Zavzpomínejte na dobrodružné mládí s Conanem a schlaďte se s Pány severu, Ivana Kuglerová: Conan a Páni severu
 |
Mnozí z vás to asi nezažili, ale existovaly i doby, kdy se čeští autoři fantastiky neprodávali, pokud nevydávali po pseudonymem. Nebo nenapsali Conana. Conan a Páni severu sice do té doby tak úplně nepatří, ale pořád v sobě mají mnoho z pionýrských dob české fantastiky.
Conan je vlastně taková fantasy frančíza. Návod, jak takový příběh napsat, získáte snadno – stačí si přečíst pár knih od jeho duchovního otce Roberta E. Howarda. Pokud vám Howardovo pojetí přijde jako příliš svazující, můžete lehce nakouknout i do knih jeho četných epigonů, ale pouze velmi opatrně. Pokud se vám to zdá jako úžasně jednoduchý návod na napsání knihy, buďte na pozoru, protože je velký rozdíl mezi tím napsat Conanovku a napsat dobrou Conanovku. Naštěstí Ivaně Kuglerové se podařilo naplnit to druhé a do Howarda namíchala právě tolik svých ingrediencí, aby nešlo o tupé klišé, ale zároveň zachovala to podstatné ze zakládajícího díla žánru sword & sorcery. O tom koneckonců svědčí i fakt, že Páni severu se dočkali i druhého vydání.
Ivana Kuglerová se rozhodla zapojit Conana jako hlavní figurku na šachovnici Pánů severu, tedy jakési obdoby vikingských bohů. Takže o slovutného barbara se přetahují Odan, Frega a Loptr. Právě jejich kočkování vyruší Conana z poklidného popíjení medoviny mezi Aesiřany, a tak sebere družinku mladých a nadšených válečníků a vydává se po stopách obřího vlka a zlodějů stád. Nebyl by to ale Conan, kdyby se do celého podniku pustil čistě z dobroty srdce, a tak je v tom jako obvykle namočena taky ženská.
To, že se Conan dokáže vypořádat s jakýmkoli nebezpečím, asi nikoho nepřekvapí, stejně jako poměrně velká úmrtnost všech lidí okolo. Co je ale překvapivější, Conan sám se podstatnou část knihy na žádný velký výkon nezmůže – jediné, co se mu daří, je neustále se vyhýbat smrti a velké protivníky až do samotného konce kosí někdo jiný. Autorce se tak daří budovat poměrně hutnou a temnou atmosféru, která je ještě podpořena neustálým umíráním vedlejších postav. Ty sice v drtivé většina slouží pouze jako kanónfutr, v lepším případě jsou vykresleny pomocí jedné výrazné povahové vlastnosti (vztekloun, bručoun, šprýmař apod.), ale pro vytvoření mrazivého pocitu bezmocnosti to bohatě postačuje.
Bohužel podstatnou ránu pro namáhavě budovanou atmosféru je trochu uspěchaný konec, kde se celá hlavní zápletka vyřeší na pár stranách. Čtenář má najednou pocit, že ho autorka celou dobu vodila za nos. A co je nejhorší, samotný Conan běh událostí ovlivní jen minimálně, což už může být pro fanouška svalnatého barbara docela těžké sousto.
Podle všeho je po vyprávění o Conanových dobrodružných výpravách pořád poptávka, alespoň podle zájmu o monumentální svazek jeho komiksových příběhů. Žádný div, že čeští nakladatelé oprášili nějaký ten osvědčený barbarský flák. A přesně to Conan a Páni severu jsou. K Howardovu světu i charakteru přistupuje Kuglerová s mírnou, zdravou drzostí, a tak přestože vše odpovídá, je v knize i dost osobitosti. Škoda toho nevyužitého závěru, kniha má potenciál na víc než na pouhý nadprůměr mezi Conanovkami.
- Ivana Kuglerová: Conan a Páni severu
- Klub Jelese Vernea, 2015
- obálka: Milan Fibinger
- 245 Kč, 238 stran (v e-shopu Fantasye již za Kč)
