Lord Waxilián Ladrian měl vždy svoji hlavu. Nestará se o mínění lidí ve svém okolí, málem prošvihne vlastní svatbu a nezajímají ho ani příkazy vyšší moci. Poté, co ho naštve jeden ze starších bohů Mistbornu, totiž pro něj odmítne vykonat „službičku“ v podobě hledání starého artefaktu a namísto toho vyrazí zachránit svoji sestru.

Mistborn Brandona Sandersona je řádně rozlehlá knižní série. Vše začalo původní trilogií, na kterou sliboval autor plynule navázat trilogií druhou, zasazenou do pozdějších let, kdy svět budou brázdit první automobily a vzducholodě. Prvotní plán si však začal žít vlastním životem, a tak se novela Mistborn – Poselství práva transformovala namísto krátkého textu připravujícího čtenáře na novou podobu Říše v plnohodnotný román a zamýšlená trilogie se tím neplánovaně rozrostla o jeden díl. Dle slov samotného autora uvedených v doslovu bude tedy série knih s hlavními hrdiny Waxiliánem a Waynem uzavřena až příštím dílem; sám Sanderson však hovoří o tom, že na čtenáře chystá ještě jednu (prozatím) trilogii z mnohem vzdálenější mistbornské budoucnosti.

Pouta dědictví jsou přímým pokračováním přechozích dvou dílů. Poté, co se podařilo zažehnat občanskou válku ve městě Elendel, má společnost další problém: začínají se bouřit občané na venkově. Znáte to – ti ve městě se mají dobře za naše peníze, my všechno zvládneme lépe než nadutí paňácové z města a podobné nactiutrhačné řeči, které hrozí přerůst v něco mnohem více fyzického a řinčícího zbraněmi. Ukazuje se, že celý konflikt je vyvolaný a přiživovaný úmyslně a pravým důvodem nepokojů mohou být náramky mytického hrdiny, které se zdály být dlouhou dobu ztracené.

Dějová návaznost s předchozí knihou Mistborn – Stíny minulosti je spíše volnější; tím, co celý cyklus spojuje, jsou postavy. Hlavním protagonistou je opět výše zmíněný Waxilián. Tento muž by měl být příkladným šlechticem a jedním z nejvýznamnějších policistů ve městě, místo toho je však stále spíše nezodpovědným šerifem, který odmítá nechat se svázat konvencemi a chovat se jako dospělý. Ještě o stupínek šílenější je Wayne, Waxův společník, který se mnohdy chová jako by měl o kolečko víc a vytyčil si podivuhodný osobní kodex, ale v boji je parťák k nezaplacení. Výraznou roli sehrají i Waxova snoubenka Steris a její sestra, policistka Marasi. Nově je členem výpravy za záchranou Waxiliánovy sestry také jedna z kander, ale o té bude ještě řeč později.

Dvoufázová výprava

Kniha se skládá ze dvou pomyslných částí. První z nich je pouze jakýmsi rozlehlejším úvodem připravující půdu pro výpravu lorda Waxiliána a jeho spojenců. Po problémech se svatbou se Wax setká s několika bytostmi – kandrami, které mu odhalí vodítka k tomu, že legendární Pouta dědictví, náramky, které mohou nositeli propůjčit netušené magické schopnosti, jsou opět na světě a mohly by padnout do nesprávných rukou.

Wax však v tomto ohledu nehodlá hnout ani prstem. Jeho pozornost upoutá až fotografie jeho sestry (kterou velmi dlouho neviděl) v doprovodu jistých nechvalně známých gentlemanů, která mu nedává na výběr. Krev není voda, a fakt, že jeho sestra byla unesena nedaleko od místa, kde by se mohly nacházet i ony zpropadené artefakty ve tvaru náramků, je jistě jen shoda okolností.

Brandon Sanderson v pěti bodech

1. Brandon Sanderson se narodil 19. prosince 1975 v Lincolnu ve státě Nebraska.
2. V roce 1994 začal studovat biochemii, posléze však dal přednost studiu angličtiny a tvůrčího psaní na Brigham Young University, kde do dnešní doby pravidelně vyučuje.
3. Sandersonovým prvním literárním počinem byl román Elantris (2005), zanedlouho poté následoval první díl ze série Mistborn – Finální říše (2006). Z Mistbornu se nakonec stala trilogie, do stejného světa však autor zasadil a plánuje zasadit i další knihy.
4. V roce 2010 rozepsal autor svou dosud nejambicióznější sérii, Archiv bouřné záře, z níž prozatím česky vyšly pouze první dva díly, Cesta králů a Slova paprsků.
5. Sanderson byl také vybrán vdovou po Robertu Jordanovi k dokončení kultovní série Kolo času. Sandersonovy díly dovydá v českém překladu v roce 2017 nakladatelství FANTOM Print.

