Chcete se stát vesmírným mariňákem? Carpe Diem od Roberta Fabiana napoví jak, Robert Fabian: Carpe Diem
 |
Carpe Diem se vrací – v novém, přepracovaném kabátu, se skvělou obálkou a v nevídané tloušťce. A jak již přebal napovídá, čtenáři drží v ruce čistokrevnou sci-fi plnou vesmírných mariňáků z první bojové linie. Prsty na spoušť, oči na stopkách a vzhůru do hlubin vesmíru. A nakonec ještě nakladatel přidá bonus, který by stačil na samostatnou knihu.
Ne, tak jednoduché to nebude. Žádné zbraně, žádný vesmír. Hlavní hrdina Porter musí začínat pěkně od nuly. Jako zlodějíček, který byl chycen a odsouzen, se v hodině dvanácté vyhne pomalé smrti v trestanecké kolonii tím, že se upíše armádě. No a co s takovým póvlem – k námořní pěchotě s ním! Portera tak čeká krutý výcvik doprovázený všudypřítomnou „buzerací“, řvaním nadřízených a nezbytným: „Ano, pane! Provedu, pane!“ Autor dovolí čtenáři, aby se do hlavní postavy přímo vžil; pomalu servíruje porce beznaděje, frustrace a totální vyčerpání, načež následuje pozvolný bolestný přerod v zarytého a cílevědomého vojáka. To vše je provázeno reáliemi, které dávají jasně tušit, že Fabian je s vojenským prostředím jedna ruka.
Bohužel, autor celý příběh koncipoval trochu zvláštně. Jedná se o sled na sebe navazujících různě dlouhých situací, do kterých byl Porter vržen. Během celé knihy není jasné, kam ho osud zavane na dalších stránkách, a samotná pointa celého příběhu je víceméně pochybná. Vždyť ani hlavní hrdina nemá v knize žádný dlouhodobější cíl – samozřejmě, vždy jde přežití a následně i o služba armádě, ale to je spíše otázka pudu sebezáchovy, nikoli pořádného cíle.
Trumfy v rukou autora
O cíle a potažmo ani děj jako takový však primárně nejde, srdcovým esem je v Carpe Diem vypravěčské nadání Roberta Fabiana – celou knihu je vyprávý živelně a ve zběsilém tempu a nadává šanci čtenáři ani vydechnout, natožpak se nudit. A ačkoliv téměř třetinu děje zabírá samotný mariňácký výcvik, neubírá to celé knize na čtivosti ani atraktivitě; někteří lidé prostě mají dar napsat i tak triviální věci jako je běh s těžkým betonovým hranolem na ramenou dechberoucí formou. Atmosféru doplňují výborně udělané foto-obrazy reprodukující vysílání zpravodajské televize a věrně kopírující daný dějový úsek.
Dalším, neméně významným, pilířem, je dokonalá práce s atmosférou. Díky ní prožívají čtenáři všechny bojové scény naplno, májí s hlavním hrdinou strach při plížení se na tajných misích, zakusí i slušnou dávku horrorové atmosféry a pobaví se při odlehčení těžkých situací drsným černým humorem. Občas se během úvah dokonce autor dostane až do roviny existenciální filozofie, a zde nastává problém. Carpe Diem totiž místy díky snaze o přesah působí dojmem, že se nemůže rozhodnout, do kterého žánru se chce vlastně situovat.
Robert Fabian v pěti bodech
- Robert Fabian se narodil v roce 1969.
- Téměř nic dalšího se o něm nelze dozvědět – autor totiž touží setrvávat v anonymitě.
- Fabian je tvůrčí především na poli sci-fi a military sci-fi.
- Na svém kontě má již pět knih (Mariňáci, Planeta mezi dvěma slunci, Carpe Diem, Hvězda a Semper Fi), které byly prodejně úspěšné, a mnoho z nich se dočkalo dokonce několika dotisků. Také má na svědomí povídku z antologie Třpyt mečů, záblesky laserů s názvem Epizit.
- Nejnovější kniha, Semper Fi, je volným pokračováním díla Carpe Diem.
Celou knihu drží nad vodou i věc, o které již byla v předchozím textu zmínka – dokonalé znalosti autora. Člověk si občas při čtení připadne jako v jiném Matrixu, když na něj autor vychrlí několik anglických zkratek za sebou (naštěstí je každá zkratka přehledně vysvětlena v poznámce pod čarou), ale to nijak nemůže zkazit dojem při četbě. Kladem je, že čtenář se poučí o téměř každé věci – k čemu slouží a jak vlastně funguje. Robert Fabian vše podává reálně, uvěřitelně a s profesionální rutinou.
Dezert na závěr
Kromě nově přepracovaného textu dostane čtenář oproti původnímu vydání ještě zcela novou novelu s názvem Ledová cesta. Okolo hlavní postavy – řidiče nákladního tahače po ledových pláních – buduje Fabian hustou mysteriózní atmosféru (a na pomoc si vypůjčí fragment právě z Carpe Diem) a vše vypadá naprosto skvěle. Nakonec se ovšem celý děj překlopí do filozofické roviny a bonusový materiál tak bohužel vyznívá pro navnaděného čtenáře poměrně hluše a nezáživně.
Ledová cesta je jasným příkladem novely, která se nedokázala rozhodnout, jakým žánrem vlastně chce být, a tak vznikl sešívaný kočkopes zcela zbavený jakéhokoliv vnitřního kouzla, a to i přes výborné téma a skvělé pasáže.
Pokud jste milovníky svižné akce, napětí a vojenského prostředí, nezbývá než zavelet: „Pohov! Rozchod! A nezapomeňte – Carpe Diem!“
- Robert Fabian: Carpe Diem
- Straky na vrbě, 2012
- obálka: David Spáčil
- 864 stran, 390 Kč (v e-shopu Fantasye již za 351 Kč)
