Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, 28.4. trvale zavírá pražské knihkupectví Fantasya. Osobní odběry na prodejně už nebude možné vyřídit. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Brána Irkally, Juraj Červenák

43-Brana-Irkally

Bůh je milosrdný a laskavě bdí nad věrnými!
Už jsem nedoufal, že se někdy vrátím ke svým zápiskům. Bůh však tomuto malověrnému derviši laskavě připomněl, že za žádných okolností, ani v té nejzoufalejší situaci, nesmí ztrácet víru. Nechť je za to veleben, On, který vládne nad osudy všech.

Nemohl jsem si na úvod odpustit citát z nově objevené části rukopisu Seyhatname, z pera významného tureckého cestovatele a učence Evliyho Čelebiho. Nedávno totiž amatérští potápěči vylovili ze dna Středozemního moře zázračně zachovaný úryvek dosud neznámé části Seyhatname.
My máme to štěstí, že česká a slovenská historiografie patří mezi první na světě, které jsou s touto senzací obeznámeny. Za to patří velký dík slovenskému badateli a publicistovi Juraji Červenákovi.
Toho k Čelebimu dovedl jeho výzkum související s biografií Kornelia Báthoryho, známého bojovníka proti Osmanům z druhé poloviny 17. století. Již jsme měli možnost spatřit první díl biografie, který vyšel s podtitulem Strážcové Varadínu.
Autor má poměrně široký historický záběr – už mu vyšlo několik publikací, v nichž se věnoval zejména slovanských dějinám. Ať už šlo o Slovany na našem území po pádu Avarského kaganátu, výklad pověsti o Bivojovi nebo o jeho svérázný pohled na ruské byliny jako historický pramen pro Rusko doby knížete Svatoslava.

Tolik k chvále autora. Bohužel se Červenák neubránil své žurnalistické praxi a navrátil se do časů, kdy psal ještě beletrii. Autor totiž přistupuje k pramenům velmi nekriticky. Věří každému slovu, které si Čelebi zapsal. Nepochybně hluboce věřící učenec a voják (mimo jiné znalec Koránu a člen řádů dervišů-mnichů), je proslulý jako mluvka a velký příznivce zázraků, které si vždy pečlivě zaznamenává a nezřídka přímo vymýšlí. Jeho cílem není ani tak poučit jako spíš pobavit.

Kdyby si vymýšlel jenom autor pramene, bylo by to v pořádku, s tím si školený historik umí poradit. Ale on si vymýšlí i autor monografie. Neváhá doplňovat tam, kde Čelebi raději mlčí, nebo kde byly zachráněné stránky rukopisu příliš poškozené, aby šly správně vyložit.
Korunu všemu nasazuje vyloženě beletristický styl. Ačkoli si je recenzent dobře vědom, že cílem autora nebylo sepsat odbornou monografii se všemi náležitými proprietami, nýbrž veřejnosti více přístupnou, popularizační publikaci, Červenák zcela podlehl svému potlačenému beletristickému pudu.
Jak jinak si vysvětlit množství fiktivních postav a nepodložených událostí? Autor si dokonce libovolně domýšlí psychologii postav, která je sice po většinu času konzistentní, ale prameně zcela nepodložená. Abychom pouze neplácali do větru, předvedeme si ji na jednom z autorových fiktivních (jakých jiných, vzhledem k omezenosti a povaze pramenů) dialogů:

