Za soumraku, Stephen King
 |
Sbírka Stephena Kinga Za soumraku obsahuje dvanáct kratších textů z několika posledních let a k tomu jeden výrazně staršího data (Pekelný kocour). Porovnání právě této povídky, akční, cynické, drsné, jejíž děj se žene vpřed v neutuchajícím tempu, se zbytkem knihy ukazuje nejlépe, jak se autor vyvíjel a v čem se jeho současná tvorba liší od té z dob, kdy se proslavil.
Zbývajícími povídkami prostupuje téma smrti, strachu a beznaděje daleko ztišeněji, delikátněji. Převládají melancholičtější podtóny, a i když také zde je katalyzátorem probuzeného zla (jak je pro Kinga typické) často mírně fantaskní zásah zvenčí (podivné místo, vyvolávající v lidech, kteří je navštíví, obsedantně-kompulzivní poruchu – N.), daleko důležitější než dřív je člověk sám – jeho nemoci, obsese, běsi. Autorovi hrdinové tentokrát nekonají bezhlavě, nejsou ve zběsilém tempu vláčeni shluky náhod, dějových zvratů a osudových chyb (až na výjimky, jako třeba hrdinka povídky Utíkej, Káčo, utíkej, kterou ohrožuje vraždící maniak), ale jejich charaktery jsou i na takto malém prostoru velice propracované a hlavním mottem je nutnost vyrovnat se s nějakou tíživou situací. Se smrtí dítěte či blízkých osob (Utíkej, Káčo, utíkej; Předplatné New York Times za velmi výhodnou cenu; Věci, které po nich zůstaly), s vlastní smrtí (Willa), s vážnou nemocí (Ayana), ale i s věcmi na první pohled daleko banálnějšími a oproti těm předchozím v podstatě směšnými, jež ale v důsledku mohou mít fatální následky: zvýšený cholesterol (Rotoped), vlastní popularita (Odpočívadlo) nebo nevěra ženy po desetiletích manželství (Němý). King i zde jednoznačně potvrzuje smysl pro detail, zápletky vycházejí z banální maličkosti, která všechno obrátí naruby, a zároveň znovu a znovu dokazuje, jak i z absolutní hlouposti může vytvořit fungující hororový příběh (už zmiňovaný Rotoped, v němž ožije lidský metabolismus v podobě pracovní čety; nebo útěk z mobilní toalety v povídce V úzkých), aniž by v jeho podání působil směšně či trapně.
Otázka samozřejmě zní – nebyl přes všechny vážné podtóny a jednoznačný myšlenkový přesah, typický pro současnost, rozevlátý, bezstarostný a cynický King minulosti lepší povídkář? Nezářily jeho brutální a nezapomenutelné smrště plné ironie z před třiceti let daleko jasnějším světlem? Odpověď je na každém čtenáři a jeho osobních preferencích.
- Stephen King: Za soumraku
- vydala: Beta, Praha 2009
- přeložila: Linda Bartošková
- přebal: Petr Bauer
- 344 stran, 299 Kč
Recenze je převzata z magazínu Pevnost 10/2009.
15. ledna 2010, Jiří Popiolek
