Crew 49: Když chcete pořádnou variabilitu,
 |
Čtyřicátá devátá Crew, těsně než tento magazín oslaví své kulatiny, přináší spoustu zajímavého komiksového čtení. V prvé řadě tu je pokračování gastronomické detektivky Ochutnávače, v té další Dcera sov z pera slavného Neila Gaimana. A nakonec Hellblazer.
John Constantine je v magazínu zpět. Tentokrát v sérii s názvem Rudá hrobka. Lidé z Crwe věří, že se zájem čtenářů dá prohloubit i o komiks Hellblazer (stejně jako se jim to povedlo například u Mýtů). Uvidíme, jak se jim to s Rudou hrobkou povede. Zároveň se mimo komiksových příběhů snaží nalákat i na svou další produkci za pomocí různých představovacích textů – zejména pak na Skalpy a nově vydanou Druunu. Přinášejí velmi příjemné zpestření a člověk se navíc leccos dozví.
Troufnout si na jemnost i drsnost
Crew poslední dobou pravidelným čtenářům nabízela kvalitní díla. O tom svědčí i to, že se některé z nich vydaly a budou nadále vydávat také knižně. Magazín byl všeobecně orientován spíše na bizarní či temnější kousky (Lobo, Sam & Twitch, Rex Mundi), ale rád přinese i něco jemnějšího. Pokud si čtenář dobře povšimne, v tomto čísle si může opravdu hezky vybrat. Má tu ponurý Hellblazerův příběh, melancholické pokračování Ochutnávače a pohádkové vyprávění Dcera sov.
Hellblazer, kterého má na svědomí již čtenářům Crwe známý Mike Carey, se představuje díle s názvem Rudá hrobka. Kresba Marcela Frusina se pyšní pevnými tahy a upozaděnými barvami, díky kterým vyniká temný a ponurý příběh, v němž se objevuje postava Johna Constantina. Ten jde po stopě překupníka kradeného zboží, který je však mrtvý. Cesta ho zavede i ke starým známým, kteří mají chuť neustále mu připomínat, v jakém nebezpečí je. První část Rudé hrobky je povětšinou atmosférická, má jistý punc divokosti a přesto jede dle nastavených mantinelů.
Třetí pokračování Ochutnávače naopak slibuje další detektivní vyprávění, tentokrát však s příměsí láskyplné melancholie. Nechybí tu humorné pasáže, dobré hlášky, ani nějaký ten napínavý a akční moment. Čtenář opět jistě docení až téměř karikaturistický styl kresby Roba Guilloryho, který podtrhuje koncept celého komiksového Ochutnávače.
Dcera sov je důkazem toho, že člověk by měl přikládat váhu i komiksům, které na první pohled nevypadají zrovna jako vystřižené z obálek superhrdinských komiksových magazínů. Kresba Michaela Zulliho totiž dost připomíná ilustrace nějaké staré pohádkové knížky. Je velice archaická a skvěle padnoucí ke stylu vyprávění příběhu, je tedy pouze dobře, že se zde objevuje pouze minimum textového doprovodu, jelikož obrázky v tomto případě řeknou víc než kdy jindy. Text i obraz však tvoří velmi poetické a strhující dílo, které by nemělo čtenáři uniknout.
16. prosince 2015, Vojtěch Hamerský