„Svým způsobem,“ ušklíbl se kapitán, „rozumím jeho motivům. Stejně jako emírovým,“ ukázal na Šahrama, shrbeného v sedle. „Je to zákeřný hrdlořez, který vybil vlastní rodinu a bude se za to škvařit v pekelném oleji, ale jeho důvody chápu. Tebe to ještě nenapadlo Stěpane?“
„Napadlo, jak by ne,“ přikývl Kuzgun zamračeně. „My dva jsme kdysi stáli na stejné straně. Bojovali jsme proti Turkům. Za svobodu, za svou víru.“
„Anebo za kořist, kvůli vyšší hodnosti nebo obyčejné pomstychtivosti,“ pousmál se Báthory. „O šlechetnosti pohnutek teď nemluvím. Jen mě tak napadlo…kde se to zvrtlo? Ještě nedávno mi na nohou chrastily turecké okovy. Dnes zabíjím lidi, kteří se bouří proti osmanské krutovládě podobně jako mí rodáci v Uhrách.“

Jako by nestačilo autorovi vymýšlet si nepodložené události a postavy, ale on podlehl i modernímu žurnalistickému trendu, pochyceném novináři pravděpodobně od politiků – a tak je jeho kniha plná vulgarismů a násilí toho nejhrubšího zrna. Opravdu je nutné kvůli senzaci zacházet až tak daleko?

Ale abychom pouze nehanili, protože odborná recenze/článek není prostředek na vyřizování účtů (ačkoli to tak při pohledu na nedávné slovní přestřelky mezi českými historiky může vypadat) musíme uznat, že Červenák neopomenul studium odborné literatury. Jeho znalosti, zejména co se týče dobové mentality a každodennosti, jsou na velmi dobré úrovni. Stejně tak dobře má zvládnutou i faktografii, kterou čtenářům ve snaze o co největší přístupnost vysvětluje skrze slovníček nejdůležitějších pojmů na konci knihy.
Jenže v konečném důsledku ani tyto autorovy znalosti nejsou historikovi k užitku, poněvadž vše je pečlivě zakomponovanou do snůšky autorových nepodložených spekulací. A tak bude pro čtenáře velmi nesnadné odlišit, co je skutečnost, a co výplod autorovy bujné fantazie.

Podobně ambivalentní je Červenákův přístup k magii. Je samozřejmě správné, že historik, který chce pochopit zkoumanou epochu, se snaží vcítit do myšlení doby. K té neodmyslitelně patří i víra v nadpřirozeno a magii. Autor k magii přistupuje velice pečlivě, na základě dobové mentality, ale i zde se nechává unést. Předkládá nám značně nepravděpodobné spektakulární zjevení božských i démonických bytostí. Jako by mu to bylo málo, on je dokonce nechá mezi sebou bojovat! Historikovi tak nezbývá, než se zeptat, jestli to autor s tím dobovým vcítěním poněkud nepřehnal? Oproti v tomto ohledu poměrně střízlivému první dílu jde o značnou změnu.

Jak je ze všeho výše řečeného patrné – Červenák sice vytvořil kompaktní a logicky postavenou knihu, bohužel jeho interpretace je příliš podřízená bujné fantazii a málo potřebám historické veřejnosti. Autorova posedlost Korneliem Báthorym navíc odvádí pozornost od nepochybně historicky významnější postavy Evliyho Čelebiho.

Ještě nedávno se autor v zájmu historické pravdy veřejně ohradil vůči velkému přešlapu slovenských kolegů, jímž nepochybně je nedávno odhalená socha „Svatopluka, krále starých slováků.“ A teď nás krmí vlastními pohádkami. O to víc autorův obrat zamrzí.
Sečteno a podtrženo jde o knihu, která má nároky na to zabodovat u příznivců vzmáhajícího se žánru historické fantasy. Odborná veřejnost si bude muset počkat na kritické vydání tzv. „Bodrumského zlomku Seyhatname“, jak byl tento významný nález nazván podle místa svého nálezu.

Odborný posudek vypracoval: Doktor, docent Jan Červenka, ing., Csc., ČSD.

