Že účel světí prostředky, to ví Záhadný dávno. Bez této znalosti by jen stěží mohl stát v čele Cerberu, polovojenské organizace hájící zájmy lidstva způsoby poněkud kontroverzními. Když se mu tedy dostanou do rukou technologie Smrťáků, nečelí žádnému dilematu – je ochoten se pustit do výzkumu oněch bájných nepřátel i za cenu pokusů na lidech. A ne, s Paulem Graysonem to nemá nic společného. Zná jej přece dost dobře, aby věděl, že by se přihlásil jako dobrovolník i sám od sebe…

Vítejte v univerzu počítačové hry Mass Effect. V science-fiction, u které máte pocit, že jednotlivé prvky jste už někde viděli, ovšem ve výsledné směsi působí originálním a svěžím dojmem. A mezitím, co netrpělivě očekáváme završení herní trilogie ve velkolepém finále, na pulty českých knihkupectví dorazila třetí část knižní série.

Třetí část?
A opět od Drewa Karpyshyna. Zatím, co „Zjevení“ zaplňovalo bílá místa kolem Sarena a Andersona a Vzestup se zaměřoval především na biotiku a kvariany, Odveta se zaměřuje na otázku Smrťáků. Na rozdíl od předchozích částí úzce navazuje na předchozí příběh – a na znalost herních reálií.

Bez kterých informací se nedá obejít?
Zejména bez těch z Vzestupu. Hráče sice potěší zmínky o veliteli Sheppardovi, výskyt vládkyně podsvětí Arie, starý dobrý pan Záhadný a spousta dalších prvků, ovšem Karpyshyn pracuje především se svými vlastními charaktery. A ano, opravdu se hodí vědět, kdo to je Paul Grayson a jaké jsou jeho vazby vůči Cerberu. A kdo je Kahlee Sandersová, jak se vyvíjela její kariéra i jací muži prošli jejím životem.
Autor se často omezí jen na jemný náznak, dává prostor pro domýšlení si a vytvoření vlastního vhledu, vlastních úhlů pohledu – a pro něco podobného je skutečně potřeba znát jednotlivé nitky. V tom se přístup Karpyshyna příliš neliší od Záhadného teze, že lidé mají sklon vyplňovat prázdná místa příběhu vlastními myšlenkami, logickými úvahami a kreativním přístupem. Ale aby něco takového fungovalo, musí být na čem stavět, z čeho vycházet při kombinování a analyzování plánů v plánech.

Není třeba se však zbytečně děsit. Odveta byla psána z jako svižný, akčně pojatý příběh z herního světa, a Drew Karpyshyn odvedl perfektní práci. Děj ubíhá ve vysokém tempu, dokáže strhnout i sám o sobě. Na rozdíl od Vzestupu funguje i motivace a psychologie postav; právě jejich zvládnutí katapultuje Odvetu z řemeslně zvládnutých příběhů kamsi k příběhům skvělým. A zároveň má v sobě cosi, co docvakne, „až když je pozdě“.

Nejsilnější pasáže totiž nejsou jen přestřelky, pátrání, útěk, zoufalý boj o život i vyšší cíle. Snaha Paula Graysona o zachování vlastní identity je přinejmenším stejně dramatická jako libovolná akce Kai Lenga, elitního zabijáka Cerberu. Autor si troufá na morální dilemata, a to je jen dobře. Dokáže položit otázky, které postrádají jediné správné odpovědi. Otázky o odpovědnosti a povinnosti. To všechno činí z Odvety jedinečný studijní materiál lidských reakcí – a to jak na stránkách, tak mezi stránkami… a zejména v čtenářské vazbě na konkrétní skutečnosti odrážející se v ději.
Na ironii, že je to lidská extremistická organizace, kdo se snaží přímo čelit skryté hrozbě a neodbývá ji jako pohádku.
Na otázku, jestli má Záhadný právo obětovat jednotlivce v pokusu, jehož výsledky by mohly zachránit do budoucna miliony životů.
Na úvahu, zda se dá mluvit o dobru a zlu, když je ve hře evoluce a povznesení se nad genetické limity. A jestli je vůbec čemu vzdorovat, protože pěnkavy na Galapágách by měly také jisté námitky proti postupnému pozměnění svých zobáčků.
Organický život žije, umírá a je zapomenut. Zákonitosti tohoto vesmíru jsou nedotknutelné. Neměnné. A…

…a to stejné platí i o knihách. Drew Karpyshyn dokázal vytvořit ideální oddechovou knihu. Pro toho, kdo v Odvetě hledá oddechové počtení si. Zároveň do něj dokázal vložit tolik dalších věcí, že v mých očích prokázal, že neexistuje vysoká a nízká literatura, ale pouze dobré a špatné knihy. Odveta je hluboce lidská, a to snad ve všech významech toho slovního spojení. A Drew Kerpyshyn se v ní dokázal s vesmírem Mass Effectu a se svými hrdiny rozloučit způsobem vpravdě velkolepým.

P.S.: Touto cestou bych chtěla poděkovat svému výtisku Odvety za zdatné sekundování při psaní recenze, za bezbolestnost, s jakou přešel jeho obsah do mozku, a za zdvořilost, s kterou mi nechal poslední slovo.
Rádo se stalo.

• Drew Karpyshyn: Odveta
• překlad: Jakub Mařík
• Fantomprint, Ostrava: 2011
• obal: BioWare
• 288 stran/ 199Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).