Čtvrtá kniha youtubera a moderátora Radka Starého a jeho první pokus z žánru science fiction ukazuje, jak by přežívalo lidstvo na Zemi po prohrané válce s mimozemskou civilizací. Dokáže se nováček mezi spisovateli prosadit v žánru science fiction?

Radek Starý představuje postapokalyptický svět dvacátého třetího století, v němž, po prohrané válce s mimozemskou civilizací, zbývá už pouze několik málo míst, ve kterých mohou lidé v klidu žít. Těmto velkoměstům, chráněným před vnějším náporem vojáky, vládnou tzv. arbitři – nejvyspělejší umělá inteligence, kterou kdy lidstvo vytvořilo, a jež má za každou cenu chránit odkaz lidské mysli. Mimo velkoměsta se to hemží Gory – stroji z černého mimozemského slizu útočící na všechno, co se pokusí o odpor, anebo Araky – původně Gorové, kteří se odpojili od „hnízda“ a nyní se sami toulají divočinou. V tomto světě se znovu shledávají otec se synem. Oba bývalí vojáci, oba dezertéři a oba bojující nejen o své životy na jedné straně proti přírodě a na druhé proti vojákům pod vedení arbitrů.

Nápaditost českého sci-fi

Kniha oplývá nádherně vybudovaným a propracovaným světem, v němž se mísí technologie a příroda, která může čtenáři mírně evokovat úspěšnou herní sérii Horizon. Na první pohled se může zdát, že postapokalyptická vize, kde se lidstvo dělí na ty, co se přizpůsobili vládnoucímu režimu a na vyvržence, není nic neobvyklého, ale zdůvodnění a vysvětlení, které kniha nabízí, je originálním pojetím již notoricky známého konceptu.

Nelze nezmínit také inovativní pojetí mimozemského „slizu“ se schopností se formovat do různých tvarů a který se postupem času vyvíjí podobným stylem jako život na Zemi. Rozdělení na organizované Gory a impulzivní Araky dává smysl a velmi detailně se rozebírá skrz celou knihu. Na první pohled je zřejmé, že autor strávil nemálo hodin nad studováním technické stránky díla, aby ta vědecká část ze žánru sci-fi nebyla zanedbána.

Text se střídá se zajímavými a precizně zpracovanými ilustracemi, které se už v dnešní době v knihách tak často nevidí a Odkaz lidské mysli je jednoznačným důkazem toho, že je to škoda. Poutavě působí taktéž i obálka, která svojí barvitostí a zpracováním chytne za oko a mezi ostatními tituly v poličce se neztratí. Zůstává otázkou, zda v případě reference na ságu Star Wars, která je při bližším pohledu zjevná, šlo o záměr či nikoli. V neposlední řadě je třeba zmínit, že ačkoli je obálka zdařilým grafickým dílem, tak jedna z postav mladšího z mužů může při detailnějším zkoumání způsobovat tzv. uncanny valley efekt, tedy nepříjemný pocit ze strojového a nepřirozeného pohledu uměle ztvárněného člověka, což pro prezentaci díla není úplně žádoucí.

Idea stojící za celým dílem je velmi originální, inovativní, dokonce až převratná. Je vidět, že autor měl v první řadě jasné poselství, které chtěl sdělit, a okolo něhož stavěl příběh. Román skrz celý svůj děj pokládá nejednu filozofickou otázku jako například o smyslu života či co musí lidstvo přetrpět pro to, aby mohlo přežít. Hraní si s těmito otázkami, s odpověďmi na ně a s pocitem nejistoty sílící skrz celou knihu navozuje mírnou příjemně nepříjemnou atmosféru. Tento dojem nicméně bohužel shazuje jeden důležitý aspekt, který je pro napsání takovéhoto románu s takovým potenciálem klíčový.

Malá škobrtnutí – velký pád

Ten jediný velký zásek představují postavy. Většinu vedlejších postav autor upozaďuje a osekává na naprosté minimum (snad až na postavu Marioniho, která se ale projeví až k závěru knihy), což lze do jisté míry omluvit, protože se příběh točí primárně okolo vztahu dvou protagonistů. Bohužel vztah mezi nimi je napsaný tak, že čtenář se s celou problematikou rodinných potíží nedokáže sžít.

