Derek Meister předkládá nový pohled na duchy a paranormální jevy, Derek Meister: Světlo, které zabíjí (Lovec duchů 1)
 |
Co mají společného sedmnáctiletý Angličan Ian, devatenáctiletá Číňanka Čijo, vědec na Antarktidě Daniel a dvojice zabijáků Zachary a Tan? A jak jsou jejich osudy propojené? Co stojí za záhadnou smrtí Ianova otce? Dobrodružný příběh plný napětí postupně odhaluje odpovědi na tyto otázky. A ještě daleko víc…
Ian vypadá a vystupuje jako normální kluk. Rád se schází s kamarádem Benjaminem, je zamilovaný do spolužačky Caty a nejspíš by prožil další nudné prázdniny, nebýt toho, že sem tam vídá duchy. Poté, co mu zásadně změní život, se rozhodně přijít všemu na kloub, a tak se s Benjaminem vydávají na dobrodružnou cestu, na jejímž konci, jak oba doufají, konečně získají odpovědi na své otázky ohledně duchů, smrti Ianova otce a dědečka, který se skrývá neznámo kde. Na druhém konci zeměkoule, v rušném Tokiu žije se svou babičkou zdatná konstruktérka robotů Čijo, která je věčně v hledáčku místních policistů. V polární stanici na Antarktidě je zase Němec Daniel svědkem jisté anomálie. A pak je tu podivínská dvojice mužů, se kterými není radno si zahrávat.
Zápletka knihy je bezesporu zajímavá, ale to, čím dokáže zaujmout nejvíce, je nový pohled na duchy, protože autor se jimi zabývá ze zcela nové, vědecké stránky. Právě to z knihy dělá zajímavé, originální čtivo. Příběh Světla, které zabíjí se odehrává ve čtyřech dějových rovinách, přesto se však čtenář bez větších obtíží orientuje v textu a ději. Vše má svůj řád a smysl, příběhy tvoří jednotlivé kousky skládanky, které do sebe na konci zapadnou a jeden ucelený obraz. Nejzajímavější z dějových linií je rozhodně ta s Ianem a Benjaminem, na kterou plynule naváže dějová linka Zacharyho a Tana. Jejich příběhy plynou velmi dynamicky, mají spád a hlavně nenudí. Jsou nabité akcí a svižnými dialogy.
Derek Meister v pěti bodech
- narodil se v roce 1973 v Hannoveru
- vystudoval film a televizní drama na škole v Babelsbergu a od roku 1999 pracuje jako spisovatel na volné noze
- napsal série Dračinec Ohnivec (Velké dračí závody; Magický dračí kámen; Poklad skalního města) a Lovec Duchů (Světlo, které zabíjí)
- za ságu Rungholt byl nominovaný na cenu Glauser, což jsou ceny na počest německého spisovatele Frirdricha Glausera
- pracuje jako producent a scénárista pro televizi. Za dílo „Weg!" pro televizi SAT1 byl nominován na cenu FirstSteps-Preis
Zato u příběhu okolo Čijo to drhne. Linka jako by do celého obrázku hlavně zpočátku ani nepatřila. Zdá se zmatečná, utahaná a oproti ostatním i nezajímavá. Čijo je zajisté pozoruhodná postava, ale kvůli nedostačujícímu prostoru se autorovi bohužel nepodařilo její potenciál dostatečně využít a rozvinout. Na ten samý problém spisovatel naráží i u Danielovy linie, která je sice zajímavá, ale v celku vyzní dost nepatřičně.
Postavy celé knihy jsou až na menší výjimky uvěřitelné, což je umocněno především stylem psaní zvoleným autorem. V přímé řeči využívá nespisovného jazyka, slangů i vulgarismů. Zbytek textu se však Dereku Meisterovi podařilo napsat velmi dobře, s rozsáhlou slovní zásobu a krásným využitím metafor.
Teskné, tmavé paneláky, pomyslel si Ian. Ve večerním světle vypadaly jako obrovské rakve. Zříceniny na spadnutí. (str. 9)
Prostředí, ve kterém se příběh odehrává, je hezky vykreslené, realistické a snadno uvěřitelné. Příběh srší akcí a vše šlape jako dobře promazané hodinky. Uvěřitelné charaktery, zajímavá zápletka a nečekané propojení postav přispívá ke kvalitě knihy. Za zmínku také stojí slovníček pojmů a vysvětlivky na konci. Děj končí otevřeně a tím nechává prostor pro pokračování, které bude jistě více než zajímavé. Derek Meister naservíroval ve Světle, které zabíjí chutný a zajímavý koktejl akce, vědy a horroru, jenž stojí za to.
- Derek Meister: Světlo, které zabíjí (Lovec duchů 1)
- Fragment, 2012
- překlad: Olga Hereinová
- obálka: Dana Sýkorová
- 344 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)
