Blade Runner: Zaslouží si androidi toužící po svobodě za každou cenu pochopení?, Philip K. Dick: Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?
 |
Antiutopická nepříliš vzdálená budoucnost se jako téma ve sci-fi neomrzí. Vždy se najde důvod, proč by na světě mohlo být ještě mnohem hůř. V Blade Runnerovi zastupuje tento fatální mezník jaderná válka, která lidem obrátila život naruby.
Válka zahubila většinu lidí a zvířat. Někteří přeživší emigrovali na Mars, zbylí dobrovolně nebo z donucení žijí ve městech na Zemi. Vlastnit a starat se o domácího mazlíčka se považuje za společenskou normu, sehnat si živé zvíře však vyjde velmi draho. Proto se mezi lidmi těší oblibě věrně vypadající umělé náhražky. Stejné firmy vyrábějí i humanoidní roboty, kteří byli jako otroci využíváni při kolonizaci Marsu. Těmto androidům však není cizí touha po svobodě na Zemi, kam mají vstup zakázán. Čekají tu na ně lovci připravení je za slušnou odměnu poslat na odpočinek, tedy zabít.
Mezi takové lovce patří Rick Deckard. Právě převzal případ týkající se skupinky androidů nejnovějšího typu řady Nexus-6, kteří jsou od člověka téměř k nerozeznání.
Stejný svět jinak
Philip K. Dick si pro svůj román stvořil velmi působivé prostředí, jeho vizuálnímu popisu ale mohl věnovat o pár slov víc. Všechny neustále ohrožuje radioaktivní prach, jeden z důsledků jaderné války, který výrazně narušuje lidský mozek a genetickou informaci člověka. Deformovaní lidé se označují jako speciálové, jsou duševně narušeni a mají znemožněnou emigraci. John Isidore, kolem kterého se točí druhá příběhová linie, je právě takovým speciálem. Skrz jeho naivní oči čtenář sleduje příběh z jiné, nutno dodat že velmi zajímavé, perspektivy.
Autor si kromě robotích domácích mazlíčků vymyslel i další vychytávky, například varhany, jimiž si člověk může změnit náladu, nebo Voigt-Kampffův test empatie, který lovcům umožňuje rozeznat mezi lidmi androida. Čtenář si může i párkrát vyzkoušet, zda by androida od člověka podle jeho odpovědí rozeznal. Laserové pistole jsou samozřejmostí.
Philip K. Dick v pěti bodech
- Narodil se roku 1928 a zemřel roku 1982.
- Přestože v psaní začínal realistickými romány, dnes je jeho jméno neodmyslitelně spjato s klasickou sci-fi.
- Mnoho filmů bylo inspirováno jeho tvorbou, například Total Recall, Minority Report nebo Temný obraz. Podílel se i na tvorbě filmu Blade Runner z roku 1982, před smrtí však stihl zhlédnout jen jeho pracovní verzi.
- Roku 1963 získal za román Muž z Vysokého zámku cenu Hugo, mnoho dalších ocenění následovalo. Od roku 1983 je každým rokem udělována cena Philipa K. Dicka.
- Za svůj život napsal třicet šest románů a pět povídkových sbírek.
Dick má navíc velmi příjemný způsob vyprávění. Všechno, co si vymyslel, ochotně čtenáři vysvětlí, ale zároveň ho nepodceňuje. Věnuje také dostatek prostoru prezentaci svých zlepšováků přímo v akci.
Nejen hon na androidy
Lovec Rick Deckard není jen chladnokrevná mašina na chytání androidů, jak by mohlo vyznít z anotace. Napříč celým příběhem se v něm melou morální rozpory a pochyby o sobě samém a o zabíjení robotů, kteří vypadají a chovají se téměř lidsky. Přesto je lovec musí brát jen jako stroje, nebo by spíš měl.
Velmi důležitou roli v jeho nejistotě sehraje i jiný lovec, prvotřídně chladný Phil Resch.
„Nezabíjíš způsobem, jakým to dělám já, ani se nesnažíš… krucinál. Já vím, jak to je. Zabíjíš rád. Potřebuješ jenom záminku. Kdybys měl záminku, zabil bys mě.“ (str. 124)
V knize však vystupuje zajímavých postav víc, každá sleduje své zájmy a ne vždy lze s jistotou odhadnout, kdo je ve skutečnosti člověk, protože i ti se někdy chovají strojově, kdežto někteří androidi vykazují známky lidství.
Jak už to bývá, film Blade Runner z roku 1982 od Ridleyho Scotta natočený na náměty románu pozbývá některých dějových a úvahových faktorů, přesto výborně dokresluje ponurou bezvýchodnou atmosféru knihy s nádechem noiru a nepopiratelně patří mezi kulty žánru.
Vysloužilý příběh? Ani náhodou!
Novým vydáním románu Sní androidi o elektrických ovečkách? dostali Dickovi fanoušci a milovníci sci-fi další šanci zařadit jedno z jeho nejznámějších děl do své knihovničky. Této možnosti by se měli chopit především čtenáři se zálibou v existenciálních otázkách, kteří se rádi nad čtením pozastaví a chvilku si popřemýšlí po svém. Philip K. Dick otevírá dveře novým pohledům. Nezáleží na tom, že tato kniha má už pár desetiletí za sebou, její opakované vydávání jasně dokazuje, že má co nabídnout i současnému čtenáři.
- Philip K. Dick: Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?
- Argo, 2013
- překlad: Linda Bartošková
- obálka: Matouš Přikryl
- 220 stran, 199 Kč (v e-shopu Fantasye již za 179 Kč)