Warning: Variable passed to each() is not an array or object in /home/html/fantasya.cz/public_html/functions/functions_forum.php on line 36
Bouřlivák David Gemmell ~ Fantasya.cz ~ Články


       
Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, přepravní společnosti i Česká pošta bojují s návaly balíků, takže Vám doporučujeme udělat objednávku na našem eshopu nejpozději do neděle 15.12.2019, aby knihy měly šanci dorazit do Vánoc. Samozřejmě budeme vyřizovat i pozdější objednávky, ale už hrozí riziko fatálního zpoždění. Osobní odběry fungují na všech našich prodejnách až do 23.12.

Bouřlivák David Gemmell,

David Gemmell

Bouřlivák David Gemmell

28. července to byly už tři roky, co navždy odešel anglický spisovatel David Gemmell. Kdyby se narodil o pár století dříve, mohl se z něj stát skvělý bard. Putoval by od hradu k hradu a všude by mu lidé naslouchali s otevřenými ústy. Vládcové by ho zahrnovali dary a ženy svou přízní. David Gemmell měl totiž jedinečný dar – dar Mistra vypravěče. Uměl čtenáře přenést do světů, kde slova čest, láska, přátelství, svoboda či odvaha nejsou prázdnými pojmy, nýbrž hodnotami, za které stojí bojovat a snad i zemřít. Přiměl je uvěřit, že každý má moc se postavit zlu. Uvěřit, že každý se může stát HRDINOU…

Narodil se roku 1948 v Londýně. Jeho rodná čtvrť nebyla žádnou „růžovou zahradou“, takže se už záhy naučil využívat svou sílu i výmluvnost. Že nebyl žádným vzorným chlapcem, dokazuje i vyloučení ze školy kvůli hazardu v šestnácti letech.
Pak vystřídal několik zaměstnání. Pracoval jako dělník, byl závozníkem i vyhazovačem v nočním klubu. Kupodivu přitom většinou nemusel používat hrubou sílu. Jeho 193 centimetrů vysoká, svalnatá postava vzbuzovala respekt, a pokud to nestačilo, dokázal většinou výtržníka „ukecat“.
Jeho matce se však takový styl života nelíbil, proto mu dohodla pohovor v místních novinách. Tam ho kupodivu přijali, přestože se žurnalistikou neměl žádné zkušenosti. Začínal od píky, ale novinařina ho bavila, takže se nakonec vypracoval až do šéfredaktorského křesla. Stal se i externím dopisovatelem celostátních novin včetně London Daily Mail, Daily Mirror či Daily Express. Byl oblíbený pro svůj svižný, hutný styl a způsob, jakým dokázal do článků vpravit i lidský rozměr.

O beletrii se poprvé pokusil na konci sedmdesátých let, ale i podle jeho vlastních slov byl výsledek hrozný. Zato druhý pokus – Obléhání Dros Delnochu (The Siege of Dros Delnoch) o několik let později – vypadal mnohem nadějněji. Přesto ani pro ně nenašel vydavatele, a proto rukopis odložil a dál se věnoval psaní článků. Po několika letech text objevil jeho přítel. Na jeho popud autor román upravil a přepracoval. Roku 1984 tak mohla konečně vyjít Legenda (The Legend, 1984). V Legendě musí oslabená posádka drenajské pevnosti Dros Delnoch zastavit invazi barbarských kmenů. Morálka je však špatná, velení oslabené, muži dezertují. To vše má změnit legendární válečník – Druss Veliký. Muž, který dosud neprohrál žádnou bitvu. Muž, kterého nedokáže zastavit ani smrt… Druss si ihned získal sympatie čtenářů a z knihy se stal bestseller, který odstartoval Gemmellovu spisovatelskou kariéru. Jen o rok později s podobným úspěchem představil v románu Král za branou (The King Beyond the Gate, 1985) dalšího ze svých hrdinů – elitního válečníka Tenaka Chána bojujícího proti tyranskému císaři.
Třetí Gemmellova kniha Tulák 1: Cestou vlka (Waylander, 1986), v níž se poprvé objevuje nájemný vrah Tulák Zabíječ, měla překvapivý dopad i na jeho osobní život. Nikdy se netajil tím, že předlohami pro postavy jeho knih jsou lidé z okolí. Právě v Tulákovi to byli kolegové novináři i jeho nadřízení. A ti rozhodně nebyli knihou nadšeni. Takže Gemmell dostal padáka, a to ho přimělo věnovat se psaní naplno. Čekala ho ještě spousta práce a desítky příběhů…

Nejraději se vracel do milované a hýčkané Drenaje ke svým oblíbeným hrdinům, čímž položil základy tzv. Drenajského cyklu. Osudy Tuláka Zabíječe vylíčil v dalších dvou knihách. Nezdolnému Drussovi se věnoval ještě ve čtyřech, přičemž zmapoval podstatnou část jeho života. Ve dvou z nich mu za společníka přisoudil dalšího z legendárních válečníků – Skilgannona Hrozného.
Drenaj však nebyla jediným světem. Rozsáhlým cyklem je i sága o Sipstrassi, kamenech moci umožňujících svým majitelům provozovat magii. Z ní jsou Král duchů (Ghost King, 1988) a Poslední meč moci (Last Sword of Power, 1988) reminiscencí na artušovskou legendu, zatímco trilogie o Jonu Shannowovi v sobě skrývá jakýsi mystický fantasy western.
Velmi příznivé ohlasy měl i čtyřdílný cyklus o Rigantech, horalech bojujících za svobodu a samostatnost, či knihy o Vampyrech, v nichž zase využil upírské prvky. Tím však není výčet jeho prací ani zdaleka u konce. Pustil se i do alternativní historie starověku. Ve dvojici knih Lev makedonský (Lion of Macedon, 1990) a Temný princ (Dark Prince, 1991) vyprávěl příběh Alexandra Makedonského. Alternativní antice se věnoval i ve své poslední práci, trilogii o obléhání Tróje, z níž vyšly dvě knihy – Pán stříbrného luku (Lord of the Silver Bow, 2005) a Hromový štít (The Shield of Thunder, 2006). Závěrečný díl už nikdy nedopsal. Zemřel několik dní po operaci srdce 28. července 2006. Prý při jedné z nejoblíbenějších činností – psaní. Po jeho smrti se pera chopila jeho žena Stella a podle jeho poznámek se pustila do dokončení Tróje. Román pojmenovaný Pád králů (Fall of Kings, 2007) tak ukončil jeden z největších fantasy příběhů.

David Gemmell byl jedním z nejlepších autorů hrdinské fantasy několika posledních desetiletí. Jeho knihy se vyznačují velkou čtivostí, realistickým pojetím postav i prokreslením celého světa. S oblibou se zaměřoval na motiv osamělého hrdiny, který se musí vypořádat s nepřáteli i s vlastními démony – strachem, stářím, nemocemi, ztrátou někoho blízkého či zbabělostí. Ačkoli jsou jeho knihy drsné, vždy se v nich vyhýbal samoúčelnému násilí. Naopak vyzdvihoval hodnoty, které sám vyznával – čest, lásku, přátelství i odvahu.
Když na konci července 2006 odešel, bylo mu teprve 57 let. Kolik knih ještě mohl napsat! Ale možná že právě teď v nějakém jiném světě kráčí po boku nového Drussa a vypráví příběhy dalších hrdinů.

  • Profil je převzat z magazínu Pevnost 10/2006.
28. července 2009, Martin Fajkus

Diskuze k článku

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).