Pijou mi krev aneb Upírkou na vlastní nebezpečí, Kimberly Pauley
 |
Je jí šestnáct. Celý život má před sebou, ale její rodiče by radši, kdyby byla mrtvá. Co by taky mohla chtít po někom, kdo má tesáky?
Mina (ano, jako z Drákuly) Hamiltonová je obyčejná puberťačka. Chodí do školy, kroutí hlavou nad výstřelky své nejlepší kamarádky Sereny a řeší trable s kluky. Vlastně zas tak obyčejná není. Její rodiče jsou nemrtvá stvoření noci a Mina je jejich utajené dítě. A teď se to i profláklo.
Mina má čtyři týdny na rozmyšlenou. Buďto se stane upírkou a ztratí svou nejlepší kamarádku, nebo zůstane člověkem a přijde o rodiče. Být či nebýt (krvesajem), toť otázka!
Upírské téma v literatuře začíná být jako vyschlá studna zasypaná sebepohrdáním a neukojitelnou krvežíznivostí. Pijou mi krev není žádný bestseller, ale zajetému stereotypu se vymyká minimálně svou lehkostí a jednoduchostí.
Nečekejte od Pijou mi krev žádný převratný náhled na upírství. Kimberley Pauley staví na starých osvědčených faktech přizpůsobených jejímu příběhu. Upíři nespí, nepůsobí na ně česnek a mají dokonalý zrak a sluch. Jedinou inovací jsou kurzy pro budoucí upíry, které musí podstoupit i Mina.
Pro jednou zapomeňte na silnou hlavní hrdinku, která se s ničím nepárá a vždy dosáhne svého. Mina pluje hezky s proudem a nejeví známky žádného rebelství. Občas působí, jako by měla IQ šumící trávy a naivní představy jí taky moc nepřidávají. Sem tam ale utrousí vtipnou poznámku, čímž své vady vykompenzuje alespoň do takové míry, že vám nepoleze na nervy.
Upíří romantika na středních školách:
- Claudia Gray (série Akademie Evernight) – Akademie Evernight, Hvězdopravec, Přesýpací hodiny, Na druhé straně (recenze),
- Richelle Mead (série Vampýrská akademie) – Vampýrská akademie (recenze), Mrazivý polibek (recenze), Stínem políbená (ukázka, recenze), Krvavý slib
- P. C. Cast & Kristin Cast (série Škola noci)
- Stephenie Meyer (série Stmívání)
Vedlejší postavy jsou na tom podobně. Rádobygothička Serena sice moc prostoru nedostala, přesto je ale zajímavá a není těžké si ji oblíbit. Minini rodiče si sice přejí pro svou dceru to nejlepší a se vším tím „Nechceme tě ovlivňovat, ale ty víš, že máme pravdu“ dokážou pořádně iritovat. Strýček Morty je prostě upíří podomní prodejce. Něco jako Horst Fuchs s tesáky, jen zábavnější. A v neposlední řadě pisatelka upířích románů spící v rakvi.
Opomenuti by neměli zůstat ani Aubrey a Georg, mužské elementy příběhu. Aubrey se víc než o Minu zajímá o jejího obžerstvím trpícího strýce a o své romantické představy o tom, jak je život krvesaje úžasný. Georg to svým ostrovtipem z větší části zachraňuje, takže Aubreymu alespoň nemusíte věnovat moc pozornosti.
Kimberly Pauley v pěti bodech:
- Narodila se roku 1973 v Kalifornii.
- Vystudovala angličtinu na Univesity of Florida.
- Sama o sobě říká, že vždycky chtěla psát. Pijou mi krev je její první román, ale přispívá i do různých časopisů a novin.
- Je zakladatelkou Young Adult Books Central, jednoho z největších webů o knihách pro mládež.
- Nyní žije se svým manželem a synem v Londýně.
Celkově je Pijou mi krev nenáročná kniha, ve které se nebudete muset potýkat s žádnými tragédiemi a pohnutými životními osudy. I přes naprostou absenci zápletky (nebo možná díky ní) ji lze považovat za dobrou odpočinkovou knihu, s níž si ukrátíte dlouhou chvíli, a možná vás dokonce navnadí k přečtení druhého dílu.
Hodnocení: 50 %
- Pauley, Kimberly: Pijou mi krev aneb Upírkou na vlastní nebezpečí (Sucks to Be Me)
- vydal: Alpress, 2010
- překlad: Eva Konečná
- obálka: Tomáš Řízek
- 216 stran, 199 Kč
