Bývalý křižák se po mnoha letech strávených za klášterními zdmi rád nechá vytrhnout z poklidu bylinkové zahrady. Nevinné vidění jeho bratra ve víře totiž předznamenává mnohem temnější a vražednější události. Rozpoutá je záměr přenést ostatky svatořečené dívky, která uzdravila jejich mladého souvěrce z podivných záchvatů, k nim do opatství. A role překladatele se na výpravě ke hrobu světice se díky velšským kořenům má ujmout právě bratr Cadfael.

Dlouho předtím, než se na výsluní zájmu fanoušků detektivního žánru ocitla dnes populární severská krimi, vydobyly si renomé světové jedničky klasické britské detektivky a zejména mistryně této literatury, Agatha Christie. Nebyla však jedinou Angličankou mistrně si pohrávající se čtenáři i vyšetřovateli. Další autorkou splétající nitky zločinu a osnující děsivé úklady i protivenství srdnatým detektivům je Edith Pargeterová tvořící pod jedním z pseudonymů jako Ellis Petersová.

Proslula zejména sérií detektivních příběhů z 12. století, jejichž hlavním protagonistou je benediktinský mnich, bratr Cadfael. Není však typickým členem kléru, pro řeholní život se rozhodl až ve zralém věku, a tak dokáže pohlížet na víru i na všechno ostatní s odstupem a disponuje mnoha užitečnými znalostmi. Díky tomu není při rozplétání mysteriózního Zázraku svaté Winifredy tolik svázán vírou jako řeholníci či prostý lid a dohlédne mnohem dále, než všichni ostatní.

Vinou zaslepenosti a intrik se krása zázraku mění ve smrtící hrůzu

Opatství sv. Petra a Pavla ve Shrewbury není příliš význačné. Snad i to bylo důvodem, že zde našel klid bývalý námořní kapitán a bojovník od Svatého hrobu, nynější bratr Cadfael. Zatímco on pečuje o bylinky a zdraví adoptovaných bratří, někteří touží povznést jejich společenství. Pomohly by ostatky nějakého svatého, jenomže těch není nazbyt. Když ale svatá Winifreda skrze léčivý pramen uzdraví mladého řeholníka, mají řešení nadosah. Stačí přenést kosti svatořečené z nepříliš vzdáleného Gwytherinu do kláštera. Převor Robert vyráží s utkvělou myšlenkou na povýšení nejen svého opatství a právě to je největší překážkou v jednání.

Provází jej sice několik bratří (jeho pobočník, vyléčený mladík, díky mateřskému jazyku a přímluvě opata také Cadfael i další), ale hlavní slovo má převor. Zprvu jde vše hladce, protože světští i církevní představení gwytherinských s převozem souhlasí a stačí jen přesvědčit tamní horaly. Jenže to se ukáže jako nemožné, protože se své „malé svaté“ nehodlají vzdát. Vinou střetu kultur spor graduje a velšské hvozdy brzy spatří první krvavou oběť pře o svatou Winifred.

Idylické prostředí evidentně nezaručí idylický život či osud

Literární cyklus detektivních příběhů spisovatelky Edith Partergerové o bratru Cadfaelovi se dost vymyká aktuálně preferované románové tvorbě. A nezáleží na tom, zda se jedná o vyšetřování ze současnosti či příběh odehrávající se v časech dávno minulých. Zatímco mnozí renomovaní autoři se předhánějí v počtu zavražděných či krvavých detailech, kniha s poetickým názvem Zázrak svaté Winifredy sází na zcela jiné prostředky.

Čtenáři se zde nesetkají s vraždícími monstry stupňujícími brutalitu i množství krve, i když je příběh zasazen do časů občanské války v Anglii 12. století. Může to být proto, že vyprávění vzniklo před více než čtyřiceti lety, možná se tehdy nemýlily jisté genderové předsudky, snad za jinakostí textu o bystrém a vlídném Cadfaelovi stojí autorčina záliba v literatuře nebo její životní zkušenosti. Ať je důvodem cokoli, série je pozoruhodná v mnoha ohledech.

