V pouhých šesti letech přišla o matku, Královnu ohně, i svoji zemi. Císař, který jí všechno vzal, držel Theodosii jako rukojmí a zotročil její zemi. Korunoval ji jako Princeznu popela a ona musela roky přihlížet, jak jí před očima mučí a zabíjí její lid. Teď je však Theodosie na útěku a má v plánu konečně stanout v čele svého lidu.

Theo už nenosí korunu z popela. Utekla z paláce na lodi své tety, pirátky proslulé pod přezdívkou Prokletý drak, s princem Sórenem jako rukojmím. Potřebuje armádu, aby mohla osvobodit svůj lid.

Princezna popela se naučila být nenápadná, zvykla si na život, ve kterém ji od dětství šikanovali, mučili a trestali za prohřešky, které neudělala nebo nemohla ovlivnit. Pak však nastal zlom a královna se probrala k životu. Theo je připravena obětovat se pro své lidi, ale zdá se, že cena bude příliš velká.

První díl série představil velmi zajímavý svět, mladou hrdinku, pomyslný milostný trojúhelník a slibný young adult román, jehož příběh se sice lehce táhl, ale byl velmi čtivý. A v podobném tempu pokračuje i druhý díl.

Princezna popela neměla příliš strhující nebo zapeklitý příběh, jednalo se hlavně o seznámení se světem, který se Lauře Sebastien velmi povedl. Vládkyně kouře tedy slibuje pořádnou akci, která má být vyvrcholením krvelačného utlačování a deseti let otroctví. Čas plyne a čtenář sleduje Theo, která je nucena se provdat, aby zachránila svůj lid.

Příběh je opět dost předvídatelný, i když obsahuje několik překvapivých momentů. Minimálně během první poloviny knihy se také zdá, jako by autorka stále měla dost času a nešetří dlouhými popisy a táhnoucím se příběhem. A to i přesto, že se v tomto případě nejedná o trilogii, kde by byl druhý díl jen výplňkový.

U Princezny popela nevadilo, že příběh nebyl nijak moc akční, byl to koneckonců rozjezd a autorka musela všechno vysvětlit a všechny hlavní hráče představit. Jenže to už máme dávno za sebou a v navazujícím díle by měla jednotlivé linky dotahovat do konce. Nejde vyloženě o zásadní problém, ale od série o dvou dílech si většina lidí slibuje jistou dynamičnost, která tady prostě chybí.

Co se týká postav, kromě hlavní hrdinky – v jejíž hlavě se se děj odvíjí a jejíž ich-formu čtenář čte – ostatní působili v prvním díle velmi ploše. Příliš nedávaly smysl jejich hluboké pohnutky a pevné vztahy, které se prostě v ději objevily bez silnějších návazností na okolní děj. Bohužel ani v druhém díle se Sebastien v popisu postav příliš nezlepšila. Všechny zapadnou do jednoho šedého celku a ani jedna vedlejší postava nepůsobí opravdu uvěřitelně.

To se ovšem nedá říct o ústřední protagonistce, které ich-forma dodala správnou hloubku, a Theo, osiřelá královna, je díky ní uvěřitelná a příjemná hlavní hrdinka, jež působí realisticky a není naprosto neohrožená a všemocná, jak už to u hrdinek young adult fantasy často bývá. Člověk jí jednoduše občas lituje, občas jí v duchu nadává a občas jí i fandí.

Vládkyně kouře není nadprůměrným titulem, v rámci žánru nevytváří něco uchvacujícího nebo nezapomenutelného, je to však pokračování příjemné a milé young adult, které na pár hodin dokáže zabavit. Čtenáři se nebude tajit dech a pravděpodobně vytuší, co se asi tak ke konci semele, přesto s chutí knihu dočte, aby si byl jistý, že to nakonec bude tak, jak předvídal. A i takové lehčí knihy mají svoje místo.

• Laura Sebastianová: Vládkyně kouře (Princezna popela 02)
• Cpress, 2020
• Překlad: Jana Vlčková
• 408 stran, 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 296 Kč)