Crew představuje další Anitu a pokračuje v napínavých příbězích, Crew 38/2013
 |
Dosud nejnovější Crew s pořadovým číslem 38, která vyšla před Vánoci a mohla se tak snadno ocitnout pod nejedním vánočním stromečkem, na svých dvaasedmdesáti stranách opět přináší bohatou porci komiksové zábavy.
V tomhle případě není Crew 38 vyplněna komiksem od první až do poslední stránky, je tu proto místo na pravidelný úvodník, při jehož čtení čtenář neví, jestli tedy Jiří Pavlovský opravdu informuje, na co všechno se můžou lidé těšit v roce 2014, nebo na to kašle. Možná to chvílemi nevěděl ani sám autor úvodníku. Po jeho přečtení automaticky přichází veselá nálada a s ním i chuť se začíst, vnímat jednotlivá obrázková okénka a chuť číst text v bublinkách.
Ze samotných textů to však není vše. Následuje ještě povídání o nové manze Gantz, kterou Crew začala v minulém roce vydávat. Čtenář se dozví, o čem ve stručnosti manga série vypráví, kdo by si ji měl přečíst a čím je výjimečná. Počíst si může ještě s rubrikou Komiksové milníky, v níž Milan Krejčí – dokonce na dvou stranách – rozebírá zrod a vzestup erotického uragánu, Barbarelly.
Kulky vs. Intriky
Třetí část Skalpů je tentokrát protkaná flashbacky, díky nimž se čtenář dozví, co všechno se do nočního setkání s agenty událo. Stále tu máme drsnou kresbu od Guéry, která hned ze začátku tak trochu kontrastuje s myšlenkami Zlého koně. Člověk dostává svou porci přestřelek, vulgarismů a hektolitrů krve unikající z těl. Příběh se nijak výrazně neposunuje kupředu, ale i přesto krásně graduje, atmosféra houstne a stává se temnější. Čtenář tak tuší, že příště by se mohlo odehrát něco zásadního.
Zatímco Skalpy se téměř nikam nepohnuly a vsázejí na pobavení vystřílením nespočtu kulek, děj Rex Mundi se naproti tomu na pouhých třiadvaceti stranách posunuje závratně rychle. A vůbec mu to neškodí, ba naopak – po trochu rozpačitém a pomalejším rozjezdu tu čtenář má před sebou kus příběhu, který svou ponurou kresbou a propracovaným scénářem dokáže člověka posadit na zadek a prostě ho donutí začíst se, pozorovat, jaké plány má doktor Sauni?re a kdo v téhle intrikářské hře bude další obětí.
Ó, Anita, děvče překrásné
Anitě předchází již výše zmíněné povídání o Barbarelle, které dokáže na nadcházející Anitin příběh navnadit. Jestli byl od Crwe záměr, aby článek i komiks k sobě tematicky přilnul, nebo to byla pouze šťastná náhoda, asi zůstane záhadou, nicméně je to hezká skutečnost.
Spoře oděná dívčina se i se svým přerostlým koníčkem vrací, tentokráte do zamořeného Sovětského svazu, kde se i tentokrát bude snažit stínáním hlav splatit otcův dluh. Oproti Skalpům a Rex Mundi je Anita diametrálně odlišná, zejména co se týče svěžesti a humornosti. Čtenář se dočká další obrovské utnuté hlavy, jen s tím, že při tom nebude Anita jedna, ale hned čtyři. Komiks tak skvěle doplňuje temný komiksový ansámbl a přináší několik světlých paprsků.
15. ledna 2014, Vojtěch Hamerský
