Vydejte se již podruhé na tajemnou planetu Taldain za legendárními dunmistry, kteří ovládají bájné umění manipulace s pískem. Druhá část Sandersonovi komiksové ságy Bílý písek je zde a láká čtenáře na další dávku magie, intrik a tajemství, které provází nezkušeného Kentona na pouti za záchranou jeho lidu.

Stejně jako v případě první knihy i tentokrát usedl do scénáristického křesla Rik Hoskin, jenž nám pod taktovkou samotného autora postupně odhaluje zatím utajenou součást rozsáhlého Sandersonova Kosmíru. Po turbulentních událostech z úvodního dílu přichází na řadu menší zklidnění. Tedy v rámci možností, našemu hlavnímu hrdinovi totiž stále půjde o život.

Neutuchající akci však tentokrát autoři mění za zákulisní intriky a Kentonovu snahu získat co největší počet podporovatelů jeho cechu. Jedině tak mohou bájní dunmistři přežít. Jak už to tak ale bývá, tato cesta rozhodně nebude jednoduchá. Obzvláště když Kentonovi v cestě stojí celé zástupy spiklenců i neskrývaných odpůrců, kteří dunmistry opovrhují a přejí jim brzký konec…

Vznik Bílého písku má za sebou vcelku pohnutý osud. To jsem ostatně zmiňoval již v recenzi na úvodní knihu této zajímavé komiksové trilogie, a tak nemá smysl se znovu opakovat. Po dlouholetých odkladech a dalších peripetií nakonec Bílý písek vznikl coby komiksová série, která se nám snaží ukázat jednu z nejvýraznějších postav světové fantastiky z trochu jiného úhlu. Zda se jí to však úspěšně daří, nelze s klidným srdcem říct.

Sanderson je znám především co by autor velkých epických příběhů, a to už vzhledem ke komiksovému médiu, a především pak samotnému rozsahu této série, není u Bílého písku úplně možné. Autorům samozřejmě nelze upřít snahu, zároveň je však potřeba říct, že už úvodní díl, i přes některé zajímavé momenty, zcela nepřesvědčil a po dočtení po sobě zanechal lehce rozporuplné pocity. Druhý díl série bohužel celkový dojem nikterak nevylepšuje. Ba právě naopak, přidává pár bolístek navíc.

Druhý díl Bílého písku je totiž klasickou výplňovkou, jejímž úkolem není nic jiného než rozestavit figury na plánu před samotným finále. Samotný děj knihy je navíc místy až příliš zkratkovitý, což vcelku pochopitelně nikterak nepomáhá celkové orientaci v ději, ani celkovému dojmu z příběhu. Místy je strašně moc vidět, že se Hoskin snažil zuby nehty držet předem daného rozsahu, který na tuto knihu měl. A asi sami správně tušíte, že právě to je prvním krokem na cestě do pekel. To se zde naštěstí ještě neděje, fanoušci Brandona Sandersona však z Bílého písku pravděpodobně nadšením zatím skákat nebudou.

Celkový dojem pak nezachrání ani originální grafické zpracování, o které se zasloužil Julius Gopez. Jeho styl je hodně specifický, a i když nemusí úplně sednout všem, nedá se mu upřít notná dávka originality, díky které toto dílo zaručeně poznáte. Gopez v tom však tentokrát nebyl sám. V závěrečném sešitě této knihy jej na místě kreslíře střídá Julius Otha. Ten vcelku pochopitelně přichází s vlastním stylem, který je bohužel od Gopezovy kresby radiálně odlišný, a tak tato změna vyloženě bije do očí, a ještě více kazí celkový dojem z daného počinu.

Druhý díl Bílého písku by ve výsledku nemusel být úplně špatným komiksem. Stačilo by málo – trochu více péče a prostoru pro autory se vyjádřit. Ve chvíli, kdy by se podařilo odstranit největší chyby, které toto dílo sužují, dostali bychom opravdu dobrý fantasy komiks, za který by se Sanderson rozhodně nemusel stydět. Bohužel se tak nestalo, a proto za druhým výletem na planetu Taldain zůstávají hodně rozporuplné pocity. Stále je zde šance, že třetí díl ještě všechno zachrání, osobně však začínám již malinko pochybovat…

• Brandon Sanderson: Bílý písek 02
• Talpress 2020
• Překlad: Milena Poláčková
• Obálka: Juan Ferreyra
• 152 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)