16. ledna 2011, Jan Červenka

Diskuze k článku

Ad Brána Irkally
DPS - 16. 01. 2011 12:03

ještě bych tuhle a támhle něco přebrousil, ale jinak moc pěkné a nápadité! rád vidím dalšího člena v řadách nepočetné skupinky snaživců, kteří se snaží tento proud v recenzích prosadit ;)
RE: Ad Brána Irkally
Jan Červenka - 16. 01. 2011 14:44

No myslím, že pan docent si dá na chvíli pauzu;)
Moc pěkné
enci - 16. 01. 2011 18:34

Jsem zvědavá, kolik lidí tuto roztomilou mystifikaci nepochopí.
Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kole...
Trotr RC - 16. 01. 2011 21:51

Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kolegou Doktora, docenta Jiřího Pavloského, ing., Csc., ČSD., který proslul kritickou, genderově-sociologickou studií na téma Twilight a džínové kraťasy zaříznuté mezi půlky vlkodlaka:)))
zajímavý pohled autora
Ondřej - 17. 01. 2011 12:51

Velice zajímavá recenze, na to, že to dílo, o kterém se píše je historický fantasy román(znovu upozorňuji na ten výraz fantasy), a ne moderní vědecká interpretace historické a nedávno z moře vylovené Seyhatname. Ono, asi na tom něco bude, že čím má člověk více titulů, tím bere všechno nějak reálněji a s odstupem, někdy až příliš velkým, a není si schopen vytvořit imaginární svět podle např. knihy, kterou zrovna čte a nebo filmu, na který se dívá. Už se mi párkrát stalo, že mi někdo řekl, jak můžu číst takové blbosti(literatura žánru fantasy a sci-fi), že on by to určitě nečetl. Udělám asi to, co každý, kývnu hlavou, že má pravdu a nic neodpovídám. Jde o to, že ten, kdo si je schopen vytvořit pevnou hranici mezi reáliemi života a "nereáliemi" toho, co čte, nemá žáden problém si užívat potěšení z knihy tohoto žánru(jsou horší i lepší tituly, to už záleží na čistě čtenářově osobní volbě). Je k tomu potřeba mít otevřenou mysl, vždyť přece lidé potřebují fantazii, aby byli lidmi(cituji T. Pratchetta). P.S. Omlouvám se všem, kterých se tento příspěvek mohl nějak dotknout.
RE: Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kole...
Ondřej - 17. 01. 2011 13:05

Schválně jsem si našel údajnou recenzi (píšu údajnou, jelikož jsem v celém článku nenašel slovo recenze, kterým se oháněli všichni, kdo k tomu psali své komentáře o tom, jak má být recenze nestranná a tak) pana Jiřího Pavlovského a musím mu vyseknout hlubokou poklonu. Hodně dlouho jsem se tak dobře nezasmál a navíc k tomu ještě souhlasil s autorovy postřehy;-)
RE: RE: Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kole...
Jan Červenka - 17. 01. 2011 15:38

Tak Jiří Pavlovský je legenda, s ním se nějaký upatlaný historik(přes stejný titul) nemůže rovnat:)
RE: RE: Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kole...
anicka - 17. 01. 2011 19:06

moc prosím, hoď sem odkaz na tu recenzi, nemůžu si nechat ujít příležitost pořádně se nachechtat u něčeho co vtipně haní upíry...
RE: RE: RE: Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kole...
Jan Červenka - 18. 01. 2011 00:20

http://magazin.libimseti.cz/hudba-a-film/6165-zatmeni-pojednane-jako-studie-dusevnich-uchylek?oldcom
RE: RE: RE: Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kole...
Ondřej - 18. 01. 2011 12:27

já jsem četl zase tuhletu: http://magazin.libimseti.cz/hudba-a-film/4966-novy-mesic-aneb-emo-porno-pro-nezletile
RE: RE: RE: Jenom jestli autor výše uvedeného článku není kole...
Ondřej - 18. 01. 2011 12:43

a taky toto: http://magazin.libimseti.cz/hudba-a-film/2825-ach-ty-krasne-zuby-aneb-horor-pouze-pro-zeny

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).