Každý jednou narazíme na moment, kdy si řekneme, že jsme to mohli udělat jinak. Vrátit se do minulosti a změnit chod děje. Zabránit neštěstí, vybrat si jinou cestu, jinou možnost. Nebo taky zachránit někoho, na kom nám velice záleží. Ono se to lehce říká, ale kdyby k tomu opravdu došlo, dokázali byste to?

Manga Orange seznámila čtenáře ve svém prvním díle s Naho, která dostala dopis od svého budoucího já s pokyny, jak má zachránit svého spolužáka, do kterého se začíná pomalu zamilovávat. Má tak před sebou dva závažné problémy – zná budoucnost a ví, že může zabránit smrti, a pak je tu první láska, se kterou se sama nemůže úplně smířit a přiznat si ji. Naho se tak dostává do jakéhosi střetu sama se sebou, kdy bojuje proti vlastní identitě a naivitě a zároveň jí v hlavě visí všechny ty informace z dopisu a nepřekonatelný strach.

Už první díl hodně naznačoval, druhý už to rozvíjí více. Příběh sice je o záchraně, ale nejen o záchraně spolužáka. Naho musí také „zachránit“ sama sebe. Překonat tu hluboce zakořeněnou stydlivost, podceňování se a nedůvěru v to, jak ji vidí ostatní. Jak ji ostatní vnímají a mají rádi. Dopisy jí v náznacích říkají, co se bude dít a jak by měla postupovat, ale zároveň v ní probouzí i chuť dát do toho něco přímo vlastního, něco nového. Pro Naho odvážného. Zahodit předsudky, postavit se na vlastní nohy, a hlavně postavit se sama sobě.

Orange je v rámci žánru řekněme až nenáročný příběh, ale v tom tkví jeho výjimečnost. Dává do popředí hlavně lidské myšlenky a city, a to ty základní čisté, které má každý z nás. Lásku a strach. A strach dokáže s každým hodně zamávat, a to v nejrůznějších podobách. Láska nám pak může přinést jak to dobré, tak i to špatné. Může nám způsobit radost a příjemný pocit, ale zároveň i velkou bolest a úzkost. Všechno se vším souvisí. A v tomhle víru emocí a pocitů se ocitá dobrosrdečná Naho, která se radši omluví nepřátelsky chovající se spolužačce, než aby řekla svůj názor.

Kresba mangy jede v duchu prvního dílu, takže více detailů na postavy a méně pozornosti okolí, čímž dala autorka do centra dění právě ty podstatné věci – pohledy z očí do očí, letmé doteky, výrazy a myšlenky. K příběhu a jeho pojetí je to ale naprosto dostačující.

Shoujo manga, což by se dalo jinak nazvat jako romantická manga, u nás nevychází ve velkém zastoupení, ale aspoň se dostává prostor na kvalitní a oblíbené věci. Orange k nim určitě patří, protože s citlivostí řeší obyčejné problémy dospívajících a zároveň zachycuje i trochu neobvyklé ale těžké situace a momenty, které pak utváří charakter hlavních postav. A to pořád na realistické rovině, jen s příměsí japonské mentality.

• Ičigo Takano: Orange 2
• Nakladatelství CREW, 2020
• Překlad: Anna Křivánková
• Obálka: Ičigo Takano
• 200 stran, 199 Kč (v e-shopu Fantasye již za 179 Kč)