Stíny v létě, Daniel Abraham
 |
Dumali jste někdy nad tím, k čemu jsou dobré kursy tvůrčího psaní krom faktu, že jde o chytrý způsob, jak si spisovatel vylepší příjem – poté co přečte haldu blábolů a přesvědčí jejich tvůrce o nepříjemné skutečnosti, že z nich nikdy nebudou vypravěči příběhů? Talentovaný autor si přece cestu na výsluní prošlape sám, ne? Zřídka ano. Jenže ve spoustě lidí um psaní dřímá a nejlepším způsobem, jak jej probudit, je absolvovat workshop. A nejlépe ten samý prestižní Clarion, jímž pod vedením matadorů žánru prošla řada současných hvězdných jmen fantastického nebe…
…na němž by za pár let mohlo zářit i jméno Daniela Abrahama, který v roce 1998 na Clarionu West svým výtvorem zaujal hned dvojici instruktorů – u nás populárního G. R. R. Martina a Hugy ověnčeného editora G. Dozoise – a ti se nerozpakovali nadějného učedníka přizvat na pomoc, aby společnými silami zdárně dokončili léta rozepsanou novelu Shadow Twin. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že to byl pouhý začátek slibně se rozvíjející spolupráce, jež po pětileté odmlce vyústila k románu Hunter’s Run (2009).
Vraťme se však k povídce, již Abraham napsal na workshopu během posledních dvou dní, těsně před uzávěrkou. Právě ona se stala prologem úvodního dílu čtyřdílné série Kvartet vysoké ceny. Děsíte se, že tu máme další mnohosvazkový titul od mladíka, který se pořádně ani nenaučil držet pero? Znepokojení není na místě. Prolog byl a stále je svébytným literárním útvarem, stejně jako jím je první a každé další pokračování série (z toho vyplývají značné výhody pro čtenáře). Abraham rozvíjel svou vizi zvolna, avšak s jasným cílem. Prvotním hybným momentem však byla autorova agentka, která zkušeným okem v prostém příběhu uviděla potenciál. A nemýlila se! Tou pravou inspirací, jež ponoukala k napsání rovnou čtyř svazků, však byla Abrahamova babička.
Uznejte sami, že člověk narozený ve dvacátých letech (již) minulého století musel něco zažít a pamatovat: změny ve společnosti (zlegalizování potratů, zrovnoprávnění postavení žen), bouřlivý hospodářský vývoj (velká krize, války), dramatický vědecko-technický pokrok (rozšíření telefonu, vynález televize). Jako by nestačilo, že osudy člověka jsou už samy o sobě dostatečně barvité, aby vystačily na román. Její vnuk chtěl zachytit alespoň úlomek bohatého života, který prožila. Otisknout do cyklu „Jeden život, v němž se mění celý svět…“ Je nasnadě, že je to záměr nemalý a nelehký. O to těžší je hodnotit jen jeho čtvrtinu, malou část propracované skládačky, jejíž celistvý obraz spatříme až za několik let. Přesto se domnívám, že s prvním dílkem se Abraham popasoval zdárně.
