Bába Motyka si jde pro všechny, kteří mají odvahu vyslovit její jméno, Marko Hautala: Bába Motyka
 |
Na malém finském předměstí se generaci po generaci předává tajemný a děsivý příběh o Bábě Motyce. Její jazyk je černý, černější než sama smrt. Kdo se opováží vyslovit její jméno, zemře. Bába mu vytrhne srdce z těla, zakope ho a pak ho s požitkem sní. Děti jsou na jejím menu oblíbenou pochoutkou, nepohrdne však i dospělými. Nikdo před ní není v bezpečí. Je Bába Motyka skutečnou noční můru, nebo vysloužilou postavou z finského folklóru?
Při oznámení, že vyjde hororově laděná kniha od finského autora, který je přirovnáván ke Kingovi, se mnoho čtenářů zaradovalo. Bába Motyka svou obálkou a anotací láká na jedinečný příběh, při kterém bude běhat mráz po zádech (a nejenom po zádech). Jak svému slibu dostála?
I přes neustálé, výše zmíněné, přirovnávání ke králi hororů, Stephenu Kingovi, vykazuje Bába Motyka spíše znaky typické pro jiného autora hororových příběhů, Johna Saula. Oba autoři, Saul i Hautala, vědí, jak udržet napětí a neunudit čtenáře hned na počátku. V dnešní době, kdy je trh přesycen jednorázovými duchařskými horory a béčkovými krváky v televizních obrazovkách, není snadné převést strach na papír. Tiskařská čerň je sice temná jako noc sama, ale pouze správně zvolená slova v dobrém příběhu probudí ve čtenáři to něco ustrašeného, co se skrývá hluboko uvnitř. Prvotní strach, který vytryskne na povrch ve chvíli, kdy tělo a mozek ví, že je něco špatně.
Hororově laděné knihy nemohou na čtenáře zaútočit poškádlením lidských smyslů – vid a sluch, mohou se spoléhat pouze na představivost čtenáře. Brilantní popisy okolí, postav, děje, jsou proto klíčové. Autor nesmí příliš natahovat, ani krátit, naopak je třeba hrát si se slovy a rozehrát psychologickou hru se čtenářovou myslí. Marko Hautala má na to rozhodně talent, který může při troše cviku vyrůst.
Marko Hautala v pěti bodech
- Vede kurzy tvůrčího psaní.
- Je označován za finského Stephena Kinga.
- Vystudoval angličtinu a literaturu.
- Zaměřuje se na psychologické thrillery s hororovým nádechem.
- Bába Motyka je jeho první román, který vyšel v češtině.
Autor vypráví příběh z pohledů tří osob, což nabízí širokou perspektivu a sondu hlouběji do temných zákoutí děje. Jak už to bývá dáno vrtkavým osudem, cesty hlavních hrdinů se střetnou a poskytnou komplexnější a ucelené vyprávění. Neduhem u Báby Motyky je totiž veličina, se kterou je nutné zacházet opatrně. Pro zvědavost a napětí je často používaný nádech tajemna. Ta správná dávka rozvíří částečky strachu, které se s postupem času spojí a vytvoří hurikán, který mlátí a řve na poplach při strašidelných podnětech, které jsou čtenáři a divákovi podsouvány. U Báby Motyky není použit pouze lehký tajemný závoj, který dodá šťávu, kniha je naopak zahalena do těžké deky tajemna, která dusí a škrtí.
Místo kýženého efektu okořenit příběh kapkou záhadnosti, je Bába přesycená jednou velkou záhadou, která schizofrenně proplouvá knihou, a i přesto, že jsou někde její části vysvětleny, neodlehčí to její tíhu, která tlačí na celkové zakončení příběhu. Tisíc čtenářů, tisíc chutí, je tedy sporné, jestli je to pro Bábu Motyku plus, či mínus. Někdo se nechá jen pohladit sametovým závojem, druhý se rád zabalí do těžké deky.
Možná to byl autorův záměr, nechat pointu rozplynout v bílé, chladivé mlze, která zmizí tak, jak se objevila a zanechá po sobě pocit prázdna. Nebo to byl možná pokus, jak čtenáře odradit od zjišťování, co je vlastně Bába Motyka zač. Protože jak se ví, kdo o ní mluví, toho nečeká nic pěkného.
- Marko Hautala: Bába Motyka
- Knižní klub, 2016
- Překlad: Linda Dejdarová
- Obálka: iStockphoto / Mika Tuominen
- 318 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
