Obloha potemněla. Vzduchem se začal linout hnilobný zápach. Elektrická zařízení jedno po druhém vypovídají službu. Věk lidí skončil v momentě, kdy na zemi přišli čtyři jezdci apokalypsy a pobídli své koně k pohybu. A jsou zatraceně přitažliví.

Jezdci apokalypsy zmizeli tak náhle, jak se zjevili. Sara Burnsová už pět let žije ve světě, v němž si lidé zvykají na život bez elektřiny a technologií. Což by šlo, kdyby se Mor nevrátil a nezačal rozsévat zkázu široko daleko.

Blíží se. Sara zůstává pozadu, aby se ho pokusila zničit – nebo alespoň zpomalit. Netuší ale, že Mor je věčný a nelze jej zabít. A už vůbec nepočítala s tím, že Mora nakrkne tak moc, že ji vezme jako zajatkyni, a bude ji mučit a týrat, aby se jí pomstil.

Sara Mora nenávidí… do chvíle, než se do něj zamiluje. Ach, jak těžké je vyhrát boj se Stockholmským syndromem, když je váš věznitel nebesky hezký, ramenatý, blond s modrýma očima, a díky absenci lidského studu se bez keců svléká.

Promarněná příležitost

Anotace zněla slibně. Mor měl potenciál zlomit růžová chlupatá pouta žánru romantasy a nabídnout svým čtenářům vedle zakázaného ovoce a neodolatelné romantické linky také hlubokou sondu do války člověka se silami biblických rozměrů. Náboženské téma jako by na kolenou prosilo o dlouhé duchaplné osvícené rozpravy mezi náhodným zástupcem lidské rasy a neústupným vykonavatelem božího hněvu.

Bohužel, podobně hlubší zpracování by si žádalo hrdinku, která zvládne udržet tempo plodné diskuze o (ne)vyhubení lidstva, víře, pokání, slitování, morálce či hodnotě života, aniž by jí po dvou minutách planých řečí ruply nervy a ona začala trucovat, že s jezdcem apokalypsy se ale fakt nedá mluvit. Sara i navzdory oblibě klasické anglické literatury a schopnosti ocitovat Shakespeara či Poa nedokáže vystavět podnětnou argumentaci ani vést smysluplný dialog, který by vedl k jakémukoli, nedej bože neotřelému, závěru. Jejich výměny zpravidla končí osočením Mora, že je parchant, a následným postesknutím, jak je navzdory rozsévání zkázy zoufale sexy.

Děj si navíc žádá, aby byl Mor sdílný asi jako poloprázdná krabička zápalek, a i když používá velká slova, nic moc za nimi není. Žádné duchaplné mluvení tedy nestojí v cestě tomu, aby se ti dva do sebe zabouchli a hupli na věc. Sice spolu ledacos řeší, ale jejich rozhovory jsou plytké, povrchní, a hodnotou zhruba odpovídají myšlenkám člověka, co už je dávno vydrbaný do čista a jen se ve sprše pod tekoucí vodou vyhřívá.

První díl čtyřdílné série Jezdci apokalypsy tak zůstává přesně tím, co si od něj žánr romantasy žádá – nazdobenou skořápkou (obálka i vizuální zpracování knihy vypadají pěkně) o osudovém setkání dvou jedinců s nespočtem zacyklených neplodných dialogů, které vyústí v několik romantických momentů a hrstku žhavých scén. Naneštěstí jsou často tak špatně načasované a neumě napsané, že nejedny kalhotky zůstanou suché.

Laura Thalassa dostala dobrý nápad, ale nedokázala ho rozvést v cokoli víc než masochistickou erotickou představu (což je nejpřesnější způsob, jak popsat, že se Sara do Mora zamiluje navzdory tomu, kolikrát ji téměř umučí k smrti – laťka vážně leží na zemi). Otázkou zůstává, zda je na vině autorčina nenápaditost, či nezájem. Ještě že je Mor takový fešák, jinak by příběh vůbec nedával smysl.

Apokalypsa bez příkras

Najdou se ale i pozitiva. Autorce slouží ke cti, že si při popisu postupu moru a bezmoci nebrala servítky. Vykreslení nemoci je syrové, nechutné a tragické, a stejně tak osudy lidí, které před smrtí nechrání nutnost přežít až do poslední strany. Miniepizody rozličných vedlejších postav jsou na románu nejzajímavější, protože je čtenář cítí na kůži jako kostku ledu, takže zvládnou vyděsit i dojmout. Škoda, že se podobnou ryzost nepovedlo propsat i do osudu ústřední dvojce.

Laura Thalassa v pěti bodech

1. Vychovaly ji víly.
2. Unesli ji vlkodlaci.
3. Byla prodána upírům.
4. Dvakrát ji křísili k životu.
5. Dnes žije v Santa Barbaře v Kalifornii.

Mor nenadchne a nepřekvapí. Měl potenciál překonat klišé žánru a vykašlal se na to. Milostná zápletka působí prvoplánově, líně a autorka neustále testuje, jak moc lze tvrzení „láska je nelogická“ natáhnout na skřipec, než rupne. Biblické myšlenky dosahují hloubky asi jako louže po dvacetiminutovém dešti a v žádném jazyce neexistuje dostatek synonym pro modrou barvu, které by ospravedlnily extrémní množství popisů Morových očí. Román se sice čte lehce a fanoušci romantasy dostanou atraktivního zlobivého kluka v rytířských situacích, ale pocit, že kdyby látku dostala do rukou schopnější švadlena, mohla z ní ušít nádhernou večerní róbu, ne a ne odeznít.

Druhý díl série s podtitulem Válka připravuje nakladatelství Slovart k vydání 23. června 2025. Tentokrát se bude bojovat o Svaté město – Jeruzalém.

• Laura Thalassa: Mor (Jezdci Apokalypsy 01)
• Slovart, 2025
• překlad: Ondřej Pauser
• obálka: Jeff Miller/Faceout Studio
• 384 stran, 449 Kč (v e-shopu Fantasye již za 404 Kč)