Star Trek, DS9, Vlastní krví, K. W. Jeter
 |
K čtenářům se dostává další řadový dílek do mozaiky skládající příběh vesmírné stanice Deep Space Nine. Co k němu napsat víc, když v předcházející větě je vlastně obsaženo všechno, co tento díl řady DS9 představuje?
Jako obvykle je čtenáři předkládán ucelený příběh rozsahem odpovídající jedné seriálové epizodě, i když právě tento příběh součástí seriálu není a je včleněn mezi dvě epizody zhruba v polovině první sezóny, kdy se provoz stanice DS9 jako nástupiště k průletu červí dírou do Gama kvadrantu pomalu začíná stabilizovat, i když propojení cardassianské a federační techniky pořád způsobuje občasné problémy. To jsou ovšem záležitosti, které mají mnohem jednodušší řešení než ty, jež přináší nutnost spolupráce mezi těmi, co ještě nedávno byli nepřáteli, a jen přítomnost zástupců Federace brání novému vypuknutí otevřených konfliktů (nepřipomíná vám to něco… Jako bych slyšela z dálky znít balkánské melodie…). Když si k tomu přidáte, že obě nedávno znepřátelené strany a potažmo i Federace mají s využitím červí díry vlastní plány, které nemíní zrovna příliš zveřejňovat – nebo spíše se je snaží přede všemi utajit – pak je tu zápletka nabíledni. Prakticky každý něco skrývá, Cardassiany, Bajorany, majora Kiru, Oda či Quarka z toho nevyjímaje. Snad jen doktor Bashir otevřeně dává najevo zájem sblížit se s některou z žen přítomných na stanici. A pak ještě chce co nejrychleji uvést do provozu karanténní jednotku stanice.
Cardassiané si zase přejí formálně sice dodržet všechny dohody, které uzavřeli po ukončení války, ale přesto si uchovat vládu nad červí dírou. Jak? No přece tím, že ovládnou její ústí do kvadrantu Gama. Tomu je nutno zabránit, takže vyvstává nutnost rychlé akce, jejíž provedení autor řádně ztíží zapojením tajné bajorské frakce redemptoristů. Redemptoristé se s výsledkem války proti Cardassianům nechtějí spokojit a nejraději by v blízkosti Bajoru neviděli vůbec žádné cizince, včetně těch z Federace. Dokonce jsou ve svých snahách o „očistu“ Bajoru schopni dojít tak daleko, že se snaží odstranit každého, kdo této jejich snaze stojí v cestě. Nejvíc jim v cestě ovšem stojí právě ta červí díra, která je příčinou všeobecného zájmu cizáků o Bajor. Tak co s tím?
Že nakonec jsou všechny komplikace vyřešeny, je nabíledni. Cardassianům se nepodaří ovládnout červí díru, redemptoristům se nepodaří ji zničit, Federaci zastoupené Bashirem a Siskem se naopak podaří zájmy Federace obhájit, zlo je potrestáno – ale ne docela, je nutné si padouchy šetřit do dalších dílů. A tak snad jen ubohý Bashir jako samozvaný Casanova opět neuspěje.
Jak jsem napsala v úvodu, je to prostě další díl, který se drží plně v intencích příslušné řady a nijak z ní nevybočuje ani k nadprůměru, ani druhým směrem. Charaktery jednajících jsou dány, není možno se od nich příliš odchylovat. Překvapivé zvraty tedy musejí přinášet postavy, objevující se jen v tomto díle. Zde jsou to redemptoristé, hlavně jejich vůdce Hören Rygis, a částečně i obyvatelé červí díry. Ale ani oni nemohou jednat jinak, než jak jim dovolují pravidla žánru.
Hören je tudíž ukázkovým typem fanatika, dokládajícím pravidlo o cestě do pekla. Ano, o té dlážděné dobrými úmysly. Jeho idea v podstatě není nijak špatná: Když z Bajoru a jeho okolí zmizí všichni ti cizinci, kteří mění ustálené zvyky a tradice, bude mít planeta klid pro vlastní stabilizaci a pokojný vývoj. A obyvatelé červí díry? No tak ti zase musejí zůstat trochu záhadnými, nepochopitelnými, ale přitom vlastně lidskými, chápajícími i odpouštějícími bytostmi.
Vyznavače universa Star Treku jistě tento díl uspokojí, ale pokud sérii nesledujete soustavně, rozhodně vás k nadšenému obdivu nestrhne.
- K. W. Jeter: Star Trek, DS9, Vlastní krví
- vydal: Laser-books, Plzeň 2008
- přeložil: Radim Rouče
- 240 stran / 175 Kč
