Jako fanda Howardova Conana jsem se na antologii příběhů tak trochu opomíjeného žánru meč a magie hodně těšil. Anotace slibovala mimo jiné „svižnou akci, drsné násilí, nelítostné netvory a úžasné poklady“. Na rovinu říkám, že výsledek je spíše mírně nadprůměrný. A magie je tu rozhodně více než mečů.

Kniha je věnována třem velkým osobnostem subžánru – Robertu E. Howardovi, Fritzi Leiberovi a Michaelu Moorcockovi, třem klasikům sword & sorcery. Tím spíše trochu zamrzí, že první dva jmenovaní zde nejsou zastoupeni, nicméně jde jen o drobné fanouškovské povzdechnutí.

Po krátké a ne nezajímavé předmluvě obou editorů o vývoji subžánru už na nás čeká sedmnáct slibovaných příběhů. Snad se mnou budete souhlasit, že o kvalitě antologie rozhoduje kvalita jednotlivých povídek v ní zahrnutých a sestavit takovou, která by obsahovala jen samé výborné kousky, je obtížné, snad i nemožné. Rovněž kniha Meče a temná magie obsahuje výborné, nadprůměrné, průměrné i vyloženě slabé kousky.

Antologii otevírá jedna z nejlepších záležitostí, na kterou v knize narazíme, a sice Eriksonovy Kozy a sláva. Klasická zápletka o skupině dobrodruhů (zde žoldáků), kteří nocují na místě obývaném nějakým zlem (zde hordou netvorů), je obohacena o typický Eriksonův černý humor a hlavně, tyhle „oběti“ se zabíjením potvor živí! V celé knize jde o jeden z nejryzejších příkladů subžánru meč a magie.

Za Eriksonem následuje Glen Cook s povídkou Tides Elba zasazenou do jeho známé trilogie Černá legie. Příběh dějově zapadá mezi první a druhý díl a točí se okolo spiknutí jednoho ze Zahalených proti legii. Pro fanouška Cookovy trilogie je příjemné setkat se se starými známými, ale to je tak vše, co povídka nabídne, někoho sérií nedotčeného však myslím nenadchne vůbec.

Černá legie není jediným českému čtenáři známým cyklem, jenž je zde zastoupen. Setkáme se také s Moorcockovým Elrikem z Melniboné a podíváme se do Silverbergova Majipooru. Zatímco příběh Rudé perly o marném Elrikově úsilí získat „náhradu“ za meč Bouřenoš nepostrádá akci a melancholickou atmosféru, Silverbergovy Temné časy na Půlnočním trhu jsou spíše humorným vyprávěním o prodejci magických lektvarů, který si zadělá na problémy, když vyrobí lektvar lásky jednomu nižšímu šlechtici. Závěrečná Podělaná práce Joea Abercrombieho se odehrává ve stejném světě jako jeho trilogie První zákon a název ji přesně vystihuje – skupina žoldáků dostává za úkol uloupit z jedné opevněné barbarské vesnice magický předmět, aniž by věděli, jak vlastně vypadá. Akce se samozřejmě zvrtne v krvavá jatka a cynická pointa je myslím dobrou tečkou jak povídky samotné, tak i celé knihy.

Vůbec humorných příběhů zde nalezneme nad očekávání dost. Třeba Tanith Lee v povídce Dva lvi, čarodějnice a plášť vypráví příběh dvou dobrodruhů, kteří se musí nedobrovolně vydat pro vzácný artefakt, a vtipně si pohrává s klasickými klišé (dva nepřemožitelní hrdinové – sourozenci, tajemná čarodějnice, prokleté město), přičemž ale způsob vyřešení situace nepostrádá logiku. Troufalí zloději Billa Wilinghama napoprvé zaskočí tím, že končí v podstatě uprostřed děje. Nicméně pokud si stejně jako já řeknete, že tohle autor prostě nemohl myslet vážně a přečtete si ji ještě jednou, zjistíte, že jde o celkem podařenou satirickou anekdotu (alespoň doufám, že to autor myslel tak, jak píšu, a není to tím, že by se cestou do tiskárny ztratil kus textu). Ne vždy však humor funguje. Například v Barvmistru Grošáku Tesovi autor Michael Shea o jedné výpravě složené z různorodé skupiny dobrodruhů tlačí s parodickým způsobem vyprávění na pilu natolik, až se vtip vytrácí. Sympatickou hříčkou je Příhodný dárek pro čarodějnou loutku Gartha Nixe o jednom nečekaném vymítání.

