Cákance krve na každé stránce. Markus Heitz zabrousil do akčního hororu, Markus Heitz: Krvavé brány
 |
V roce 2005 se na pultech našich knihkupectví poprvé objevila kniha úspěšného německého autora fantastiky Markuse Heitze, kterou byl jeho průlomový bestseller Trpaslíci. Na počátku letošního roku ostravské nakladatelství Fantom Print vydalo jeho už čtrnáctý titul s názvem Krvavé brány.
Po klasických fantasy knihách z cyklů jako Trpaslíci či Ulldart – Doba temnoty, mají Krvavé brány mnohem blíže spíše k Heitzovým hororovým titulům Ritus a Sanctum. Opět se to v příběhu hemží vlkodlaky, upíry a i jinými nadpřirozenými bestiemi, jen se to odehrává v naší aktuální současnosti. Moderní terminologií bychom knihu zařadili jako urban fantasy.
Už od prvních stránek bude čtenáři zcela jasné, že slovo „krvavé“ není v názvu jen tak pro parádu. Je totiž jedním z nejdůležitějších a nejpoužívanějších termínů v knize. Za úvodní kapitolu by se určitě nestyděl ani autor Kill Billa Quentin Tarantino. Markus Heitz velmi sugestivně provádí po troskách velkolepé párty, která se z honosného mejdanu nečekaně v několika sekundách změnila doslova v krvavou lázeň.
„Bezděky zadržela dech, když nedaleko před sebou spatřila ležet na zemi muže a ženu, pána ve smokingu, dámu ve světle zelených večerních šatech. Těla byla rozřezána na několik kusů jakoby obrovitým skalpelem. (…) Nevnímala, že je od hlavy k patě umazaná od krve.“ (str. 8)
Po brutální „ochutnávce“ se pak můžeme vnořit do značně divokých vod samotného příběhu, honby po záhadných artefaktech, které by ve špatných (a vlastně jakýchkoli) rukou znamenaly konec světa. Třemi hlavní aktéry jsou Saskia, mladá výborná šéfkuchařka, její přítel Will Gul, německý Ind, a Justine, žena, která ale není příliš ženou v běžném slova smyslu. Každá z postav v sobě něco skrývá, nějaké tajemství či nadání. Saskia je vynikající šermířka. Jako členka tajného spolku Union des lames – Sdružení čepelí, se zúčastňuje jejich klání v šermu. Will je kromě majitele vyhledávaného hamburského květinářství i správcem honosné vily, jejíž majitel v ní ukrývá pár „podivností“.
A když se při neohlášené party jedna taková podivnost nečekaně probudí k životu, pro obyvatele v Hamburku se život rapidně změní. Honba za tajemnými artefakty, které tyto podivnosti hlídají, ale přinese zkázu i na mnohých dalších místech světa. Takové tsunami na Bajkalu je jednou z nejlepších kapitol knihy. A protože na boj s množstvím podivných bytostí a tajných společností dychtících po oněch artefaktech, by Saskii a Willovi síly nestačily, podaří se jim ze samého pekla přivést zpět na svět ďábelskou vlkodlačici Justinu.
Autor jako by svým románem zabrousil až do splatter hororu, cákance krve jsou totiž na každé stránce. V krvavé řeži mezi frakcemi tajemných conscitů a bëluatitů, do které se přidá i postava záhadného Levantina, je zbytečné rozlišovat kladné a záporné strany. Na příběhu je mi milé, že v boji o svět nikdo takový neexistuje, a sem tam musí ke zděšení Saskie zemřít i nevinní lidé.
Krvavé brány jsou doslova akční fantastikou, kde se musí vždy nejprve konat a teprve pak se případně ptát. Fantom Print tak do svého edičního portfolia přidal po nedávno vydaných Lovcích monster s.r.o. další titul, který přináší množství zábavy, černého humoru, erotiky a nekončící akce.
- Markus Heitz: Krvavé brány
- Fantom Print, 2013
- překlad: Svatava Kretková
- obálka: Angela Waters
- 368 stran, 279 Kč (v e-shopu Fantasye již za 251 Kč)
