Archa, Boyd Morrsion
 |
Když se malého dítěte zeptáte na nějaké slovo, začínající na A, odpoví vám nejspíš auto nebo anděl – podle pohlaví. Ale když se na totéž zeptáte archeologa, odpoví vám s největší pravděpodobností Archa. Fenomén legendární archy, které pomohla biblickému Noemu zachránit se před smrtící potopou, provází lidstvo po celá staletí. Mnoho nejrůznějších výprav a archeologických expedicí se snažilo dokázat nebo vyvrátit její existenci. Ale nikdo nebyl úspěšný – až dosud.
Nikoho určitě nepřekvapí, že slavnému vědci Hasadu Arvádímu neprojde jeho objev jen tak. Čistokrevní padouši se prostě dostanou všude… a neradi nechávají svědky. Uběhne několik let a na scénu vstupuje dcera zmizelého archeologa Dilara Kennerová. Celé ty roky po otci bezvýsledně pátrá a najednou ji jako blesk z čistého nebe zasáhne zpráva od muže jménem Sam Watson, který tvrdí, že o něm něco důležitého ví. Schůzka se opravdu uskuteční, ale než se Watson dostane ve svém vyprávění k jádru problému, zemře na prudký srdeční infarkt.
Předtím ale ještě stihne Dilaře říct několik záhadných slov. Jedním z nich je i jméno bývalého vojáka a člena zvláštních jednotek Tylera Lockeho, kterého se Dilara ihned vydá hledat. Nebude to ale jednoduché, protože Tyler pracuje momentálně na ropné plošině, ke které se dá rychle dostat pouze vrtulníkem. A právě zde se rozjíždí řetěz nečekaných událostí. Ukazuje se, že Dilařin život leží v žaludku někomu opravdu mocnému. Někomu, kdo má přístup k elitní jednotce zabijáků a neváhá ji naplno použít. Jsou tu ale i další věci: například záhadná nehoda letadla filmové hvězdy Rexe Haydena, či úmrtí dr. Johna Colemana – vědce, jehož jméno stihl Watson před smrtí také vyslovit. Všechny dílky skládačky do sebe začínají pomalu zapadat a ukazuje se, že to, co doteď vypadalo jako nehoda, je ve skutečnosti něčím úplně jiným. Pátrání se rozbíhá a všechny cesty vedou k jedinému cíli – k legendární biblické Arše, která ovšem v rukou fanatického šílence znamená pro lidstvo smrtelné nebezpečí.
Když jsem četla několik prvních kapitol knihy, pořád jsem si říkala, že mi na tom něco nesedí. A pak mi to došlo. Nikdy jsem totiž neslyšela, že by na Noemově arše bylo něco nebezpečného. Jistě, jeden zkázonosný biblický artefakt jménem Archa je všeobecně známý. Jde ale o Archu úmluvy (schránu, v níž je přechováváno biblické desatero a jejíž dotek měl nepovolanému přinést smrt), nikoli o tu dřevenou, 300 loktů dlouhou dřevěnou kocábku, kterou má Noemova archa být. Jak by mohla někomu ublížit dřevěná maxi loď? Snad jen tím, že by ho zasypaly její ztrouchnivělé zbytky… Nakonec se ale ukáže, že všechno je úplně jinak. Bibli totiž nesmíme brát tak úplně doslova. Stačí jedna chybka v překladu nebo nepozorný opisovač a záhada je na světě.
Genesis 8,4: Tak že spočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý
den toho měsíce na horách Ararat.
Tentokrát Dilařin otec nahradil jedinou předložku: přeškrtl „na“ a nad
ni zapsal „v“.
„Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce
v horách Ararat,“ přečetl Tyler. „V čem je to významné?“
Kniha Archa patří žánrově ke sci-fi thrillerům a jako taková musí mít i svého hlavního padoucha. Něco málo jsem už naznačila dřív, ale teď vám ještě navíc prozradím, že se jmenuje Sebastian Ulric. Ale za sebe musím říct, že tedy není nic moc. Když narazíte na opravdického fanatika a chvíli posloucháte jeho argumenty, máte obvykle alespoň na chvíli pocit, že v tom, co říká, je skrytý alespoň kousek pravdy. Ale v případě Sebastiana se mi nic takového nezdálo. Jeho postavu bych shrnula jedním slovem – nezajímavý. Stejné výhrady mám i k hlavní postavě – archeoložce Dilaře Kennerové. Já jsem jen podprůměrný amatérský zájemce o biblickou historii, ale i tak na mě některá tajemství a souvislosti doslova křičely ze stránek, i když se její studovaný mozek teprve snažil pochopit, co to všechno znamená.
Na knize se mi naopak velmi líbila spádovost děje (hrdinové se skoro ani nevyspí) a propracovaný plán chystané apokalypsy. Konečně záporák, který má kromě plánu A v záloze také plán B, C a možná i D. Oceňuji také množství zajímavých prostředí, do kterých se hrdinové dostanou. Od ropné plošiny, přes podzemní bunkr až po horu Ararat. Autor si také libuje v technických hračičkách a ke cti mu slouží, že na konci knihy prozradí, které z použitých technologií existují, a které musí šikovní vědci teprve vyvinout. Všechny vynálezy jsou ale popsány tak věrohodně, že závěrečné odhalení bude určitě pro většinu čtenářů překvapením.
Můj celkový dojem z knihy je rozhodně kladný. I přes její objemnost (368 stran) jsem ji přelouskala za dva večery (že mi přitom pes na nohy vyklopil misku s vodou, mi v tu chvíli přišlo jako nepodstatný detail). Napínavé čtení od prvních stran – žádný zdlouhavý úvod. A když k tomu přidáme ještě akci na každé druhé stránce a zajímavá vědecká a historická odhalení, dostaneme skvěle napsaný titul, který se čte doslova jedním dechem.
- Morrison, Boyd: Archa. Orig. The Noah's Ark Quest
- Překlad: Zdík Dušek
- BB Art, 2011
- Obal Jan Matoška
- 368 stran/ 249 Kč