Co vznikne, když se zkříží Zlatá lilie a upíří tesáky? , Richelle Mead: Zlatá lilie (Pokrevní pouta 2)
Alchymisté. Pod tímto pojmem si mnozí představí dobu Rudolfa II., Nicolase Flamela a přeměnu čehokoli na zlato. Ani o jedné z těchto tří věcí ale druhý díl upírské romance Pokrevní pouta nepojednává.
Sydney Sageová je alchymistka v moderním pojetí. Jejím úkolem je obstarávat utajení vampýrů před lidmi. Právě díky tomu se ocitla na střední škole v Palm Springs, kde má dohlížet na morojskou princeznu Jill, jedinou žijící příbuznou současné královny. Neopatrná Jill je jen jedna z mnoha těžkostí, se kterými se ale Sydney musí vypořádávat. Na krku jí visí Adrian, který si opravdu neužívá přítomnost Dimitrije a Soni, vyléčených Strigojů, temperamentní Angeline, jejíž druhé jméno by mělo být Problémová, a navíc se musí poprat se svým zbrusu novým milostným životem a ochránit všechny své přátele.
Série Pokrevní pouta navazuje na oblíbenou upíří ságu pro dospívající, Vampýrskou akademii. Temperamentní Rose vystřídala zodpovědná a ďábelsky inteligentní Sydney a spolu s hlavní hrdinkou prošel změnou celý styl příběhu. Akci vystřídaly intelektuální debaty a všechna vášeň a vzrušení se vypařila jako Strigoj po polití alchymistickými udělátky. Pokud se však přenesete přes srovnávání, odmění vás Zlatá lilie milým příběhem pro deštivé večery, do kterého se zamilujete.
Jedním z nejkladnějších aspektů knihy je, že postavy procházejí vývojem a v průběhu čtení se mění. Samozřejmě, z upjaté šprtky alergické na upíry neuděláte během tří set stran piercingy prošpikovanou závislačku na adrenalinu, za to u ní ale můžete pozorovat přirozený vývoj odpovídající situacím, kterými prochází. Těžko si člověk uchová svou averzi vůči špičákům, když s nimi tráví dvacet čtyři hodin denně. Sydney se zvládá přibližovat ke svým Morojským přátelům, přesto si však uchovává všechno, co ji život mezi alchymisty naučil.
Zatímco Sydney je ve své komunitě považována za hrdinku, Adrian prochází naprosto opačnou situací. Otec ho téměř odstřihl, jeho matka je ve vězení a přítel jeho milované Rose se promenáduje po Palm Springs. I když pomáhá s výzkumem zaměřeným na návrat Strigojů do původního stavu, pořád se cítí mizerně a utápí myšlenky v drincích. V průběhu Zlaté lilie však získává zpátky svou sebedůvěru a konečně se staví na vlastní nohy. Jeho humor je skvělým zpestřením knihy.
Richelle Mead v pěti bodech
- Narodila se v roce 1976 v Michiganu.
- Má tři různé diplomy. Než se stala spisovatelkou na plný úvazek, byla učitelkou v Seattlu.
- Je známá hlavně díky sériím Vampýrská Akademie, Georgina Kincaid (Sukuba) a Dark Swan.
- Na Vampýrskou akademii byla prodána filmová práva, snímek by měl mít pod názvem Blood Sisters premiéru v roce 2014.
- V současné době žije v Seattlu.
I když se děj zdánlivě točí kolem princezny Jill, ta v příběhu hraje pouze druhé housle, stejně jako spousta dalších charakterů. Na scéně se objevuje Brayden, jehož jméno je doopravdy nezapamatovatelné. Ne že by bylo nějak extrémní, ale jeho nositel se vyskytuje v knize pouze sporadicky a z jeho scén nemá čtenář žádnou šanci ho poznat, nedejbože si ho oblíbit. Celkově jeho postava patří v sérii mezi nejhůře propracované. Je napsána příšerně ploše. Čtenář se o Braydenovi dozví pouze to, jak gigantický má mozek a že postrádá veškeré známky taktu. Což je docela zklamání, protože každý, kdo už četl nějakou knihu od Richelle Mead, ví, že to spisovatelka umí mnohem líp a takovéto přešlapy by se jí stávat vůbec nemusely.
Největším mínusem je ale bezesporu fakt, že Zlatá lilie postrádá výraznější zápletku. Mead nakousne od každého tématu kousek, ale výsledný efekt nestojí ani za vycucanou mrtvolu. Spád knihy bude spíš ukolébávat a i když si čtenáři příběh pravděpodobně užijí, protože spisovatelka psát umí, román je nechá chladnými. Veškerá potřeba fandit hrdinům se utápí v hlubinách až děsivě poklidného děje a ani těch pár stránek na konci, které by se daly se zavřenýma očima označit za akční, už to bohužel nespasí.
Naopak velkou výhodou je zcela nový svět, který není od toho vampýrského až tak vzdálený. Na scénu přichází magie, ne nepodobná té vampýrské, kterou však mohou používat obyčejní lidé. Sydney se ji neochotně učí kvůli neodbytné profesorce, která ji pod záminkou domácích úkolů nutí překládat latinské kouzelné knihy. Následně je Sydney naváděna do situací, kdy jí nezbývá nic jiného, než překonat svůj přirozený odpor k nadpřirozenu a zachránit život sobě nebo svým blízkým. Je téměř jisté, že si spisovatelka v prvních dvou dílech připravuje půdu, aby mohla tento nápad v dalších dílech více rozvést.
Zlatá lilie je poutavě napsaný příběh s už méně kvalitním dějem. Není těžké užít si ho, ale poněkud smutně je třeba konstatovat, že jedinou zárukou úspěchu jsou staré oblíbené charaktery, které udržují sérii nad vodou. Pokrevní pouta se vezou na vlně úspěchu původní série, a to je jeden z hlavních důvodů, proč jsou u čtenářů tak oblíbené. Bez této pomocné berličky by se pravděpodobně utopily v moři průměrných upírských románů. Pokud jste fanoušky Vampýrské akademie, je vaší svatou povinností přečíst si i tuto navazující sérii. Pokud jste ještě příběh Rose nečetli, pusťte se raději do něj a Pokrevní pouta si nechte jako zákusek.
- Richelle Mead: Zlatá lilie (Pokrevní pouta 2)
- Domino, 2012
- překlad: Katrin Mekki
- obálka: Marek Šebesta
- 328 stran; 249 Kč (v e-shopu Fantasye již za 224 Kč)