Už uplynulo několik let, co se Markéta setkala se svou nejlepší kamarádkou Amélií. Dívky mají společné sny a přání, jenže zatímco Markéta dospívá, chodí na schůzky s chlapci a chce se stát zpěvačkou, Amélie zůstává tou dvanáctiletou dívkou, která se nikdy nezmění.

Život kolem nich proběhl, aniž by si to Amélie nebo její matka uvědomily. Více než sto let žily v poklidu ve starém domě společně s kočkami bez ponětí o tom, co se děje za dveřmi. A pak se Amélie setkala s Markétou, která jí otevřela dveře do světa živých.

Avšak doba, kdy byly Amélie s Markétou nejlepší kamarádky a to bylo všechno, co jim stačilo ke štěstí, už dávno uplynula. Markéta místo toho pomalu dospívá a zažívá věci, kterých se Amélie nikdy nedočká. Zatímco se její nejlepší kamarádka připravuje na pěveckou soutěž, Amélie se dostává do potíží s bytostmi mnohem temnějšími a děsivějšími, než je ona sama.

Petra Neomillnerová v pěti bodech

1. Její práce se vyznačují velmi čtivým literárním stylem a až naturalistickou syrovostí a tvrdostí, a to jak po stránce dějové, tak i v charakterizaci postav.
2. Debutovala povídkou Ta, kterou smějí sedlat jen bohové… v časopise Pevnost, ve kterém pravidelně vycházejí její knižní recenze a články o magii.
3. V roce 2006 vydala první samostatnou knihu – sbírku Vlastní krev, v níž soustředila příběhy o čarodějce Moire a přidala několik dalších povídek. Následovaly první díl cyklu Písně čarodějky s názvem Nakažení (2007), sbírka povídek Hry na bolest (2007) a první část cyklu o upírce Tině Salo ze současné Prahy Sladká jak krev (2007).
4. Další čtenářsky oblíbenou hrdinkou se stala zaklínačka Lota, autorka jí věnovala romány Psí zima (2008) a Žár krve (2011) a mnoho povídek shrnutých do sbírky Zaklínačka Lota (2009).
5. Petra Neomillnerová se kromě fantastiky zabývá také magií. Na toto téma jí již vyšly knihy jako Magické kameny (2006), Milostná magie (2007) či Magický herbář (2011).

Kniha Amélie a duchové je třetím dílem série Petry Neomillnerové o nevšedním přátelství ducha a lidské dívky. Jako závěr série je knihy pojata ve velmi přemýšlivém a až melancholickém duchu, který z pohledu obou hlavních postav ukazuje rozdíly, které se mohly zdát nedůležité, když Markéta ještě byla v Améliině věku.

Markétina povaha se nijak nezměnila, ale s tím jak dívka postupně dospívá a mění se její představy o životě, se zákonitě vzdaluje přemýšlivé Amélii, která chce své kamarádce stále pomáhat. Krom toho všeho do jejich osudů vstoupil život, a tak Markéta začíná chodit ven s kluky a společně s ní čtenář nahlédne do zákulisí šoubyznysu, kde se chce hrdinka uchytit coby budoucí zpěvačka.

To Amélie by nejraději dál pomáhala lidem, jenže jak se zdá, svými nočními toulkami Stromovkou porušuje zákonitosti duchů a je otázkou, jestli dokáže obstát před bytostmi mnohem temnějšími, než je ona sama.

Autorka čtenářům v závěrečném díle své série nic neusnadnila. Člověk si musí hodně domýšlet a konec sám o sobě je jakoby neuzavřený a možná trochu moc zrychlený. Knihy Petry Neomillnerové jsou vždy typické svojí fantazií a silnými začátky sérií, se závěry to však bývá slabší a i Amélie je toho důkazem. Autorka mohla konání postav odůvodnit mnohem průhledněji a vůbec propracovat závěr knihy, na druhou stranu by čtenář mohl přijít o kouzlo celého díla, které stejně jako ostatní příběhy působí mile a příjemně. Člověk se i po dočtení nejnovější Amélie usmívá a ani vlastně neví proč – a to nejen díky příjemnému textu, který ocení i starší čtenář, ale opět i díky krásným ilustracím z pera Lubomíra Kupčíka.

• Petra Neomillnerová: Amélie a duchové (Amélie 3)
• Albatros, 2016
• obálka: Lubomír Kupčík
• 96 stran, 199 Kč (v e-shopu Fantasye již za 179 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).