Čarotepec: Ta nejmocnější magie se skrývá v řeči vázané, Blake Charlton: Čarotepec
Měl se stát Vyvoleným. Jeho magie, vycházející z moci kouzelných jazyků, měla pomoci lidem v prorokované válce s démony. Jenomže Nicodemus je kakograf. Sáhne-li na jednoduchou magickou větu, buď její význam přetvoří, nebo rovnou zničí. Přesto se mladý muž nemusí bát, že by navěky musel zůstat neužitečným analfabetem. I démoni totiž mají svá proroctví.
Všichni mu předpovídali zářnou budoucnost a on zatím na akademii ve Starhavenu pod ochranou mocného lingvisty trpělivě studuje, aby se z něj mohl při troše štěstí stát alespoň nižší mág. Nenaplněné sny o legendě však Nicodema netrápí. Zvykl si. Vlastně má ještě štěstí, protože v jiných koutech světa by mu jeho dysfunkce vysloužila okamžitou doživotní cenzuru veškerých magických schopností.
Dá se tedy říct, že Nicodemus je se svou rolí ve společnosti spokojený. Stačí být opatrný a za žádných okolností nesahat na složitější větné konstrukce tvořící hlavní zdroj moci lidských mágů. Jenomže pak poklidnou atmosféru akademie naruší smrt její děkanky.
Vzápětí je Starhaven navštíven delegací mágů ze severu a vyslanci druidů. A připomínky k tomu, čím Nicodemus mohl být, se vrací v plné síle. Když poté začne tajemná postava vraždit ostatní kakografy, začne být jasné, že Nicodemův klidný život skončil jednou provždy. Musí se rychle rozhodnout, kterému z mnoha nabízených osudů vyjít vstříc. A které straně slibující mu věčnou slávu a nesmírnou moc uvěřit. V sázce je totiž mnohem víc, než jenom pravdivost lidmi pochopených legend.
Blake Charlton v pěti bodech
- Narodil se roku 1979 ve Stanfordu v Kalifornii.
- Vystudoval prestižní univerzitu Yale.
- Od dětství trpí dyslexií, která mu byla inspirací pro napsání Čarotepce.
- Pracuje jako lékař v oboru interní medicíny a kardiologie.
- Kromě psaní ho zajímá cyklistika a sbírání vtipů o dyslexii a předčasné plešatosti.
Čarotepec má jednu obrovskou výhodu. Jeho děj staví na originálním pojetí magie. Ta by se dala nejlépe charakterizovat jako magie slov. Mág zběhlý v jednom z kouzelných jazyků je schopen za pomoci přesně formulovaného zaklínadla vytvořit ze slov takřka cokoli od králíka v klobouku až po sofistikovaně napsané poloautonomní konstrukty připomínající roboty. Kouzla prezentovaná v Čarotepci mají tudíž občas tendenci připomínat zdrojový kód, jímž do jisté míry i jsou. Takto doslovně prezentovaná znalost jazyka je důmyslným odkazem na samotnou prózu tohoto román, autorovou optikou totiž lze všechny spisovatele nazvat kouzelníky. Nebo programátory.
Originální myšlenka je však bohužel jediným silným prvkem knihy. Hlavní hrdina tráví celé kapitoly uvažováním, jaké by to bylo dostát roli Vyvoleného, a chvíli trvá, než jsou tyto myšlenky z větší části nahrazeny nějakým konkrétnějším cílem. Blake Charlton celou knihu vystavěl na klasické premise mladíka, který je nucen žít s určitým handicapem, aby se v pravý čas dozvěděl, že je vlastně do jisté míry opravdu jedinečný a talentovaný. Následně ho okolnosti donutí tento svůj talent rozvíjet. Tento osvědčený koncept zde však mohl fungovat mnohem lépe, kdyby se autor na začátku nenechal unést vlastními úvahami a neustálým vysvětlováním principů magie slova a spíše se zaměřil na samotný děj.
Po velmi pomalém rozjezdu a slibném tempu druhé poloviny knihy však přichází další rána. Tentokrát v podobě neustálých dějových změn a zvratů. Z přítele je nepřítel, oběť a následně zase přítel a to všechno jenom proto, že svět vypadá ve skutečnosti docela jinak. Úplný závěr je pak událostmi až přehlcen a jednotlivé Nicodemovy příhody začínají splývat. Čtenáře tedy namísto zběsilého hltání závěrečných kapitol postihne spíše lehké zmatení a obavy z toho, co si pro ně Blake Charlton přichystal ve druhém díle této trilogie.
Čarotepec tudíž připomíná dlouhou větu, na jejímž začátku je řečeno málo a na konci toho zase její autor chce říct až příliš. Výsledný dojem tedy bohužel neodpovídá originalitě námětu. Jedinečný prvek magie slov, který by za jiných okolností dokázal připravit ten nejlepší začátek pro skvělou fantasy trilogii, je zde konstantně srážen nedokonalostmi dějové linie a autorovou touhou nacpat na poslední řádky události většinou odpovídající prvním kapitolám druhých dílů. Nezbývá než doufat, že Blake Charlton dosáhne ve své vlastní prozaické magii stejných výsledků jako velmistrové čarotepci.
- Blake Charlton: Čarotepec
- Laser-books, 2015
- Obálka: Todd Lockwood
- Překlad: Roman Tilcer
- 440 stran, 339 Kč (v e-shopu Fantasye již za 305 Kč)