Brány Skeldalu 1: Nostalgická cesta od popravčího špalku na tajuplný ostrov, Jindřich Rohlík: Legenda o Rovenu (Brány Skledalu 1)
 |
Pokud patříte ke starší generaci nebo fajnšmekrům, zajisté vás nenechá chladnými název Brány Skeldalu ani jméno autora Jindřicha Rohlíka. Nyní se autor původní české počítačové hry rozhodl přenést atmosféru herního prostředí na stránky knihy. Mají brány Skeldalu šanci stát se kultem i v tištěné podobě?
V prvním dílu z plánované skeldalské tetralogie s názvem Legenda o Rovenu rozehrává autor svůj part se třemi hrdiny: divadelníkem Filipem, krásnou čarodějkou Elvírou a dědicem dračí krve Wahargem. Začněme Filipem. Chlapík je to arogantní až hrůza, oblíbený asi jako hřebík v botě, a navrch ještě schizofrenní. Nelze se divit, že skončí na lodi neznámo kam – na lístek se mu složila celá jeho herecká společnost. Oproti tomu Elvíra je milá, zejména na osoby mužského pohlaví, ale její pletky s králem jí zajistí místo na stejné lodi jako Filipovi. To bojovník-kulturista-divoděj Wahargem je zcela jiná sorta. Na loď si to namířil poté, co se za své činy pohoupal na šibenici, a vyznačuje se zejména nemluvností a značnou nerudností; slova zlosyn a bastard jsou pro něj jako šitá na míru.
V tomto krátkém shrnutí to možná zní docela zajímavě, ale vězte, že v knize nejsou tyto postavy rozhodně žádný šlágr. Částečně proto, že autor se příliš nenamáhal s jejich základním popisem, takže si je čtenář vlastně ani nedokáže pořádně vizualizovat. Mnohem větší průšvih však je, že postavy nedostanou příliš mnoho prostoru se projevit a po celou knihu nevykonají zhola nic, čím by si mohly čtenáře získat na svoji stranu. Tato série by přece jen potřebovala výrazné hrdiny a ne ploché charaktery. Na druhou stranu neházejme flintu do žita – čekají náš ještě další tři díly a třeba to Jindřich Rohlík po zaspaném startu ještě pořádně „rozbalí“. Potenciál by tu rozhodně byl!
Shodou okolností se ukáže, že naše trio se ocitlo na lodi cestující k ostrovu, který má existovat pouze v legendách, tajuplnému Rovenu. A zde eskamotérským trikem autora na několik desítek stran zmizí. Tradáá, potlesk publika za neotřelý tah. Nebojte, oni se zase objeví, ale mezitím čtenáři poznají několik dalších, tentokráte mnohem sympatičtějších postav z řad obyvatel ostrova. A ještě jeden úhel pohledu. Logikou hráče RPGček nebo dungeonů se nám zde rýsuje poměrně jasně vyprofilovaná partička, která má potenciál zrubat nejednu příšeru.
Nesnadný úděl prvního
Legenda o Rovenu má jeden zásadní kaz – je „až příliš“ prvním dílem. Během celé knihy vás Rohlík povrchně seznámí s postavami… a to je vlastně všechno. Chybí počátek silného příběhu, který by čtenáře přinutil s napětím čekat na další díly. Chybí zlomový moment, silnější scéna. Dokonce chybí i klasický háček na čtenáře na konci knihy. Ale přesto všechno se zdráhám říct, že Legenda o Rovenu je vyloženě špatnou knihou.
Poměrně mnoho z výsledného dojmu zachraňuje autorův všudypřítomný humor. Je milý a nevtíravý, v pasáži z ostrova nesměle koketuje s oblíbenou Zeměplochou a vtípky nejsou prvoplánovité. Ne vše se sice zadařilo na výbornou, ale těch pár min rozhodně dobrý dojem nekazí.
Jindřich Rohlík v pěti bodech
- Narodil se v roce 1975. Vystudoval FEL ČVUT.
- Jeho život je spjat s počítačovými hrami. Přispíval do počítačových časopisů Excalibur, Score, Level a moderoval televizní pořad věnovaný hrám Game Page.
- Byl zakladatelem vývojářské společnosti Napoleon Games, která v roce 1998 vydala kultovní hru Brány Skeldalu a v roce 2002 druhé pokračování této hry s názvem 7 mágů.
- Na literárním poli se zkoušel prosadit prostřednictvím povídkových soutěží, v roce 2012 vydal první knihu s názvem Světlu vstříc.
- V roce 2014 vyšla Rohlíkova kniha Země bez zákona, která je westernovým polo-prequelem k sérii Brány Skeldalu. Plánovány jsou celkem čtyři díly, první z nich má název Legenda o Rovenu.
Zajímavě působí i Rohlíkův styl. Z celé knihy je cítit nevypsanost, některé pasáže jsou zbytečně roztahané a děj tak ztrácí dynamiku. Na druhé straně nechybí svěží a originální nápady typu scén s Filipem prezentované formou divadelního scénáře. Je vidět, že Rohlík má invenci, jen ještě chvíli musí hledat správnou formu, do které chce své nápady tvarovat.
A ještě jednu věc je třeba připsat k dobru. Autor se rozhodně nebojí sexuálních scén a dokáže je velmi dobře a přirozeně zakomponovat do příběhu, což se povede opravdu málokomu.
Výsledný dojem je bohužel dosti rozpačitý – legenda o Rovenu je spíše velkým příslibem do budoucích dílů než úspěchem na první dobrou. Je to trochu škoda, protože když už se někdo piplal s vizuální stránkou hraničící s dokonalostí (přičemž je třeba vyzdvihnout ilustrace Jany Šouflové!), zasloužila by si kniha i odpovídající obsah. Ságu Bran Skeldalu nezatracujme hned po prvním dílu, problém je v tom, že mnozí čtenáři jsou ze současných děl zvyklí na mnohem svižnější a výživnější rozjezdy, než jaký jim nabízí Jindřich Rohlík.
- Jindřich Rohlík: Legenda o Rovenu (Brány Skledalu 1)
- Straky na vrbě, 2016
- Obálka: Jana Maffet Šouflová
- 352 stran, 330 Kč (v e-shopu Fantasye již za 297 Kč)
