Nový Markus Heitz: Upíři, jak byste je nečekali, Markus Heitz: Děti Jidášovy
 |
Německý autor Markus Heitz se proslavil čtyřdílnou fantasy sérií Trpaslíci, která se úspěšně zaměřila na jednu z přehlížených fantasy ras. Heitz ale napsal i temnější vyprávění – dvojici vlkodlačích knih Ritus a Sanctum či akční horor Krvavé brány. Teď mu vychází další temný příběh a je lepší než kdy dřív.
Zapomeňte na třpytícího se Edwarda. Zapomeňte i na knižního a filmového Drákulu. Upíři po zemi chodili mnohem dříve, než se neduživý Bram Stoker chopil pera a přenesl svůj původně pulpový příběh na stránky knihy. Markus Heitz nabízí alternativní pohled na tuhle kastu nadpřirozených bytostí. Pro něj jsou upíři úplně stejní jako lidé – některým jde jen o životodárnou tekutinu a trochu sexu a jiní o sobě zase smýšlejí vysoce a krev pijí, jen když musí. Někdy si mnohé druhy upírů jdou po krku a jindy si navzájem uhýbají z cesty. A právě ti vznešení jsou hrdiny Heitzovy nové knihy.
Markus Heitz v pěti bodech
- Narodil se roku 1971 v německém městě Homburg.
- V roce 2000 vystudoval germanistiku a historii.
- Největší úspěch mu přinesla tetrologie o trpaslících – Trpaslíci, Válka trpaslíků, Pomsta trpaslíků a Osud trpaslíků.
- Nejrozsáhlejší z jeho děl je hexalogie Ulldart – Doba Temnoty, na kterou navazuje trilogie Ulldart – Nový čas.
- Markus Heitz již dvakrát přijal pozvání svého českého nakladatele a přijel do České republiky.
Děti Jidášovy, jak si tento výjimečný třináctičlenný spolek říká, odvozují svůj původ od skutečného Jidáše Iškariotského. Krev sají jen jednou za čas a pak své oběti poznačují třemi křížky na znamení své viny, že podlehli volání nízké touhy. Místo toho je jejich hlavním posláním bádat jako vědci, pitvat přírodu i lidská těla a přicházet na kloub záhadám fyziky a chemie. Dlouhověkost je přitom užitečná. A navíc se valná většina děje odehrává v sedmnáctém století a na balkánském území okupovaném Osmanskou říší.
Směs takových motivů na první chvíli působí velmi zvláštně, až fantasmagoricky. Štěstí je, že Markus Heitz je tak zkušený spisovatel, že kniha se mu pod rukama nerozpadá, ale překvapivě drží pohromadě. Děti Jidášovy sice jsou hlavními hrdiny, ale mají stejné pohnutky jako lidé, díky čemuž se s nimi čtenáři dokáží ztotožnit. Musí jíst, spát a chodit na záchod. Touží po troše lásky a živočišného tepla. Mají vznešené cíle, ale jejich snažení se často obrátí v prach kvůli vzájemným třenicím uvnitř třináctičlenného společenstva či kvůli mrzkému pudu rozervat ubohým lidským duším hrdlo. To je v době přehršle upířích románků pro dospívající slečny či erotických dobrodružství pro o něco starší čtenářky velmi osvěžující.
Mladá dívka mezi Jidáši
Německý spisovatel navíc všechny rozmanité prvky svého vyprávění spojil příběhem, který je sice ohraný, ale možná právě proto uzemňuje rozevlátost všech motivů. Mladá dívka z obyčejné venkovské vísky náhle ztratí svou matku, načež se objeví její dosud nezvěstný otec, aby ji odvezl do svého mlýna. Tam ji postupně vychovává v inteligentní vědkyni, jež by jednoho dne mohla nahradit jeho místo v kruhu Dětí Jidášových. Jenže člověk míní a osud mění, a tak se román brzy zvrhne v příběh o rodinné tragédii.
Téměř čtyřsetstránková kniha má propracovaný děj s mnoha zvraty, kde sice hrají podstatnou roli akční pasáže, ty ale nikdy nejsou samoúčelné, jak by se u paperbacku s podobně levnou obálkou dalo čekat. Namísto toho každá proměna příběhu přispívá k dospívání charakterů, jež si tak postupně uvědomují, že na světě existují jisté pravdy, které jsou univerzální jak pro lidstvo, tak pro upíry.
Aby toho nebylo málo, Heitz navíc ústřední zápletku ze sedmnáctého století vyšperkoval příběhem dospělé hlavní hrdinky, která přežila čtyři sta let až do současnosti. Zub času sice neohlodal její krásu, ovšem smlsnul si na její psychice. Vyprávění o upírech díky tomu dostává ještě hlubší rovinu, v níž se navíc jezdí na rychlých motorkách německým Lipskem a bojuje v krvavých ilegálních zápasech.
Kvalitní oddechovka
Děti Jidášovy vypadají jako brak a brakem také zůstávají. Ovšem je to brak, který má ve svém oboru jen malou konkurenci, protože vedle akce, krve, upírů a trochy sexu také má nezvykle propracovaný příběh, sympatické archetypální postavy a tu a tam i morální přesah. Navzdory tomu, jak se to zdá napravděpodobné, kniha pod rukama zkušeného Markuse Heitze skutečně funguje. A je to výborné čtení na dlouhé chvíle v tramvaji.
- Markus Heitz: Děti Jidášovy
- Fantom Print, 2014
- překlad: Svatava Kretková
- obálka: Lukáš Tuma & Yaroslav Gerzhedovich
- 384 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 209 Kč)
