Cirkus prokletých, Laurell K. Hamiltonová
Popravčí upírů, oživovatelka zombií, příležitostná spolupracovnice policie a jinak vcelku přitažlivá mladá žena Anita Blakeová si už na našem knižním trhu našla své místo. Důkazem toho je vydání již třetího příběhu z jejího pohnutého života. Tentokrát je název knihy zároveň i označením místa, v němž se tedy opravdu dějí věci!
Však taky cirkus, v němž vlastník i účinkující nepatří právě do kategorie obyčejných a nudných obyvatel St. Louis, ani nemůže působit jinak než … tak trošku nebezpečně. Jenže je právě Halloween, kdosi zpochybňuje a ohrožuje Jean-Claudovo postavení Vládce města, smečka zdivočelých upírů vraždí nevinné, spolek protiupírsky zaměřených lidí se radikalizuje a Anita už zase má zmatek v tom, co ke komu cítí. Tak co se z toho může vyklubat jiného než zatraceně prapodivný, dramatický a krvavý propletenec, vrcholící skutečnou divadelní produkcí, v níž se umírá doopravdy a jen těm vyvoleným je pak dovoleno znovu ožít. Po krvavém finále můžete spokojeně uvolnit napětím sevřené čelisti a z plic vypustit úlevný výdech.
Že Anita vyvázne sice s novými jizvami na těle i na duši, ale jinak znova připravená dále bojovat se zlem v lidech i v těch druhých, to snad ani nemusím zdůrazňovat. Taková prostě jsou pravidla žánru. Stejně jako to, že se jí prostě musí do cesty dostávat stále silnější a nebezpečnější protivníci – a tak tedy potřebuje nové a silnější pomocníky, kteří by ji mohli vytáhnout z kaše tehdy, kdy sice dobude vítězství, ale už jí síly nestačí na záchranu vlastní kůže. K čemu jinému by takoví pomocníci taky byli?
No… ano, taky k tomu, čemu se eufemisticky říká „odpočinek válečníka“. Tak tedy ne, sexu si v tomto příběhu moc neužijete, Anita jako správný osamělý detektiv pěstuje pouze city zcela nevhodné a tudíž nenaplněné. A do postele se tudíž dostane jedině jako a) polomrtvá únavou a toužící pouze po spánku, b) téměř mrtvá v důsledku nejrůznějších zranění, nebo v tomto dílu nově, c) prakticky úplně mrtvá v důsledku zásahu proti upírovi starému tak, že si to ani on sám nepamatuje. Zkrátka nikdy to není vhodná situace pro nějaké milostné hrátky.
Zato akce je tady rozhodně víc než malé množství, objevují se noví a nečekaní zástupci říše nelidí a taky se nám dostane poučení o zákonitostech, kterými se jejich existence řídí. A někteří z Anitiných starých i nových známých dají najevo, co všechno v nich vězí a čeho jsou schopni.
Jazyk v tomto díle poněkud přitvrdil, používání slov, která jsou před desátou večer v televizi vypípnuta, se stalo docela běžným, ale všechna ta nespisovná slova jsou použita naprosto přirozeně v situacích, kdy by snad ani Marek Eben nezachoval svůj proslule korektní slovník. Ono taky reagovat na situaci, v níž vám jde o život, zvoláním: „Jejdanánku!“ by bylo poněkud zvláštní i u jemné jižanské dámy, kterou však Anita rozhodně není. Na překladatelské práci Lucie Lukačovičové je znát, že zkrátka ví, o čem se tady píše, a z těch několika významů, které použitá slova mohou mít, dokáže vybrat právě ten, který je v tomto případě nejlepší. Budiž jí za to vzdán dík, na přitažlivosti příběhů Anity Blakeové pro české čtenáře má jistě nemalý podíl.
Obálka je zase trošku jiná než u předchozích dvou dílů, ale zapadá s nimi do jednoho typu, jak to má u správného cyklu být. Jen na mě ta klaunka z titulní ilustrace ve vztahu k ději uvnitř působí tak trochu nepatřičně idylicky a pokojně. Ale na druhé straně je to zajímavý kontrast a vůbec – pokud ta skvrna na její tváři je krvavá slza, pak je vše v pořádku.
Takže pokud se potřebujete odreagovat po těžkém dni plném nerudných šéfů, vlezlých sousedek, protivných spolucestujících a odporného počasí, a přitom si ještě tak trochu neškodně nechat běhat mráz po zádech bez nebezpečí, že vás v noci probudí noční můra, nebo vás naopak nenechá usnout nastíněný morální problém, pak je toto přesně to pravé. Ale hluboké filozofické pravdy nebo závažná sdělení duchovního charakteru tady, prosím, nehledejte a přečtěte si raději Frazerovu Zlatou ratolest.
- Hamiltonová Laurell K.: Cirkus prokletých
- vydal: Triton, Praha 2006
- přeložila. Lucie Lukačovičová
- obálka: Alžběta Trojanová
- 272 stran / 189 Kč