Tak si konečně přečtu Luisin duch v pořádném překladu.

... a luisin duch nejvíc. jeden neví, jestli si o to jedna z těch dvou luis nevymyslela. nesnáším poídky na hranici žánru a dějí se větší podivnosti je nehorázná kravina

Trochu mě zaráží, že tato kniha je zařazena zrovna do žánru sci-fi. Spíše by tam mělo být něco jako: žánr neznámý, protože tuhle knihu opravdu zařadit nejde. Sama autorka o tomto díle říká: Jedenáct povídek obsažených v tomto souboru, je praštěných, fantaskních a inteligentních to, myslím, zaměření tohoto díla vystihuje docela dobře. Povídky, obsažené v této knize, se rozhodně bouří proti zavedeným povídkovým rámečkům. Některé tak postrádají smysl, jiné jsou dokonale absurdní a další zase bezhlavě skáčou z místa na místo tak, že i Alenka v říši divů je proti nim učiněný břídil. Jednu povídku byste větším dětem klidně přečetli večer místo obvyklé pohádky před spaním, druhá vás vrhne do téměř 100% hororového žánru a zfilmovaná podoba té další by se zase nesměla vysílat před 22 hodinou. Zkrátka v knize se vše mísí se vším a zdá se mi, ža autorka hodně zkouší čtenářovu toleranci a trpělivost. Nejednou si určitě řeknete: Je tohle vůbec možné? A na konci knihy vám zbudou jen dvě možnosti: Buď ji začnete milovat, nebo nenávidět. A já asi patřím k té první skupině…