Hlavní postavu mladého Dreye spisovatel vyobrazuje jako archetyp dokonalého muže, chytrého, bezchybného, oblíbeného, který vždy na vše přijde v tu správnou chvíli. Za celou dobu se postava nijak nevyvine, neprojde si žádným duševním ani fyzickým přerodem a trauma, které si sebou už od začátku nese, je za prvé uměle našroubované a nevypadá realisticky a za druhé nemá na postavu téměř žádný vliv. Zajímavý charakter, který by se dal umocnit alespoň humorem či cynismem, tak hlavní postava naprosto postrádá, a důsledkem toho celého se stává absence jakéhokoli vztahu mezi čtenářem a ústředním protagonistou. V několika případech se Drey chová čistě nelogicky, což podrývá i zbytky sympatií, které si k němu divák vytvořil.

Radek „Sterakdary“ Starý v pěti bodech

1. Narodil se v 24. května 1992 v Ostravě, kde později vystudoval obor Krajinné vodní hospodářství.
2. V roce 2011 s kamarádem Pavlem Mlejnkem založil portál sophy.cz, který se na YouTube uchytil jako kanál s novinkami a informacemi z herního světa.
3. Později pracoval pro televizní herní pořad Re-play a začal se věnovat natáčení vlastního obsahu na Youtube pod pseudonymem Sterakdary.
4. Mimo jiné pracuje jako voice actor například pro reklamy na Nintendo nebo pořad New Game +.
5. Jako spisovatel debutoval knižní fantasy sérií Arila, která má do této doby vydané již díly. Odkaz lidské mysli je Starého první sci-fi pokus.

Druhá důležitá postava je Eled – starší, ostřílený, ale životem zkoušený muž stavějící se na první pohled do pozice mentora. Po nepřirozeně krátké době však tyto otěže předává svému synovi (Dreyovi), stahuje se do ústraní a na značnou část knihy se z něj stane pouze zahořklý starý muž, který trpí pocitem méněcennosti. V případě této postavy k duševnímu přerodu dojde, ale celý vývoj je stavěn na chabých základech a přichází z ničeho nic.

Dynamika mezi postavou otce a syna, jakožto jeden z důležitých motivů celé knihy, v podstatě neexistuje. Velká část dialogů se točí právě okolo vztahu těchto postav, nicméně veškeré rozhovory působily neupřímně, povrchně a až komicky uměle. Kromě pár světlých výjimek tímto způsobem působily i všechny zbylé dialogy nejen mezi postavami Dreye a Eleda, nicméně v jejich případě je to nejvíce na škodu, protože to podkopává celý koncept založený na rodinných vztazích a interakcích.

Třetí a poslední ústřední postava chladné robotky Alvy je zajímavým charakterem, který ale bohužel nemá prostor se jakkoli ukázat a její příběhová archa započne a skončí až na úplném závěru knihy. Pro vyvrcholení díla bylo v podstatě nutné tuto postavu vykreslit tímto způsobem, nicméně je škoda, že skrz celý děj nedostala více prostoru se projevit a ukázat tu děsivou a krutou stránku, o které se v celé knize primárně jen mluví.

Přes překážky ke hvězdám. Tedy skoro

Román měl potenciál stát se černým koněm na tuzemské sci-fi/fantasy scéně. Staví na silných základech, jako je zajímavý svět, z něhož by čtenář rád viděl víc, než mu titul nabízí; inovativní koncept mimozemského útoku, vztah člověka k přírodě, a hlavně chytrá myšlenka, kterou se kniha snaží předat. Všechny tyto aspekty by dokázaly omluvit pár nesrovnalostí v ději, kterých si čtenář v průběhu čtení stejně z velké části nevšimne, co už ale omluvit nedokážou jsou chabě napsané postavy a umělé a povrchní interakce mezi nimi. Tyto faktory ony silné základy podkopávají do takové míry, že ve finále shazují Odkaz lidské mysli z piedestalu nadprůměrných románů mezi průměrné.

• Radek Starý: Odkaz lidské mysli
• CooBoo, 2022
• Obálka: František Sedláček
• 348 stran, 449 Kč (v e-shopu Fantasye již za 409 Kč)