vleče, hodiny trvají celé dny, lidé umírají velmi pomalu a Superman nepřiletí. To spíš proletí pár stíhaček nízko nad domy, aby hlukem rozbily výplně oken. Nebo z výšky shodily několik pum.
Válečný komiks byl velmi populární žánr na americkém trhu po druhé světové válce. Jednalo se ale o více či méně smyšlené příběhy plné patriotického hrdinství s jasně pojmenovaným dobrem a zlem. Reálná válka nemá ani jedno.
Moderní komiks reálné utrpení občas dokumentuje. V knihách Šen-čen: Cestovní deník z Číny (2000), Pchjongjang – Výlet do Severní Koreje (2003) a Barma – Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru (2007) kanadský kreslíř Guy Delisle život popisuje v totalitních režimech, ovšem z pohledu pozorovatele „na dovolené.“ Každodenní utrpení a umírání lidí, kteří se narodili na špatném místě ve velmi špatnou dobu, kreslí Joe Sacco v knihách Bezpečná zóna Goražde (2000) a Palestina (1996) nebo Gaza: poznámky pod čarou dějin (2009), které patří mezi nejsilnější komiksové dokumenty. Nejhlouběji šel Art Spiegelman, když v knize Maus skrz příběh svého otce vykreslil realitu nacistických koncentračních táborů.
Joe Kubert v pěti bodech
- Narodil se v roce 1926 v polské vesnici Jezierzany. Když mu byly dva měsíce, jeho rodina emigrovala do New Yorku, kde Kubert vyrostl, zemřel v New Jersey v roce 2012.
- Většinu profesionálního života strávil v nakladatelství DC, kde začínal jako kolorista a inker. Jeho první práce byla padesátistránková kniha Seven Soldiers of Victory vydaná na podzim 1943.
- Mezi jeho neznámější práce patří zpracování postav Sgt. Rock, Hawkman a klasické zpracování Taran.
- V roce 1997 byl uveden do síně slávy ocenění Harvey Awards, rok na to se mu stejné pocty dostalo v rámci nejrespektovanější komiksové ceny Willa Eisnera.
- V roce 1976 založil v New Jersey spolu se svou ženou Muriel školu The Joe Kubert School of Cartoon and Graphic Art, která vychovala mnoho úspěšných komiksových autorů a kreslířů.
Jenže Fax ze Sarajeva je jiný, a to především díky autenticitě a bezprostřednosti. Kniha vznikla na základě faxové komunikace, kterou se významný bosenský komiksový nakladatel Ervin Rustemagić (hlavní postava komiksu) snažil dát světu vědět o hrůzách války a zároveň tak z jejích spárů vysvobodit sebe, svou manželku, dceru a syna. Trvalo mu to rok a půl a každý den si uvědomoval, že mohou všichni kdykoliv zemřít.
Kubert na nic nečeká. Na prvních stranách popisuje příjezd Rustemagiće a jeho rodiny do zlověstně neklidného Sarajeva. Město nad řekou Miljacky se během několika dnů promění v absolutní peklo, v němž srbští snajpeři cíleně odstřelují děti. Za každý kus dostávají bonus tři sta dolarů.
Kolem Rustemagiće probíhá válka vedená cílená na civilisty, přesto se snaží pracovat a odevzdávat projekty včas. Leitmotivem knihy je neuvěřitelná schopnost člověka adaptovat se prakticky na jakoukoliv situaci. Rustemagić s prací končí, až když tank strhne jeho dům v sutiny. S rodinou utečou na poslední chvíli, místo komiksů pak všechnu energii věnuje tomu, jak je dostat ze Sarajeva.
Kniha nemoralizuje. Skrz faxy, které prokládají typicky staromilskou kresbu Joe Kuberta, popisuje situaci v Sarajevu. Rustemagić vzkazy píše také pro oficiální místa, jsou tedy úsporné na délku i emoce. Tomu druhému se Rustemagić vyhne těžko, dění kolem sebe se ale snaží popsat co možná nejstřízlivěji. Kubert mohl lehce faxy přepsat v akční šílenství, v duchu realismu je ale pouze převedl do komiksového jazyka. Válka plyne bez zbytečného sentimentu, je syrová.
A ty zmíněné paralely s dneškem? Rustemagić si celý život ani neuvědomoval, že je muslimem. V Sarajevu vedle sebe po desetiletí žily Srbové, Bosňané, židé, muslimové i křesťané. Až válka a nacionalistické běsnění lidem řekly, koho mají nenávidět. Ukazování prstem a rozdělení podle původů ospravedlnilo všechna zvěrstva.
Otázek, která se jako rudá nit prochází celou knihou, je, jak se to mohlo stát? Po zkušenostech holokaustu se zdálo nemožné, aby Evropa na něco podobného znovu přistoupila. A přeci se to stalo. Obléhání Sarajeva trvalo 1 429 dní a celá válka ještě mnohem více. Zemřelo na 50 000 lidí. Bylo by bláhové si myslet, že vydání jednoho komiksu zabrání válkám. Přesto je důležité historické střepy do masa společnosti zasekávat. A do té dnešní obzvlášť.
- Joe Kubert: Fax ze Sarajeva
- kresba: Joe Kubert
- Crew, 2016
- překlad: Pavla Horáková
- 208 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)