Pokud obdivujete Sandersona pro jeho úžasné vypravěčské schopnosti a vytříbený cit pro práci s příběhem, pak vám tato první část příliš neučaruje. Je totiž prokládána přespřílišným množstvím vtípků a humorných situací, které jsou mnohdy trochu „na sílu“. Tato humoriáda dost brzdí tempo příběhu a mnohdy postrádá v kontextu celé knihy smysl.

To druhá část, ve které Wax konečně opustí zdi města, je pravý opakem a Sanderson se prezentuje opět v plné síle a skvělé formě. Vše začíná divokozápadní přestřelkou ve vlaku, poté se opět na chvíli přesuneme do zdí maloměsta, aby vše bylo završeno parádní honičkou. K tomu přidejte pár zajímavých zvratů a originálních nápadů jak v oblasti světa samotného, tak i v systému magie. Waxilián se postupně dostává do svého živlu, konečně se nemusí příliš přetvařovat a užívá si možnosti střílet, rvát se a využívat při tom svoji magii na plné pecky.

Novinky ve starém světě

Pouta dědictví žádné převratné novinky nepřináší. Ale to v žádném případě neznamená, že celou sérii nerozvíjejí. Jdou spíše po menších krůčcích, které v celkovém součtu znamenají vcelku slušný posun. Dočkáte se několika nových vynálezů, ale především nových možností a schopností v oblasti magie. V pozadí příběhu navíc číhá, podobně jako tomu bylo u předchozí knihy, detektivní zápletka. V tomto ohledu se autor vytáhl!

A když už je řeč o těch novinkách… Poprvé se po Waxiliánové boku zapojí do dění tajemná bytost zvaná kandra. Kandra sama o sobě je pouhým nástrojem, jejíž pravou podstatou jsou magické bodce, které slouží jako paměť, nebo ještě lépe nositel osobnosti. Co je však mnohem podstatnější pro děj knihy, je fakt, že kandry mohou měnit kostry i těla dle libosti a navíc nemají problém zahojit si valnou většinu fyzických zranění… Zkrátka mít tuto bytost ve svém týmu vám dává značné výhody a autor občas využije nebohou kandru jako deus ex machina k vyřešení několika zapeklitých situací.

O krok napřed

Pouta dědictví nejsou tím nejlepším, co Brandon Sanderson stvořil. Přesto mu však nelze upřít několik zásadních věcí. Předně: má koncept, o kterém se mnohým autorům ani nesní (že, pane Martine?)  – vždy je před čtenáři o krok napřed a je cítit, že přesně ví, jak chce sérii vést a završit. Toto tvrzení podporuje samotný závěr knihy, který nejednoho čtenáře překvapí a donutí k otázce: „Opravdu si tohle mohl připravit dopředu?“

Druhá věc, pro kterou čtenáři svět Mistbornu musí milovat, jsou pevně stanovená pravidla. Systém magie založené na všemožných kovech je pevně nastaven od prvního dílu série a autor neohýbá schopnosti svých hrdinů dle momentální situace. Přesto, že v aktuální knize přidává do systému nové prvky, jsou všechny stále v rovnováze s původními principy. Jen díky tomuto pečlivému vybalancování může nastavený systém fungovat bez toho, aby byl čtenář otrávený. Mimochodem, systém mistbornské magie je podrobně popsán v samostatné příloze na konci knihy.

Pouta dědictví přináší výrazný posun v celé mistbornské sérii. Kniha není sama o sobě nikterak převratná nebo originální, ale na tyto karty Sanderson příliš nesází. Namísto toho ukazuje své vypravěčské schopnosti, a ačkoliv chvíli trvá, než se čtenář prokouše přes počátek knihy, rozhodně nezklame. V ději se skvěle propojují přestřelky s magií, k tomu se přidává detektivní zápletka a trocha mystiky. Výsledkem je svižná akční jízda, kterou zhltnete jedním dechem.

• Brandon Sanderson: Pouta dědictví (Mistborn)
• Talpress, 2017
• Překlad: Milena Poláčková
• Obálka: Chris McGrath
• 424 stran, 259 Kč (v e-shopu Fantasye již za 233 Kč)