Anne Rice vyměnila upíry za vlkodlaky v románu Dar vlka, Anne Rice: Dar vlka
Poté, co se mladý reportér Reuben stane svědkem vraždy, při které je vážně poraněn neidentifikovatelným zvířetem, začnou se u něj projevovat velmi zvláštní schopnosti. Ty mu umožňují vycítit zlo v té nejryzejší podobě a Reuben se proto vydává do ulic, pronásledovaný prosebnými hlasy nevinných obětí. Začíná potírat zločin tím, že ve své vlčí podobě trhá zločincům a útočníkům hlavy a končetiny. Něco takového samozřejmě nezůstane bez povšimnutí a jeho jednání rozpoutává mediální hon na tak řečeného Vlčího muže.
Reuben dělá vše proto, aby jeho totožnost zůstala skryta, a jeho pohled na svět se zatím od základů mění. Morálka se stává relativní, víra v Boha se opět se mění na jednu z nejdůležitějších otázek jeho života. A je tu jeden tajemný dům a několik ztracených filosofů-alchymistů, jejichž tajemství čeká na Reubenovo odhalení, stejně jako jeho nová totožnost.
Americkou spisovatelku Anne Rice není třeba českému čtenáři fantastiky nijak obšírně představovat. Ve světě se proslavila svými Upířími kronikami a v česku si tak vybudovala početnou fanouškovskou základnu. Její poslední román Dar vlka provázela vlna netrpělivého očekávání a ohlasy na něj jsou přinejmenším rozporuplné.
Příběh vlčího muže začíná velmi poeticky a pomalu navozuje atmosféru melancholie a hlubokých myšlenek. Jak je pro Anne Rice typické, celý příběh se odehrává spíše v rovině teologických rozprav a filosofických diskuzí nad otázkami morálky, viny a smyslu vlastní existence. Téměř pět stovek stran dává autorce dostatek prostoru k tomu, aby načrtla dostatečně obsáhlý a spletitý příběh, a zaplnila ho v tomto případě možná až zbytečně velkým množstvím motivů a témat.
Dar vlka se v mnoha směrech podobá její předchozí tvorbě, ať už je to opakováním oblíbených slov či takřka naturalistickým charakterem násilných scén. Většinu fanoušků proto nový román ničím nepřekvapí. Spíše naopak, velká očekávání často plodí zklamání, zvláště když se jedná o prověřené a kvalitní spisovatele, mezi něž se Anne Rice nepochybně řadí. Dlouhé čekání na její nový román sice přineslo své ovoce v podobě víceméně kvalitního románu, nicméně zůstává diskutabilní, zda se neměla autorka držet spíše vyšlapaných upířích cest a nechat vlkodlaky v klidu spát. Dar vlka má totiž do slavných příběhů upíra Lestata daleko.
Anne Rice v pěti bodech
- Její rodné jméno je Howard Allen O'Brien. Rodina Anne Rice má velmi kladný postoj k literatuře. Její sestra Alice Borchardt je také fantasy spisovatelka. Manžel Stan Rice se až do své smrti věnoval poezii. Syn Christopher Rice je romanopisec.
- Nekorunovaná královna upířích románů se proslavila v osmdesátých a devadesátých letech svými Upířími kronikami, z nichž byly do češtiny přeloženy pouze dva díly, Interview s upírem a Upír s tváří anděla. Knihy Interview s upírem a Královna prokletých byly veleúspěšně zfilmovány.
- Tvorba Anne Rice výrazně ovlivnila gothické hnutí.
- Věnuje se také psaní knih s křesťanskou tématikou. Je autorkou trilogie o Ježíši Kristu a náboženské motivy prostupují celou její tvorbou.
- Anne Rice píše hojně také pod pseudonymy. Jako Anne Rampling napsala knihy Útěk do ráje (zfilmováno) a Belinda. Pseudonymu A. N. Roquelaure využívá v případě erotické literatury.
Fanoušci Anne Rice jistě ví, co od své oblíbené autorky očekávat. Pokud by se však někdo, kdo s autorčinou tvorbou zkušenosti nemá, domníval, že se mu dostane akčního a strhujícího dobrodružství, pak ho Dar vlka zklame zcela nepochybně. Způsob jakým autorka vypráví své příběhy je totiž vražedně pomalý a v tomto případě je to bolestně znát. Kniha tratí na neustále se opakujících popisech, které jsou z devadesáti procent zcela zbytečné a ubíjející.
Ačkoli autorka je po stylistické stránce velmi dobrou vypravěčkou, výborně buduje atmosféru svých příběhů a dává si práci s postupným odhalováním všech tajemství a rozplétáním všech zápletek, lenost, s jakou postupuje děj kupředu, se dřív nebo později přenese i na čtenáře. Motivace číst se ztrácí a společně s ní i kouzlo celého vyprávění. Nejednoho mohou odradit i diskuze náboženského charakteru, což je ale pro tvorbu této spisovatelky více než příznačné a ani v nejmenším to nelze považovat za nedostatek.
Naopak, v románech Anne Rice je vždy něco metafyzického a pro její postavy je přirozené, že se často zaobírají otázkami víry, jejím smyslem a místem, které zaujímá v lidském životě. Není náhodou, že v Daru vlka se stejně jako v nejznámějším románu Anne Rice Interview s upírem objevuje postava bratra-faráře. To ale není jediná věc, která připomíná tento autorčin bestseller. Stejně jako v její první knize i zde je hlavním motivem hrdinova proměna, důsledky, které tato změna přináší, a vnitřní monology, díky nimž kniha plyne kupředu především. Snaží se snad i tímto způsobem spisovatelka přiblížit svému nejúspěšnějšímu dílu a navázat další kvalitní sérií, jen s jiným „živočišným druhem“?
Největším nedostatkem Daru vlka jsou tedy očekávání potenciálních čtenářů, kteří se mohou mylně domnívat, že se jim dostane strhujícího vlkodlačího dobrodružství. Prokousávat se pak zdlouhavými popisy a náboženskými diskuzemi nemusí být ani trochu příjemné. Anne Rice se pokusila nastartovat novou sérii, na její neúspěšnější tvorbu se jí však navázat nepodařilo. Přesto je ale Dar vlka kvalitní literaturou a osloví předně zastánce pomalejšího způsobu vyprávění, kteří se nebojí naturalističtějších popisů a trochy toho filosofického rozjímání. Ostatní mohou doufat přinejmenším v to, že Dar vlka dopomůže nakladatelství Baronet ke konečnému přeložení a vydání všech knih této spisovatelky, na které fanoušci stále ještě čekají. I když Dar vlka toto čekání příliš nezpříjemní.
- Anne Rice: Dar vlka
- Baronet, 2013
- překlad: Olajda Prokešová
- obálka: Emil Křižka
- 484 stran, 349 Kč (v e-shopu Fantasye již za 314 Kč)