Fantasy jako epos bez žánrových klišé
Po přečtení první kapitoly pochopíte, že Stíny v létě jsou na hony vzdálené klasickému pojetí fantasy. Boří totiž většinu zažitých konvencí, jež bychom u tohoto žánru čekali: postrádají hlavního hrdinu, který svými skutky zachrání svět, líté příšery, jasně vymezené dobro a zlo a taktéž tradiční obory magie. Ostatně už z první stránky na vás dýchne závan orientu a asijských kultur: lidé odění ve volných hábitech s širokými rukávy (které slouží jako praktická kapsa pro rozličné listiny), systém úklon nahrazující mimiku, zde rozšířený a obohacený o propracovaný systém póz, jimiž ti nejzdatnější dokáží vyjádřit jakoukoliv pohnutku (klidně i několik najednou) a skrýt ji před méně bystrými jedinci, nebo výuku v podobě trnité cesty k pochopení dle vzoru šaolinského kláštera. K tomu si připočtěte i neotřelou magii úzce související s obchodem, prosperitou a rovněž silou říše, neboť příběh je zasazený do časů, kdy „…obchod nabýval stejného významu jako válčení.“ Jsou to právě andat, jacísi magičtí elementálové spoutaní básníkem ve formě básně, kteří pomáhají Saraykhetu být tím, čím je – kolébkou obchodu, bohatství a ekonomické síly – že si na ně rozpínavé národy nedovolí sáhnout. Jenže když není básník, neexistuje ani andat…
Přiznávám, že první třetina románu (a po celou dobu rozmluvy básníků a Itaniho) na mě velice zapůsobila – jemnými, uctivými rozhovory, kde je každé slovo pečlivě promyšlené před tím, než je vysloveno, čínskou moudrostí obsaženou v mnohých citátech a myšlenkách – až jsem se naladil na příjemně poklidné tempo vypravování, které zcela vystihuje zvolené časové období, kolorit dané civilizace, prostředí a přítomnost básníků. Čekal jsem nirvánu, místo ní se dostavilo zklamání. Prvotina totiž klame tělem, neboť primárně pojednává o mladých, dospívajících lidech, kteří chtějí žít a měnit, bořit svět dle obrazu svého. Počáteční osvícenost a rozvážnost proto časem dostává na frak a zůstává jen slušně napsaný, nicméně obyčejný příběh o lidech, jimž srdce plane emocemi (láskou, záští, pomstou) tak silně, že jimi jsou zcela oslepeni; a přinášejí změnu: „A láska je důležitější než spravedlnost…“ „Někdy. Ano.“ (…) „To je hrozná myšlenka,“ pronesl. „Že by se láska a nespravedlnost spojily.“ Čtenář se zkrátka musí smířit s tím, že Stíny v létě popisují životy dospívajících osobností a posun v jejich myšlení a chování přinesou až další díly. A tak jediné, co bych spisovateli opravdu vytknul, je rozvleklá gradace děje, která nekoresponduje s čiperným mládím a změnou.
Ač je děj upředen z několika příběhových linií, postupně míří k vytčenému cíli, naznačenému v úvodním dialogu mezi Amat a Wilsinem. Zejména v první půli se Abrahamovi daří vystupňovat napětí v závěru jednotlivých kapitol a v tom nejlepším je utnout – aby si v další nejprve odskočil jinam a po čase se vrátil zpět s celkem lakonickým (až na výjimky) shrnutím naťuknutého „dramatu“. Zaručuji vám, že místy budete děj hltat, místy se budete nudit. Důvod je prostý. Jednání leckterých postav je snadno čitelné a sem tam i zdlouhavé. Vůbec by nevadilo, kdyby v ožehavých scénách ubylo nadbytečného přemýšlení ve prospěch činů. Celou knihu až moc vystihuje rčení, že co se má stát, stane se. Tak proč otálet?
Možná proto, že postavy jsou Abrahamovou silnou zbraní, neb jsou to právě ony, kdo na sebe strhává pozornost, víří dění, nechává si nahlížet do myšlení, kde zažíhají jiskry intrik, jež pokračují nevinným tokem pronášených slov. Čtěte proto pozorně, neboť žádná persóna není zcela černá nebo bílá, stejně jako život není založený jen na špatných a dobrých rozhodnutích, protože co je dobré pro vás, nemusí být dobré pro druhé, a už vůbec ne pro společnost. Věřím, že si vychutnáte propracované a přesvědčivé osobnosti, jako je například navenek hulvátský, ale uvnitř sentimentální básník Hešai, dobrosrdečný a důvtipný Itani, který utíká před odpovědností, rázná a cílevědomá Amat s vlídným srdcem nebo čtverácký andat. Po této stránce se máte na co těšit.
Měl-li bych knihu oznámkovat, udělím 7,5/10. Ač nejsem zcela ztotožněn s vyzněním úvodní knihy Kvartetu, je neoddiskutovatelné, že se Abrahamovi podařilo nastínit myšlení a přesvědčení dospívajících lidí a učinit tak první krok k nesnadnému vykreslení života jedince v proměnách společnosti. Kdyby však přidal na tempu a ubral zbytných myšlenkových pochodů mladé generace a nahradil je činy, příběh by působil živěji, více by evokoval nespoutané, bujné mládí. Jsem proto zvědavý, zda pokračování dostojí slibům a přinese dospělejší a snad kompaktnější pohled na svět. Schopnosti na to autor má.
- Daniel Abraham: Stíny v létě
- vydal: Laser, Plzeň, 2009
- přeložil: Karel Makovský
- obálka: Stephan Martiniere
- 360 stran / 289 Kč
