Dishonored: Na trh vstoupila knižní adaptace neokoukané počítačové hry, Adam Christopher: Dishonored – Zkorodovaný muž
Po krysím moru a převratu, který otřásl trůnem Impéria, sedí císařovna Emily na svém trůně poměrně klidně, zdání ovšem klame. Potají pilně trénuje pod vedením svého otce, královského protektora Corva Attana a po nocích dohlíží na své poddané ze střech Dunwallských domů. Její schopnosti budou prověřeny do krajnosti Zkorodovaným mužem, který se vrátil z místa, ze kterého nemá být návratu.
Navzdory tomu, že u nás vychází poměrně slušný počet knižních titulů na motivy různých herních sérií, málokdy nastane situace, že by se se na trh s herními adaptacemi pokoušel prorazit nováček. V nakladatelství Baronet správně usoudili, že pokud chtějí na tak malém trhu prorazit, budou muset zkusit dělat věci trochu jinak. Možná i proto sáhli redaktoři po neokoukaném prostředí Dishonored, který nezapadá ani mezi typické sci-fi, ani fantasy. Svět Dishonored nemůže zapřít inspiraci obdobím vrcholu britského impéria, ale přece jenom to není ani úplně typický steampunk. Na to je tam trochu moc magie a i technologie je kousek dál za stoletím páry, dalo by se říci ve století velrybího oleje, který slouží jako hlavní zdroj energie. Asi nejlépe by se prostředí Dishonored dalo přirovnat k nedávné seriálovému hitu z produkce HBO Taboo.
Dalším prvkem, který není u nás u herní adaptace úplně ve zvyku, je pevná vazba, přece jenom jde většinou o víceméně oddechové čtivo brakového charakteru (tomu se Zkorodovaný muž svými ambicemi rozhodně nevymyká), takže standardem bývá obvykle paperback. Obálka, vazba a svět Dishonored tedy rozhodně nepostrádají atraktivitu, ale poněkud horší pocit čtenáře přepadne, když nahlédne dovnitř. Zarazí jazyková těžkopádnost i zvláštní práce s cizími jmény nebo klasické drobné řádění tiskařského šotka. Nic fatálního, ale snaha podat knihu v důstojném hávu tím přichází poněkud vniveč.
Horší je ale to, že děj nešlape, jak má. Rozjezd příběhu je až neskutečně pomalý, asi jako rozjezd přetíženého náklaďáku, a v podstatě se hlavní postavy, královský protektor Corvo Attano a císařovna Emily, akorát poflakují po městě a neví do čeho píchnout. Jako by zoufale hledaly nějaké vzrušení a akci, podobně je na tom ale bohužel i čtenář.
Dokud nepřijde hlavní záporák, nezačne se tvářit strašně tajemně a naznačovat něco o velkém plánu, který vše změní. Ale až téměř do úplného konce děje zapomene zmínit, o co mu vlastně jde. A ani autor nedá žádnou nápovědu, takže čtenáři celou dobu neví, proti čemu vůbec bojují. Proto taky pátrání protagonistů funguje na principu počkáme, co bude obnovený gang Velrybářů dělat, a budeme doufat, že se přitom něco dozvíme a v ideálním případě se nám to podaří zatrhnout.
Velká část knihy je tedy poměrně nudným bloumáním postav s tím, že čas od času na sebe dobří a zlí narazí a poperou se. To trvá asi tři čtvrtě knihy, než dojde k maškarnímu plesu a příběh konečně začne nabírat grády. Objeví se akce, záporák není jen pomatený šílenec (tedy samozřejmě je, ale má i nějakou minulost a motivaci pro své činy), a dokonce i onen tajemný plán má celkem smysl. Škoda jen, že ho autor nedokázal představit jinak než jedním z největších klišé – teatrální promluvou před finálním střetem hrdiny a padoucha.
Dishonored má solidně našlápnuto, ale většinu z povedených věcí si cestou pokazilo. Zajímavý svět a temnou atmosféru pokazilo až nesmyslným tlačením na krutost a drsnost světa, kde postavy umírají naprosto beze smyslu i bez efektu na čtenáře. Závěrečné finále zase kazí nesmyslně pomalý rozjezd a zajímavější postavy skutečnost, že je autor místy nechá jednat zcela nelogicky. Sympatická je snaha zakomponovat některé herní mechaniky do hry, ale ta je samozřejmě omezená a ani v tomhle případě ne vždy zrovna prospívá čtivosti celého díla, když souboje promění na sled přeblikávání a pití mana lahviček (jmenují se jinak, ale stejně to nikoho neoklame).
Zkrátka a dobře Dishonored mělo velmi pěkně našlápnuto, ale samo si podrazilo nohy. Nejen že Zkorodovaný muž neudělá vítr v českém rybníčku, ale i pokud se omezíme jen na knihy podle herních předloh, najde se u nás mnoho lepších kousků. Dishonored by si zasloužilo důstojnější adaptaci, takhle nelze než vzdychat po promarněném potenciálu.
- Adam Christopher: Dishonored – Zkorodovaný muž
- Baronet 2017
- Překlad: Martin König
- Obálka: Bethseda
- 374 stran, 349 Kč (v e-shopu Fantasya již za 314 Kč)