S humorem se setkáme i v povídce K. J. Parkerové Perný týden popisující jeden „obyčejný“ pracovní týden nájemného čaroděje. Hrdina-vypravěč vyprávění glosuje s patřičným cynickým humorem. Tím se dostáváme k další tematické skupině povídek spojených motivem hrdiny/ů – čarodějů.

Zatímco krátký příběh Zpívající oštěp Jamese Engeho (patřící ve světě do prý populárního cyklu) o jednom věčně opilém čaroději a jím vytvořené zbrani, která se dostala do nepravých rukou, mne příliš nezaujal, Čaroděj z Wiscezanu C. J. Cherryhové si mne podmanil temnou atmosférou města dobytého nepřítelem. Za novým vládcem města stojí mocný mág, který uspořádá hon na všechny čaroděje ve městě. Hrdinou je mladý učeň skrývajícího se mága, který sehraje významnou roli při svržení nového vládce. Líbilo se mi využití ve fantasy ne příliš často využívané iluzionistické magie. Mezi nejpodařenější kousky v knize patří také Mezi policemi Scotta Lynche o zvláštní zkoušce, kterou má podstoupit pět čarodějných učňů – vrátit stejný počet knih do příslušných polic do knihovny. Ta je ještě nebezpečnějším místem, než je knihovna zeměplošské Neviditelné univerzity.

Za nejslabší považuji povídku Krvavé klání Gene Wolfa – příběh skákající z místa na místo, na konci mi nebylo jasné, o co vlastně šlo, a styl vyprávění mi přišel příliš rádoby umělecký (pokud je na vině recenzentova nízká inteligence, pak se omlouvám a rád si nechám vysvětlit „co tím chtěl autor říci“). Dcera mořského trolla Caitlín Kiernannová vede sice odnikud nikam, ale nelze ji upřít povedenou atmosféru. Tou disponuje (v duchu klasické sword & sorcery) i příběh Grega Keyese Neposkvrnění o barbarském válečníkovi posedlém krvežíznivým ženským duchem. Krátká povídka s dlouhým názvem Zbožštění Dala Bamora: Příběh z Města ozvěn od Tima Lebbona zase vypráví o transportu zajatého čaroděje – možného lidového hrdiny. Má slušnou atmosféru a nechybí zde akce, ale příběh jako by neměl ani začátek ani konec.

Máme zde tedy několik výborných zástupců (Erikson, Cherryh, Lynch, Moorckock), nadprůměrných (Lee, Parkerová, Nix, Abercrombie), pár průměrných (Cook, Keyes, Enge, Lebbon), podprůměrných (Kiernannová, Shea) a jedno vyložené zklamání (Wolfe). U příspěvku Willinghama pak bude záležet na čtenáři, zda autorův vtípek vezme, či nikoli. K tomu je třeba připočíst pečlivou redakční práci a stylovou obálku. Ve výsledku se tedy jedná o jistě nadprůměrný počin, nicméně o nějaké žánrové události roku (jak se píše na zadní straně knihy) může být řeč jen těžko.

• Strahan, Jonathan (ed.) & Anders, Lou (ed.): Meče a temná magie
• Překlad: kolektiv překladatelů
• Laser-books, Plzeň 2011
• Obal: Ken Kelly
• 424 stran/349 Kč

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).