Deset let byla princezna Theodosia vězenkyní ve vlastní zemi. Krutý utiskovatel jí nasadil na hlavu korunu z popela, musela sledovat, jak mučí a vraždí její lid, ale teď… Teď je Theodosia konečně volná a stojí za ní armáda rebelů.

V žilách právoplatné dědičky Astrey vždy koloval oheň, a přesto, že se ho císař snažil celou dekádu uhasit tím, že dívku týral a vystavil ji posměchu, nepovedlo se mu to. Královna se nikdy nevzdává. Tuto lekci – tu ze všech nejdůležitější – se Theodosia naučila od své matky již v dětství.

Právoplatná dědička trůnu má před sebou nadlidský úkol, musí osvobodit svůj zotročený lid a postavit se novému nepříteli: novopečené císařovně.

Třetí a závěrečný děj young adult série od americké spisovatelky Laury Sebastianové je opět plný dívčí síly a odvahy mladých bojovníků, kteří jsou ochotni obětovat životy za svobodu svého lidu.

Žánr young adult fantasy před lety zažil obrovský boom a společně s tím vznikla i spousta klišé, kterým se nevyhnula ani Princezna popela. Nalezneme zde mladou náctiletou hrdinku, která přišla o matku a stala se otrokem krutého císaře a hračkou v rukách jeho naivní dcery. Hrdinku, která má přítele z dětství a zároveň potká hodného prince. A knihu, kde dospívající hrdinové bojují proti režimu, kde každý nepřítel je dospělý. Princezna popela byla takové klišé žánru young adult, až to bylo zase po letech velmi příjemné čtení. A nejzajímavější na prvním díle byl jeho konec.

V druhém díle Vládkyně kouře už hlavní postavy dostávaly trochu více osobnosti a motivace. Theodosia sice byla stále tou správně otravnou hlavní hrdinkou, ale stávala se hrdinkou, která našla vůli bojovat. A kniha měla příběh naznačený v úvodu trilogie. Ovšem jak už to u trilogií bývá, tak smyslem druhého dílu byla především výplň a budování atmosféry pro epické finále, které teprve mělo přijít.

A tak tu máme Královnu plamenů, v níž příběh vrcholí. A o děj doopravdy není nouze. V knize se neustále něco děje – což je oproti prvnímu dílu, který byl velmi pozvolným vyprávěním prakticky bez pořádné akce, velká změna – a příběh konečně ubíhá v tempu, které by čtenář ocenil už u Vládkyně kouře.

Každá z postav má jasně daný charakter a motivy, přestože autorka se nesnažila jít příliš do hloubky, a tak jsou jednotlivé postavy – včetně té hlavní – napsané jako podle manuálu fantasy knih pro mladé. Máme tu hned několik hrdinů, do kterých se čtenářky mohou zamilovat a nedokážou si mezi nimi vybrat. Vtipnou vedlejší postavu. Postavu, jež není tak úplně kladná, ale přesto ji nelze nemilovat. A otravnou hlavní hrdinku, kterou si moc čtenářů nezamiluje, ale to už u young adult bývá často úděl hlavních postav a samozřejmě záleží na vkusu čtenáře.

Králova plamenů nepředstavuje nijak složité čtení s nepříliš komplikovaným příběhem, který je i relativně předvídatelný, a přesto záživný dost na to, aby čtenář nepomýšlel na odložení knihy na později. A děj skončí, když autorka neví, jak z toho vybruslit – prostě skupině náctiletých, kteří zachraňují svět, pošle nějakou tu berličku, aby to neměli tak složité. Ve výsledku ale bude čtenář spokojen a na sérii bude vzpomínat jako na milou jednohubku, kterou zvládne přečíst během deštivého prodlouženého víkendu.

• Laura Sebastianová: Královna plamenů (Princezna popela 03)
• Cpress, 2020
• Překlad: Jana Vlčková
• 392 stran, 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 296 Kč)