Ellis Peters vl. jménem Edith Mary Pargeter (1913 – 1995) v pěti bodech

1. Anglická spisovatelka vwelšského původu se narodila ve Shropshire, kde žila prakticky celý život.
2. Vystudovala gymnázium a následně pracovala v lékárně až do 2. sv. války, kdy vstoupila do Královského námořnictva (medaile Britského imperia).
3. Přestože nevystudovala VŠ a literární tvorbě se učila sama, dostala od Birminghamské univerzity čestný magisterský titul.
4. Po odchodu z armády začala psát historické a detektivní romány, ale věnovala se i bohemistice a překladům z češtiny (Hrabal, Neruda aj.), již milovala, stejně jako tuzemskou kulturu i Prahu.
5. Pod různými pseudonymy napsala více než 70 knih, nejprve inspirovaných válkou, v šedesátých letech i historických (trilogie), zejména sérii populárních detektivek o bratru Cadfaelovi.

Partegerová má vynikající slovní zásobu, díky čemuž popíše a charakterizuje postavy několika slovními spojeními (Jan – prostý a praktický jako jeho jméno, hranatý mladý muž co má pořád hlad a při předčítání dodá sebenudnějším pasážím zajímavosti, až se klášter otřásá v základech či Columbanus – blond potomek skvělého normanského rodu, skromného chování a bledosti se sklonem k duchovním krizím, co nezanedbá sebemenší povinnost a nepřipustí, aby to udělal někdo jiný).

Píše navíc v tom nejlepším slova smyslu až zastaralým jazykem –- vždyť dnes by málokdo použil sousloví „koření čtveráctví a blažená paní“ nebo poetickou charakteristiku zahrady jako „bledě kvetoucí voňavé království, kde jsou byliny malé vzrůstem, skromného zbarvení, přikrčené a bázlivé“ či popis galantních her – „s dámami si užil, aniž by z toho povstala zlá vůle“, čímž text získává na autenticitě i něžnosti, podtrhuje atmosféru, prostředí a Cadfaelův charakter i konání.

Vzdor bukolickým kulisám je boj se zločinem špinavý a vražedný

Není mnoho těch, kdo obstojí se ctí během nebezpečného a duševně i fyzicky vyčerpávajícího hledání skutečného viníka toho nejhoršího zločinu. Ještě méně je těch, kteří dokáží citlivě a chápavě postupovat skrze matoucí stopy, všeobecně přijímaná dogmata či neotřesitelné hranice, aniž by se zpronevěřili pravdě a lidskosti. Právě takovým vyšetřovatelem však je spravedlivý, šlechetný, inteligentní a odvážný bratr Cadfael.

Tento hrdina nepostrádá schopnost vcítit se do každého ze zainteresovaných, díky chápavé distanci se nenechá vtáhnout do intrik mocných, ani zaslepit vírou v cokoli a nic jej neodvrátí od hledání spravedlnosti. Patrně i díky vlastnostem hlavního protagonisty si romány Ellis Petersové získaly množství obdivovatelů a vzniklo přes dvacet knih série Případy bratra Cadfaela, z nichž se mnohé staly inspirací pro filmové ztvárnění.

Popularita cyklu o benediktinském řeholníkovi však jistě nestojí pouze na ústřední postavě. Neméně přitažlivá je i autorčina znalost historických a místních reálií (či alespoň umná fabulace podporující jejich hodnověrnost) nebo košatý a barvitý jazyk, jímž Petersová dotváří barevnou tapiserii končin pro tuzemského čtenáře vzdálených časem i umístěním. Výsledkem jsou kouzelné scenérie, ve kterých se pohybují zajímavé postavy a odehrávají se nečekaně tajemné i smrtící události.

Autorčiny knihy kvůli/díky tomu opravdu nejsou vhodné pro rychločtenáře nebo ctitele bezdeché akce, protože klidné plynutí textu i líčených příhod může leckoho nejprve odradit. Když však čtenář přijme tempo vyprávění a do příběhu se začte, dojde velmi pravděpodobně k závěru, že si historickou exkurzi i vyšetřování záhadné vraždy nadmíru užil. Elis Petersová se krom zmíněného nevyhýbá ani temným a krvavým motivům, umně splétá jednotlivé pohnutky i linie vyprávění, a díky tomu vzniká zábavné čtení s pozoruhodnou atmosférou.

• Ellis Peters: Zázrak svaté Winifredy (Bratr Cadfael 1)
• Mystery pres, 2019
• překlad: Zuzana Ceplová
• 224 stran, 249 Kč (v e-shopu Fantasye již za 174 Kč)