Bůh je milosrdný a laskavě bdí nad věrnými!
Už jsem nedoufal, že se někdy vrátím ke svým zápiskům. Bůh však tomuto malověrnému derviši laskavě připomněl, že za žádných okolností, ani v té nejzoufalejší situaci, nesmí ztrácet víru. Nechť je za to veleben, On, který vládne nad osudy všech.

Nemohl jsem si na úvod odpustit citát z nově objevené části rukopisu Seyhatname, z pera významného tureckého cestovatele a učence Evliyho Čelebiho. Nedávno totiž amatérští potápěči vylovili ze dna Středozemního moře zázračně zachovaný úryvek dosud neznámé části Seyhatname.
My máme to štěstí, že česká a slovenská historiografie patří mezi první na světě, které jsou s touto senzací obeznámeny. Za to patří velký dík slovenskému badateli a publicistovi Juraji Červenákovi.
Toho k Čelebimu dovedl jeho výzkum související s biografií Kornelia Báthoryho, známého bojovníka proti Osmanům z druhé poloviny 17. století. Již jsme měli možnost spatřit první díl biografie, který vyšel s podtitulem Strážcové Varadínu.
Autor má poměrně široký historický záběr – už mu vyšlo několik publikací, v nichž se věnoval zejména slovanských dějinám. Ať už šlo o Slovany na našem území po pádu Avarského kaganátu, výklad pověsti o Bivojovi nebo o jeho svérázný pohled na ruské byliny jako historický pramen pro Rusko doby knížete Svatoslava.

Tolik k chvále autora. Bohužel se Červenák neubránil své žurnalistické praxi a navrátil se do časů, kdy psal ještě beletrii. Autor totiž přistupuje k pramenům velmi nekriticky. Věří každému slovu, které si Čelebi zapsal. Nepochybně hluboce věřící učenec a voják (mimo jiné znalec Koránu a člen řádů dervišů-mnichů), je proslulý jako mluvka a velký příznivce zázraků, které si vždy pečlivě zaznamenává a nezřídka přímo vymýšlí. Jeho cílem není ani tak poučit jako spíš pobavit.

Kdyby si vymýšlel jenom autor pramene, bylo by to v pořádku, s tím si školený historik umí poradit. Ale on si vymýšlí i autor monografie. Neváhá doplňovat tam, kde Čelebi raději mlčí, nebo kde byly zachráněné stránky rukopisu příliš poškozené, aby šly správně vyložit.
Korunu všemu nasazuje vyloženě beletristický styl. Ačkoli si je recenzent dobře vědom, že cílem autora nebylo sepsat odbornou monografii se všemi náležitými proprietami, nýbrž veřejnosti více přístupnou, popularizační publikaci, Červenák zcela podlehl svému potlačenému beletristickému pudu.
Jak jinak si vysvětlit množství fiktivních postav a nepodložených událostí? Autor si dokonce libovolně domýšlí psychologii postav, která je sice po většinu času konzistentní, ale prameně zcela nepodložená. Abychom pouze neplácali do větru, předvedeme si ji na jednom z autorových fiktivních (jakých jiných, vzhledem k omezenosti a povaze pramenů) dialogů:

„Svým způsobem,“ ušklíbl se kapitán, „rozumím jeho motivům. Stejně jako emírovým,“ ukázal na Šahrama, shrbeného v sedle. „Je to zákeřný hrdlořez, který vybil vlastní rodinu a bude se za to škvařit v pekelném oleji, ale jeho důvody chápu. Tebe to ještě nenapadlo Stěpane?“
„Napadlo, jak by ne,“ přikývl Kuzgun zamračeně. „My dva jsme kdysi stáli na stejné straně. Bojovali jsme proti Turkům. Za svobodu, za svou víru.“
„Anebo za kořist, kvůli vyšší hodnosti nebo obyčejné pomstychtivosti,“ pousmál se Báthory. „O šlechetnosti pohnutek teď nemluvím. Jen mě tak napadlo…kde se to zvrtlo? Ještě nedávno mi na nohou chrastily turecké okovy. Dnes zabíjím lidi, kteří se bouří proti osmanské krutovládě podobně jako mí rodáci v Uhrách.“

Jako by nestačilo autorovi vymýšlet si nepodložené události a postavy, ale on podlehl i modernímu žurnalistickému trendu, pochyceném novináři pravděpodobně od politiků – a tak je jeho kniha plná vulgarismů a násilí toho nejhrubšího zrna. Opravdu je nutné kvůli senzaci zacházet až tak daleko?

Ale abychom pouze nehanili, protože odborná recenze/článek není prostředek na vyřizování účtů (ačkoli to tak při pohledu na nedávné slovní přestřelky mezi českými historiky může vypadat) musíme uznat, že Červenák neopomenul studium odborné literatury. Jeho znalosti, zejména co se týče dobové mentality a každodennosti, jsou na velmi dobré úrovni. Stejně tak dobře má zvládnutou i faktografii, kterou čtenářům ve snaze o co největší přístupnost vysvětluje skrze slovníček nejdůležitějších pojmů na konci knihy.
Jenže v konečném důsledku ani tyto autorovy znalosti nejsou historikovi k užitku, poněvadž vše je pečlivě zakomponovanou do snůšky autorových nepodložených spekulací. A tak bude pro čtenáře velmi nesnadné odlišit, co je skutečnost, a co výplod autorovy bujné fantazie.

Podobně ambivalentní je Červenákův přístup k magii. Je samozřejmě správné, že historik, který chce pochopit zkoumanou epochu, se snaží vcítit do myšlení doby. K té neodmyslitelně patří i víra v nadpřirozeno a magii. Autor k magii přistupuje velice pečlivě, na základě dobové mentality, ale i zde se nechává unést. Předkládá nám značně nepravděpodobné spektakulární zjevení božských i démonických bytostí. Jako by mu to bylo málo, on je dokonce nechá mezi sebou bojovat! Historikovi tak nezbývá, než se zeptat, jestli to autor s tím dobovým vcítěním poněkud nepřehnal? Oproti v tomto ohledu poměrně střízlivému první dílu jde o značnou změnu.

Jak je ze všeho výše řečeného patrné – Červenák sice vytvořil kompaktní a logicky postavenou knihu, bohužel jeho interpretace je příliš podřízená bujné fantazii a málo potřebám historické veřejnosti. Autorova posedlost Korneliem Báthorym navíc odvádí pozornost od nepochybně historicky významnější postavy Evliyho Čelebiho.

Ještě nedávno se autor v zájmu historické pravdy veřejně ohradil vůči velkému přešlapu slovenských kolegů, jímž nepochybně je nedávno odhalená socha „Svatopluka, krále starých slováků.“ A teď nás krmí vlastními pohádkami. O to víc autorův obrat zamrzí.
Sečteno a podtrženo jde o knihu, která má nároky na to zabodovat u příznivců vzmáhajícího se žánru historické fantasy. Odborná veřejnost si bude muset počkat na kritické vydání tzv. „Bodrumského zlomku Seyhatname“, jak byl tento významný nález nazván podle místa svého nálezu.

Odborný posudek vypracoval: Doktor, docent Jan Červenka, ing., Csc., ČSD.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).